Hepatogenous diabetes in liver transplant candidates: prevalence, risk factors and posttransplant outcome – prospective study

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023001%3A_____%2F23%3A00084101" target="_blank" >RIV/00023001:_____/23:00084101 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.csgh.info/uploads/pdf/11460_cs.pdf" target="_blank" >https://www.csgh.info/uploads/pdf/11460_cs.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.48095/ccgh20232820" target="_blank" >10.48095/ccgh20232820</a>

Result language

čeština

Original language name

Hepatogenní diabetes u kandidátů transplantace jater: prevalence, rizikové faktory a potransplantační vývoj - prospektivní studie

Original language description

Úvod: Diabetes mellitus (DM) asociovaný s cirhózou jater (tzv. hepatogenní DM) má od klasického DM 2. typu (T2DM) řadu odlišností, data o jeho prevalenci, rizikových faktorech a vývoji po transplantaci jater (LT) jsou však omezená. Cílem této studie bylo posoudit prevalenci, rizikové faktory a potransplantační vývoj DM diagnostikovaného v rámci předtransplantačního vyšetření u prospektivně sledované kohorty kandidátů LT. Metody: Do studie bylo zařazeno 122 dospělých pacientů, kteří byli v období 5/2015 až 4/2017 zařazeni na čekací listinu (WL) k LT. Přítomnost DM byla hodnocena na základě standardních kritérií včetně orálního glukózového tolerančního testu (OGTT). Výsledky: U 54 pacientů (44,3 %) byl před LT přítomen DM, z nichž u 26 pacientů (21,3 %) byl známý již dlouho před zařazením na WL (klasický T2DM) a u dalších 28 pacientů (23,0 %) byl DM diagnostikován v průběhu předtransplantačního vyšetření na základě patologických hodnot OGTT (hepatogenní DM). U 13 pacientů byl zjištěn de novo DM po LT. Dle multivariantní analýzy měli pacienti s hepatogenním DM oproti klasickému T2DM významně nižší BMI (p = 0,015), nižší lačnou glykemii (p = 0,002) a nižší glykovaný hemoglobin (p = 0,010). Oproti pacientům bez diabetu měli pacienti s hepatogenním DM častější výskyt metabolického syndromu (p = 0,033). Pacienti s hepatogenním DM byli méně často léčeni inzulinem 1 měsíc po LT (32,0 vs. 76,2 %; p = 0,002), 6 měsíců (20,0 vs. 76,2 %; p &lt; 0,001), 1 rok (20,0 vs. 75,0 %; p &lt; 0,001) a 2 roky po LT (23,8 vs. 66,7 %; p = 0,007) než pacienti s klasickým T2DM; oproti skupině bez předtransplantačního DM byli častěji léčeni inzulinem 1 měsíc po LT (32,0 vs. 7,7 %; p = 0,015) a 2 roky po LT (23,8 vs. 9,1 %; p = 0,029). Závěr: Hepatogenní DM je u kandidátů LT častý (23,0 %), u většiny pacientů po LT na rozdíl od klasického T2DM regreduje, nicméně inzulinoterapie je nutná až u jedné čtvrtiny pacientů i 2 roky po LT.

Czech name

Hepatogenní diabetes u kandidátů transplantace jater: prevalence, rizikové faktory a potransplantační vývoj - prospektivní studie

Czech description

Úvod: Diabetes mellitus (DM) asociovaný s cirhózou jater (tzv. hepatogenní DM) má od klasického DM 2. typu (T2DM) řadu odlišností, data o jeho prevalenci, rizikových faktorech a vývoji po transplantaci jater (LT) jsou však omezená. Cílem této studie bylo posoudit prevalenci, rizikové faktory a potransplantační vývoj DM diagnostikovaného v rámci předtransplantačního vyšetření u prospektivně sledované kohorty kandidátů LT. Metody: Do studie bylo zařazeno 122 dospělých pacientů, kteří byli v období 5/2015 až 4/2017 zařazeni na čekací listinu (WL) k LT. Přítomnost DM byla hodnocena na základě standardních kritérií včetně orálního glukózového tolerančního testu (OGTT). Výsledky: U 54 pacientů (44,3 %) byl před LT přítomen DM, z nichž u 26 pacientů (21,3 %) byl známý již dlouho před zařazením na WL (klasický T2DM) a u dalších 28 pacientů (23,0 %) byl DM diagnostikován v průběhu předtransplantačního vyšetření na základě patologických hodnot OGTT (hepatogenní DM). U 13 pacientů byl zjištěn de novo DM po LT. Dle multivariantní analýzy měli pacienti s hepatogenním DM oproti klasickému T2DM významně nižší BMI (p = 0,015), nižší lačnou glykemii (p = 0,002) a nižší glykovaný hemoglobin (p = 0,010). Oproti pacientům bez diabetu měli pacienti s hepatogenním DM častější výskyt metabolického syndromu (p = 0,033). Pacienti s hepatogenním DM byli méně často léčeni inzulinem 1 měsíc po LT (32,0 vs. 76,2 %; p = 0,002), 6 měsíců (20,0 vs. 76,2 %; p &lt; 0,001), 1 rok (20,0 vs. 75,0 %; p &lt; 0,001) a 2 roky po LT (23,8 vs. 66,7 %; p = 0,007) než pacienti s klasickým T2DM; oproti skupině bez předtransplantačního DM byli častěji léčeni inzulinem 1 měsíc po LT (32,0 vs. 7,7 %; p = 0,015) a 2 roky po LT (23,8 vs. 9,1 %; p = 0,029). Závěr: Hepatogenní DM je u kandidátů LT častý (23,0 %), u většiny pacientů po LT na rozdíl od klasického T2DM regreduje, nicméně inzulinoterapie je nutná až u jedné čtvrtiny pacientů i 2 roky po LT.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

30219 - Gastroenterology and hepatology

Project

<a href="/en/project/NV15-26906A" target="_blank" >NV15-26906A: Genetic, transcriptomic and metabolic profiles of patients after liver transplantation with respect to the development of NAFLD/NASH.</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Gastroenterologie a hepatologie

ISSN

1804-7874

e-ISSN

1804-803X

Volume of the periodical

77

Issue of the periodical within the volume

4

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

9

Pages from-to

280-288

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85174587938