The Petlice edition as a symbol of Czech samizdat literature in the free world
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023272%3A_____%2F21%3A10135445" target="_blank" >RIV/00023272:_____/21:10135445 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/casopis-narodniho-muzea-rada-historicka" target="_blank" >https://publikace.nm.cz/periodicke-publikace/casopis-narodniho-muzea-rada-historicka</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.37520/cnm.2020.04" target="_blank" >10.37520/cnm.2020.04</a>
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Edice Petlice jako symbol české samizdatové literatury ve svobodném světě
Original language description
Nedílnou součástí české literatury druhé poloviny dvacátého století je i literatura vydaná v samizdatu. Tím rozumíme díla, která nemohla vycházet v oficiálních nakladatelstvích, ale byla rozmnožována strojopisem. Symbolem samizdatové literatury sedmdesátých a osmdesátých let se stala Edice Petlice, nejvýznamnější a nejrozsáhlejší strojopisná edice. Koncem roku 1972 ji založil a po celou dobu její existence vedl spisovatel Ludvík Vaculík. Petlice svou vydavatelskou činnost zaměřila na původní českou a slovenskou literární tvorbu. Vyšlo v ní téměř čtyři sta titulů. Svá díla zde vydávali autoři, jimž bylo po roce 1968 znemožněno publikovat, například Ivan Klíma, Pavel Kohout, Václav Havel a Jiří Gruša. Pro knihy Edice Petlice byly charakteristické podpisy autorů na titulním listě a na jeho rubu vročení a copyrightová formulka - nejznámější V.z.d.o.r. (Výslovný zákaz dalšího opisování rukopisu) patřila nejvýkonnější ediční písařce Zdeně Erteltové. Na činnost Edice Petlice navázala celá řada samizdatových vydavatelů. Mezi prvními Jan Vladislav se svým Kvartem a Václav Havel s Edicí Expedicí. Velký vliv na rozvoj českého samizdatu měla činnost exilu a spolupráce s ním. Značná část samizdatové produkce vycházela v exilových nakladatelstvích a časopisech, jež platily autorům alespoň malý honorář. Exil sehrál i významnou úlohu zprostředkovací, komunikační a informační. Obětavě zabezpečoval přísun samizdatových textů rozhlasovým stanicím, které vysílaly česky a slovensky, a také západním nakladatelstvím. Organizoval tajnou dopravu oběma směry - rukopisů a informací na Západ a exilových knih a časopisů domů. Na tomto poli sehrálo velmi důležitou roli Československé dokumentační středisko nezávislé literatury, které v osmdesátých letech založila skupina exilových kulturních pracovníků v západním Německu.
Czech name
Edice Petlice jako symbol české samizdatové literatury ve svobodném světě
Czech description
Nedílnou součástí české literatury druhé poloviny dvacátého století je i literatura vydaná v samizdatu. Tím rozumíme díla, která nemohla vycházet v oficiálních nakladatelstvích, ale byla rozmnožována strojopisem. Symbolem samizdatové literatury sedmdesátých a osmdesátých let se stala Edice Petlice, nejvýznamnější a nejrozsáhlejší strojopisná edice. Koncem roku 1972 ji založil a po celou dobu její existence vedl spisovatel Ludvík Vaculík. Petlice svou vydavatelskou činnost zaměřila na původní českou a slovenskou literární tvorbu. Vyšlo v ní téměř čtyři sta titulů. Svá díla zde vydávali autoři, jimž bylo po roce 1968 znemožněno publikovat, například Ivan Klíma, Pavel Kohout, Václav Havel a Jiří Gruša. Pro knihy Edice Petlice byly charakteristické podpisy autorů na titulním listě a na jeho rubu vročení a copyrightová formulka - nejznámější V.z.d.o.r. (Výslovný zákaz dalšího opisování rukopisu) patřila nejvýkonnější ediční písařce Zdeně Erteltové. Na činnost Edice Petlice navázala celá řada samizdatových vydavatelů. Mezi prvními Jan Vladislav se svým Kvartem a Václav Havel s Edicí Expedicí. Velký vliv na rozvoj českého samizdatu měla činnost exilu a spolupráce s ním. Značná část samizdatové produkce vycházela v exilových nakladatelstvích a časopisech, jež platily autorům alespoň malý honorář. Exil sehrál i významnou úlohu zprostředkovací, komunikační a informační. Obětavě zabezpečoval přísun samizdatových textů rozhlasovým stanicím, které vysílaly česky a slovensky, a také západním nakladatelstvím. Organizoval tajnou dopravu oběma směry - rukopisů a informací na Západ a exilových knih a časopisů domů. Na tomto poli sehrálo velmi důležitou roli Československé dokumentační středisko nezávislé literatury, které v osmdesátých letech založila skupina exilových kulturních pracovníků v západním Německu.
Classification
Type
J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical
CEP classification
—
OECD FORD branch
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2021
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Časopis Národního muzea. Řada historická
ISSN
1214-0627
e-ISSN
—
Volume of the periodical
189
Issue of the periodical within the volume
1-2
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
26
Pages from-to
63-88
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
—