Analysis of sediment treatment legislation
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00020711%3A_____%2F22%3A10154928" target="_blank" >RIV/00020711:_____/22:10154928 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Analýza legislativy pro nakládání se sedimenty
Original language description
Analýza současného stavu legislativy platné v EU a v ČR pro nakládání s rybničními sedimenty a jejich aplikaci na zemědělské půdě. Zpráva je členěna do tří aspektů: z pohledu provozu rybníků, technologie odstraňování "nadbytečných sedimentů" z rybníků a z pohledu aplikace na zemědělskou půdu. Z hlediska provozu rybníků jsou rybniční sedimenty odpadem, který je nutno odstraňovat. Tradičně jsou také využívány ke zlepšování zemědělské půdy, čili jako "zdroj" nebo hnojivo. V současné národní právní úpravě je již tento typ sedimentů výslovně vyňat z nového zákona o odpadech (541/2021 Sb.) a je pojednán v oddíle 2 "Biologicky rozložitelný odpad" pod § 70. Rybniční sedimenty tedy podléhají kontrole podle zákona o hnojivech (229/2021 Sb.) a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (231/1991 Sb. v současném znění). Pozice rybničních sedimentů se tím posunuje od "odpadu" k "surovině či hnojivu", v souladu s vývojem evropské cirkulární ekonomiky. Evropská odpadová politika ovšem pracuje pouze se sedimenty těženými z plavebních drah apod. a problematiku sedimentů z akvakultur pojímá jen okrajově.Limitní hodnoty polutantů jak ve vlastním sedimentu, tak v půdě, na kterou má být sediment aplikován, stanovuje vyhláška č. 257/2009 Sb., uvádějící limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg/kg sušiny sedimentu. Legislativní rámec tedy existuje. Technický problém je ovšem v tom, že v ČR neexistuje systematická databáze rybníků (ročenky standardně hlásí 24 000 rybníků v ČR) a neexistuje sběr dat o analýzách sedimentů, prováděných řadou pracovišť pro různé účely. Veřejnou databázi sedimentů udržuje ÚKZÚZ, neveřejnou databázi sestavenou z výsledků komerčních zakázek ENKI, o.p.s. Obě databáze obsahují 300-400 datových souborů, reprezentujících cca posledních deset let, nezahrnují tedy aktuální data o proměnlivých parametrech hospodaření na rybnících. Nejčastější překročení limitů je evidováno pro polyaromatické uhlovodíky (PAU) a překročení limitů je obecně spojeno spíše s malými rybníky "návesními" apod., ne s velkými produkčními rybníky. Analýza se dále zabývá detaily legislativy, vzorkováním, těžbou a deponováním sedimentů před aplikací na půdu.
Czech name
Analýza legislativy pro nakládání se sedimenty
Czech description
Analýza současného stavu legislativy platné v EU a v ČR pro nakládání s rybničními sedimenty a jejich aplikaci na zemědělské půdě. Zpráva je členěna do tří aspektů: z pohledu provozu rybníků, technologie odstraňování "nadbytečných sedimentů" z rybníků a z pohledu aplikace na zemědělskou půdu. Z hlediska provozu rybníků jsou rybniční sedimenty odpadem, který je nutno odstraňovat. Tradičně jsou také využívány ke zlepšování zemědělské půdy, čili jako "zdroj" nebo hnojivo. V současné národní právní úpravě je již tento typ sedimentů výslovně vyňat z nového zákona o odpadech (541/2021 Sb.) a je pojednán v oddíle 2 "Biologicky rozložitelný odpad" pod § 70. Rybniční sedimenty tedy podléhají kontrole podle zákona o hnojivech (229/2021 Sb.) a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (231/1991 Sb. v současném znění). Pozice rybničních sedimentů se tím posunuje od "odpadu" k "surovině či hnojivu", v souladu s vývojem evropské cirkulární ekonomiky. Evropská odpadová politika ovšem pracuje pouze se sedimenty těženými z plavebních drah apod. a problematiku sedimentů z akvakultur pojímá jen okrajově.Limitní hodnoty polutantů jak ve vlastním sedimentu, tak v půdě, na kterou má být sediment aplikován, stanovuje vyhláška č. 257/2009 Sb., uvádějící limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg/kg sušiny sedimentu. Legislativní rámec tedy existuje. Technický problém je ovšem v tom, že v ČR neexistuje systematická databáze rybníků (ročenky standardně hlásí 24 000 rybníků v ČR) a neexistuje sběr dat o analýzách sedimentů, prováděných řadou pracovišť pro různé účely. Veřejnou databázi sedimentů udržuje ÚKZÚZ, neveřejnou databázi sestavenou z výsledků komerčních zakázek ENKI, o.p.s. Obě databáze obsahují 300-400 datových souborů, reprezentujících cca posledních deset let, nezahrnují tedy aktuální data o proměnlivých parametrech hospodaření na rybnících. Nejčastější překročení limitů je evidováno pro polyaromatické uhlovodíky (PAU) a překročení limitů je obecně spojeno spíše s malými rybníky "návesními" apod., ne s velkými produkčními rybníky. Analýza se dále zabývá detaily legislativy, vzorkováním, těžbou a deponováním sedimentů před aplikací na půdu.
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
40101 - Agriculture
Result continuities
Project
<a href="/en/project/SS02030018" target="_blank" >SS02030018: Center for Landscape and Biodiversity</a><br>
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2022
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů