Water regime of Asch region

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00020711%3A_____%2F23%3A10154962" target="_blank" >RIV/00020711:_____/23:10154962 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vodní režim krajiny Ašska/ Wasserregime im Ascher Ländchen

Original language description

Celkový vodní režim v zájmové oblasti Ašska byl hodnocen na třech úrovních, a sice současně probíhal hydrologický výzkum, hydrogeologický výzkum a samostatný výzkum pramenných oblastí.Hydrologický výzkum se na základě přímého monitoringu zabýval vodností povrchových toků, modelováním celkové hydrologické bilance a budoucích výhledů změn v jednotlivých členech hydrologické bilance. Hydrogeologický průzkum zmapoval odběry podzemních vod na lokalitě a jejich vliv na dostupnost vody. Samostatný výzkum mapování pramenišť probíhal za účelemvyhodnocení změn (pozitivních/negativních) v krajině a identifikování vhodných lokalit, jež jsou zdrojem detritu pro vzácnou perlorodku říční. Současně výzkum vodního režimu v krajině Ašskanabízí návrhy ke zlepšení dostupnosti vody v oblasti. Nešetrné zásahy do vodního režimu významně ovlivňují odtok vody z povodí. Jedná se zejména o způsob zemědělského hospodaření a odvodňování pozemků, regulaci toků, nevhodně navržená protipovodňová opatření, nebo v neposlední řadě vliv využití pozemků (nepropustné povrchy, stavby s odvodem střešních vod atd.). Kromě antropogenních vlivů se v současné době musí příroda vyrovnat s dopady klimatické změny, jež se projevuje zejména růstem teploty vzduchu s následnou zvýšenou evapotranspirací vody a tedy omezením odtoku a dotace do půdních a podzemních vod. Tyto projevy způsobují vyšší riziko delších suchých období. Obnova narušeného vodního režimu krajiny v oblasti Ašska, postiženého systematickým odvodněním převážně z 2. poloviny 20. století, je otázkou mnoha drobných úprav, revitalizací stružek, pramenišť, mokřadů a tůní a odstraňování nebo zaslepování drenáží, stejně jako podpory samovolných renaturačních mechanismů, spíše než jedné nebo několika málo velkých revitalizačních akcí. Jediná velká revitalizace, která je zároveň velmi potřebná pro celé povodí, je komplexní revitalizace páteřního toku - Rokytnice. Na tuto klíčovou etapu potom mohou navazovat revitalizace přítoků a likvidace drenážních systémů, které v pramenné oblasti Ašska nemají žádné opodstatnění a nepřinášejí užitek, který měli ve své době na mysli jejich budovatelé. Velmi doporučujeme do revitalizací drobných toků zahrnout i jejich pramenné části, které mají velký potenciál, co se týká udržení a zvýšení biodiversity, stejně jako zmírnění extrémních průtoků ať už jedním nebo druhým směrem. V místech pramenišť důrazně doporučujeme místo rybníčků a tůní preferovat pramenné mokřady, které kromě vyšší biodiversity hostí obvykle vzácnější druhy, protože v krajině jde o méně obvyklý biotop, než je malá vodní nádrž. Z pramenného mokřadu do potoků a řek také odtéká detrit, který je potravou kriticky ohrožené perlorodky říční a celého společenstva filtrátorů drobných oligotrofních toků. Každá průtočná vodní nádrž přímo na toku toto kontinuum přerušuje a má tím pádem negativní vliv na potravní zásobení perlorodky. Budování malých vodních nádrží jako adaptačního opatření proti klimatické změně a extrémnímhydrologickým situacím je tak třeba navrhovat s rozmyslem a s přihlédnutím ke konkrétní navrhované lokalitě a také v rozumné míře vyvážit podíl nádrží a mokřadů v místech odstraňovaných drenážních systémů. Na základě hydrogeologického průzkumu lokality bylo zjištěno, že v české části zájmového území jsou odběry podzemních vod většinou rozptýlené a nízké, bez prokazatelného vlivu na chráněnou biotu. Jedinými většími soustředěnými odběry byla historická jímání Štítary a Krásná, která jsou aktuálně mimo provoz. Provozované odběry podzemních vod tu tak mohou ovlivnit hydrologickou situaci pouze nevýznamně a úzce lokálně, pro chráněné organismy nepředstavují významnější rizika. Na bavorské straně zájmového území jsou odběry podzemních vod zastoupeny významněji, než na českém území. Je tu registrováno 36 jímacích území s celkovým průměrným realizovaným odběrem okolo 54 l/s, povolený odběr je ještě výrazně vyšší. Část jímání nemá významný vliv, či působí jen velmi lokálně. Další část jímacích území však na vodní režim prokazatelný vliv má, například ve vymezených pramenných oblastech toků. Tam dochází k odvodnění zájmového území a zejména v 55 suchém období bezpochyby i k negativním vlivům na chráněné organismy (lze zmínit prokazatelné vysychání Pekelského potoka v hraniční oblasti). Ke zlepšení situace byl navržen rámcový postup prací, spočívající v detailnějším průzkumu zasažených citlivých oblastí a jejich případnou revitalizací. K zamezení negativních dopadů antropogenních vlivů a dopadů klimatické změny na celkový stav vody je potřeba vyšší retence vody v krajině. Nejrůznější formy zvětšení retence vody v krajině jsou nedílnou součástí adaptačních opatření na omezování negativních účinků vlivů klimatické změny. Součástí komplexních opatření by měla být i taková opatření ve využívání území, která by přímo bránila zrychlenému odtoku vody z krajiny. Jedním z prostředků pro zadržení vody v krajině jsou přírodě blízká opatření, jež dokáží v lokálním měřítku zpomalit odtok vody z povodí vlivem zvýšeníinfiltrace vody v nivě vodního toku a tím posílit podzemní zdroje. Dalším přínosem může být zvýšení vlhkosti vzduchu v bezprostředním okolí nově vybudovaných vodních ploch, což mápozitivní efekt na sousedící ekosystém. V rámci výzkumu vodního režimu krajiny Ašska byly navrženy přírodě blízká opatření jako zejména revitalizace napřímených vodních toků na českémúzemí a výstavba a obnova malých vodních nádrží (vodní plochy velikosti rybníků).

Czech name

Vodní režim krajiny Ašska/ Wasserregime im Ascher Ländchen

Czech description

Celkový vodní režim v zájmové oblasti Ašska byl hodnocen na třech úrovních, a sice současně probíhal hydrologický výzkum, hydrogeologický výzkum a samostatný výzkum pramenných oblastí.Hydrologický výzkum se na základě přímého monitoringu zabýval vodností povrchových toků, modelováním celkové hydrologické bilance a budoucích výhledů změn v jednotlivých členech hydrologické bilance. Hydrogeologický průzkum zmapoval odběry podzemních vod na lokalitě a jejich vliv na dostupnost vody. Samostatný výzkum mapování pramenišť probíhal za účelemvyhodnocení změn (pozitivních/negativních) v krajině a identifikování vhodných lokalit, jež jsou zdrojem detritu pro vzácnou perlorodku říční. Současně výzkum vodního režimu v krajině Ašskanabízí návrhy ke zlepšení dostupnosti vody v oblasti. Nešetrné zásahy do vodního režimu významně ovlivňují odtok vody z povodí. Jedná se zejména o způsob zemědělského hospodaření a odvodňování pozemků, regulaci toků, nevhodně navržená protipovodňová opatření, nebo v neposlední řadě vliv využití pozemků (nepropustné povrchy, stavby s odvodem střešních vod atd.). Kromě antropogenních vlivů se v současné době musí příroda vyrovnat s dopady klimatické změny, jež se projevuje zejména růstem teploty vzduchu s následnou zvýšenou evapotranspirací vody a tedy omezením odtoku a dotace do půdních a podzemních vod. Tyto projevy způsobují vyšší riziko delších suchých období. Obnova narušeného vodního režimu krajiny v oblasti Ašska, postiženého systematickým odvodněním převážně z 2. poloviny 20. století, je otázkou mnoha drobných úprav, revitalizací stružek, pramenišť, mokřadů a tůní a odstraňování nebo zaslepování drenáží, stejně jako podpory samovolných renaturačních mechanismů, spíše než jedné nebo několika málo velkých revitalizačních akcí. Jediná velká revitalizace, která je zároveň velmi potřebná pro celé povodí, je komplexní revitalizace páteřního toku - Rokytnice. Na tuto klíčovou etapu potom mohou navazovat revitalizace přítoků a likvidace drenážních systémů, které v pramenné oblasti Ašska nemají žádné opodstatnění a nepřinášejí užitek, který měli ve své době na mysli jejich budovatelé. Velmi doporučujeme do revitalizací drobných toků zahrnout i jejich pramenné části, které mají velký potenciál, co se týká udržení a zvýšení biodiversity, stejně jako zmírnění extrémních průtoků ať už jedním nebo druhým směrem. V místech pramenišť důrazně doporučujeme místo rybníčků a tůní preferovat pramenné mokřady, které kromě vyšší biodiversity hostí obvykle vzácnější druhy, protože v krajině jde o méně obvyklý biotop, než je malá vodní nádrž. Z pramenného mokřadu do potoků a řek také odtéká detrit, který je potravou kriticky ohrožené perlorodky říční a celého společenstva filtrátorů drobných oligotrofních toků. Každá průtočná vodní nádrž přímo na toku toto kontinuum přerušuje a má tím pádem negativní vliv na potravní zásobení perlorodky. Budování malých vodních nádrží jako adaptačního opatření proti klimatické změně a extrémnímhydrologickým situacím je tak třeba navrhovat s rozmyslem a s přihlédnutím ke konkrétní navrhované lokalitě a také v rozumné míře vyvážit podíl nádrží a mokřadů v místech odstraňovaných drenážních systémů. Na základě hydrogeologického průzkumu lokality bylo zjištěno, že v české části zájmového území jsou odběry podzemních vod většinou rozptýlené a nízké, bez prokazatelného vlivu na chráněnou biotu. Jedinými většími soustředěnými odběry byla historická jímání Štítary a Krásná, která jsou aktuálně mimo provoz. Provozované odběry podzemních vod tu tak mohou ovlivnit hydrologickou situaci pouze nevýznamně a úzce lokálně, pro chráněné organismy nepředstavují významnější rizika. Na bavorské straně zájmového území jsou odběry podzemních vod zastoupeny významněji, než na českém území. Je tu registrováno 36 jímacích území s celkovým průměrným realizovaným odběrem okolo 54 l/s, povolený odběr je ještě výrazně vyšší. Část jímání nemá významný vliv, či působí jen velmi lokálně. Další část jímacích území však na vodní režim prokazatelný vliv má, například ve vymezených pramenných oblastech toků. Tam dochází k odvodnění zájmového území a zejména v 55 suchém období bezpochyby i k negativním vlivům na chráněné organismy (lze zmínit prokazatelné vysychání Pekelského potoka v hraniční oblasti). Ke zlepšení situace byl navržen rámcový postup prací, spočívající v detailnějším průzkumu zasažených citlivých oblastí a jejich případnou revitalizací. K zamezení negativních dopadů antropogenních vlivů a dopadů klimatické změny na celkový stav vody je potřeba vyšší retence vody v krajině. Nejrůznější formy zvětšení retence vody v krajině jsou nedílnou součástí adaptačních opatření na omezování negativních účinků vlivů klimatické změny. Součástí komplexních opatření by měla být i taková opatření ve využívání území, která by přímo bránila zrychlenému odtoku vody z krajiny. Jedním z prostředků pro zadržení vody v krajině jsou přírodě blízká opatření, jež dokáží v lokálním měřítku zpomalit odtok vody z povodí vlivem zvýšeníinfiltrace vody v nivě vodního toku a tím posílit podzemní zdroje. Dalším přínosem může být zvýšení vlhkosti vzduchu v bezprostředním okolí nově vybudovaných vodních ploch, což mápozitivní efekt na sousedící ekosystém. V rámci výzkumu vodního režimu krajiny Ašska byly navrženy přírodě blízká opatření jako zejména revitalizace napřímených vodních toků na českémúzemí a výstavba a obnova malých vodních nádrží (vodní plochy velikosti rybníků).

Type

V_souhrn - Summary research report

CEP classification

—

OECD FORD branch

10619 - Biodiversity conservation

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Number of pages

56

Place of publication

Praha

Publisher/client name

Výzkumný ústav vodohospodářstký T. G. Masaryka

Version

—