"It is as if the entire Universe, all the sounds and colors merged into a poem here": Istanbul seen by European travellers

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023221%3A_____%2F09%3A%230000389" target="_blank" >RIV/00023221:_____/09:#0000389 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

"Zde jako by celý vesmír a všechny zvuky i barvy se sloučily v báseň": Istanbul očima evropských spisovatelů

Original language description

Hálkův přístup odpovídá Saidovu konceptu „orientalismu“, podle kterého je Orientálec krutý a zaostalý. Naopak Neruda dává Turky v mnoha ohledech Evropanům za vzor. Jedno zklamání v tomto „pohádkovém“ městě ale Neruda přeci jenom zažil – totiž z istanbulských žen. Podle E. Saida je animálnost a sexuálnost v představách Evropanů neoddělitelným rysem každého Orietálce/ky a istanbulské ženy skutečně uchvátily nejen Lotiho. Důležitou roli přitom hrála tajemnost a nedostupnost tamních žen daná zahalením jejich tváří – ostatně jen díky závoji se podle psychologických interpretací princ na plese zamiluje do záhadné Popelky. O ambivalenci skrývání/odkrývání tváří istanbulských žen konstatoval třeba K. Hamsun, že „krásné ženy při silnějším větru nijak nespěchaly s tím, aby rychle zakryly svoji tvář, zatímco ženy staré a ošklivé dbaly o to, aby byla za větru jejich tvář schována ještě pečlivěji.“ Naproti tomu Nerudovi připadají ošklivé všechny. Používá přitom tutéž figuru jako Hálek: krásný a slibný zevnějšek, odpudivý vnitřek. Zatímco ale Hálek toto schéma vztáhl na celý Istanbul, u Nerudy slouží k postižení právě jen místních žen.

Czech name

"Zde jako by celý vesmír a všechny zvuky i barvy se sloučily v báseň": Istanbul očima evropských spisovatelů

Czech description

Hálkův přístup odpovídá Saidovu konceptu „orientalismu“, podle kterého je Orientálec krutý a zaostalý. Naopak Neruda dává Turky v mnoha ohledech Evropanům za vzor. Jedno zklamání v tomto „pohádkovém“ městě ale Neruda přeci jenom zažil – totiž z istanbulských žen. Podle E. Saida je animálnost a sexuálnost v představách Evropanů neoddělitelným rysem každého Orietálce/ky a istanbulské ženy skutečně uchvátily nejen Lotiho. Důležitou roli přitom hrála tajemnost a nedostupnost tamních žen daná zahalením jejich tváří – ostatně jen díky závoji se podle psychologických interpretací princ na plese zamiluje do záhadné Popelky. O ambivalenci skrývání/odkrývání tváří istanbulských žen konstatoval třeba K. Hamsun, že „krásné ženy při silnějším větru nijak nespěchaly s tím, aby rychle zakryly svoji tvář, zatímco ženy staré a ošklivé dbaly o to, aby byla za větru jejich tvář schována ještě pečlivěji.“ Naproti tomu Nerudovi připadají ošklivé všechny. Používá přitom tutéž figuru jako Hálek: krásný a slibný zevnějšek, odpudivý vnitřek. Zatímco ale Hálek toto schéma vztáhl na celý Istanbul, u Nerudy slouží k postižení právě jen místních žen.

Type

J_x - Unclassified - Peer-reviewed scientific article (Jimp, Jsc and Jost)

CEP classification

AJ - Literature, mass media, audio-visual activities

OECD FORD branch

—

Project

—

Continuities

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Publication year

2009

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Svět literatury

ISSN

0862-8440

e-ISSN

—

Volume of the periodical

XIX

Issue of the periodical within the volume

40

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

6

Pages from-to

46-51

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—