Prymnesium parvum as a main vector of ecological catastrophe on the Oder river 2022

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00020711%3A_____%2F24%3A10155154" target="_blank" >RIV/00020711:_____/24:10155154 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Prymnesium parvum jako hlavní vektor ekologické katastrofy na Odře 2022

Original language description

Oficiální reporty Polska a Německa uvádějí k hromadnému úhynu na Odře roku 2022 souhrnné číslo 360 tun ryb. Prakticky všechny přítomné druhy ryb celého spektra velikostí hynuly od konce července do poloviny září na úseku delším než 500 km, nejvíce na dolní toku Odry a zejména ve druhé polovině srpna. Za hlavní příčinu ekologické katastrofy byla po dlouhém tápání a mnoha dohadech konsenzuálně označena řasa druhu Prymnesium parvum. Rychlé rozšíření z brakických oblastí a vysoké abundance dosažené v evropské řece (jedná se o planktonní druh!), nota bene její role jakožto hlavního vektoru masového úhynu ryb, jsou překvapivé jen do chvíle, kdy podrobněji nahlédneme na chemický a morfologický stav celé Odry. Za příčinu kolapsu ekosystému tak byly přímo označeny zejména důlní vody, resp. těžební průmysl znečišťující Odru extrémním množstvím anorganických solí. Na vině je ale také rozsáhlá degradace morfologického stavu řeky zkanalizováním pro tzv. zesplavnění, neboť ke kultivaci &quot;zlaté řasy&quot; došlo hlavně v prohřívaných stojatých úsecích jezových zdrží, plavebních komor a v tišinách výhonů. Nezbytnou podmínkou byla samozřejmě vysoká trofie, tedy nadměrné zatížení fosforem a dusíkem. K úhynu ryb došlo v horkých a suchých letních měsících, což se zvykově přičítá tzv. globální změně klimatu. Podíl sekundárního vlivu mrtvých živočichů, tedy propad kyslíku v důsledku rychlého rozkladu jejich biomasy v teplé vodě, nebyl doložen, ale ve výčtu příčin je vždy uváděn. Protože podle reportu JRC patří v Evropě mezi rizikové řeky také naše Ohře, Labe a Morava, přičemž nejohroženější je samozřejmě Odra, týká se riziko zavlečení/rozšíření a následného úhynu ryb bezprostředně také České republiky. I přes první potvrzený nález vitální populace Prymnesium parvum v Kozinci z podzimu 2023 (Col. Daniel Vařecha, Povodí Odry, Ostrava, Det. Barbora Krchňáková-Telnarová Povodí Odry, Ostrava, Rev. Jaromír Lukavský, BÚ AB ČR, Třeboň) je pro potenciální rozvoj (bloom) u nás zatím, zdá se, limitní dolní mez vodivosti 1 500 μS/cm. Ostatní podmínky poškození říčního ekosystému bohužel mnohé české řeky již splňují. Je tedy nanejvýš nutné, aby terénní pracovníci v kritických regionech měli dostatek informací jak o ekologické katastrofě, tak o rozhodujících okolnostech ekologie Prymnesium parvum, a aby jejich vedení bylo v případě masového úhynu připraveno na adekvátní reakci. Pro bližší pochopení příčin a okolností katastrofálního úhynu jsem považoval za nezbytné provést průzkum Odry s důrazem na změření podélného profilu vodivosti, tedy markeru ideálně charakterizujícího do té doby těžko uvěřitelné zatížení Odry anorganickými solemi. Výsledky terénní práce z léta 2023 jsou spolu s poznatky zjištěnými na pozdější trilaterální konferenci v Criewen (září 2023), hlavní náplní tohoto příspěvku a prezentace.

Czech name

Prymnesium parvum jako hlavní vektor ekologické katastrofy na Odře 2022

Czech description

Oficiální reporty Polska a Německa uvádějí k hromadnému úhynu na Odře roku 2022 souhrnné číslo 360 tun ryb. Prakticky všechny přítomné druhy ryb celého spektra velikostí hynuly od konce července do poloviny září na úseku delším než 500 km, nejvíce na dolní toku Odry a zejména ve druhé polovině srpna. Za hlavní příčinu ekologické katastrofy byla po dlouhém tápání a mnoha dohadech konsenzuálně označena řasa druhu Prymnesium parvum. Rychlé rozšíření z brakických oblastí a vysoké abundance dosažené v evropské řece (jedná se o planktonní druh!), nota bene její role jakožto hlavního vektoru masového úhynu ryb, jsou překvapivé jen do chvíle, kdy podrobněji nahlédneme na chemický a morfologický stav celé Odry. Za příčinu kolapsu ekosystému tak byly přímo označeny zejména důlní vody, resp. těžební průmysl znečišťující Odru extrémním množstvím anorganických solí. Na vině je ale také rozsáhlá degradace morfologického stavu řeky zkanalizováním pro tzv. zesplavnění, neboť ke kultivaci &quot;zlaté řasy&quot; došlo hlavně v prohřívaných stojatých úsecích jezových zdrží, plavebních komor a v tišinách výhonů. Nezbytnou podmínkou byla samozřejmě vysoká trofie, tedy nadměrné zatížení fosforem a dusíkem. K úhynu ryb došlo v horkých a suchých letních měsících, což se zvykově přičítá tzv. globální změně klimatu. Podíl sekundárního vlivu mrtvých živočichů, tedy propad kyslíku v důsledku rychlého rozkladu jejich biomasy v teplé vodě, nebyl doložen, ale ve výčtu příčin je vždy uváděn. Protože podle reportu JRC patří v Evropě mezi rizikové řeky také naše Ohře, Labe a Morava, přičemž nejohroženější je samozřejmě Odra, týká se riziko zavlečení/rozšíření a následného úhynu ryb bezprostředně také České republiky. I přes první potvrzený nález vitální populace Prymnesium parvum v Kozinci z podzimu 2023 (Col. Daniel Vařecha, Povodí Odry, Ostrava, Det. Barbora Krchňáková-Telnarová Povodí Odry, Ostrava, Rev. Jaromír Lukavský, BÚ AB ČR, Třeboň) je pro potenciální rozvoj (bloom) u nás zatím, zdá se, limitní dolní mez vodivosti 1 500 μS/cm. Ostatní podmínky poškození říčního ekosystému bohužel mnohé české řeky již splňují. Je tedy nanejvýš nutné, aby terénní pracovníci v kritických regionech měli dostatek informací jak o ekologické katastrofě, tak o rozhodujících okolnostech ekologie Prymnesium parvum, a aby jejich vedení bylo v případě masového úhynu připraveno na adekvátní reakci. Pro bližší pochopení příčin a okolností katastrofálního úhynu jsem považoval za nezbytné provést průzkum Odry s důrazem na změření podélného profilu vodivosti, tedy markeru ideálně charakterizujícího do té doby těžko uvěřitelné zatížení Odry anorganickými solemi. Výsledky terénní práce z léta 2023 jsou spolu s poznatky zjištěnými na pozdější trilaterální konferenci v Criewen (září 2023), hlavní náplní tohoto příspěvku a prezentace.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

10503 - Water resources

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů