The Estate of František Škroup (1801-1862) in the National Museum in Prague (160th Anniversary)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023272%3A_____%2F22%3A10135888" target="_blank" >RIV/00023272:_____/22:10135888 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://publikace.nm.cz/file/ce4871d21f2cb390b3ed420d5b43fa08/37790/CNM_2022_3_4-3-24_Kabelkova_Skroup.pdf" target="_blank" >https://publikace.nm.cz/file/ce4871d21f2cb390b3ed420d5b43fa08/37790/CNM_2022_3_4-3-24_Kabelkova_Skroup.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.37520/cnm.2022.007" target="_blank" >10.37520/cnm.2022.007</a>

Result language

čeština

Original language name

Pozůstalost Františka Škroupa (1801-1862) v Národním muzeu v Praze (Ke 160. výročí úmrtí)

Original language description

Český skladatel a dirigent František Škroup patří mezi nejvýznamnější hudebníky působící v Čechách v druhé čtvrtině 19. století.47 Od roku 1827 byl třicet let byl dirigentem přední operní scény v Čechách (v letech 1837-1858 dokonce jako 1. kapelník) - v pražském Stavovském divadle, a dirigoval nejdůležitější pražské koncerty. Poslední dva roky života strávil v Rotterdamu, kde stál u zrodu nově zakládané německé opery. Zásadním způsobem ovlivňoval a rozvíjel hudební vkus tehdejšího obecenstva. Dnes však je Škroup osobností neprávem téměř zapomenutou.Po Škroupově smrti v roce 1862 měla vdova Karolina v úmyslu věnovat Národnímu muzeu Škroupovu pozůstalost, ale v roce 1863 předala pouze autografní partitury dvou stěžejních děl - zpěvohry Dráteník a frašky Fidlovačka. Pozůstalost získalo Národní muzeum v roce 1921 jako dědictví po Boženě Škroupové (1847-1928), která odkázala muzeu věci ještě za svého života s tím, že některé bude užívat až do své smrti a ty pak budou teprve předány Národnímu muzeu, jež ustanovila svým univerzálním dědicem. Jedná se o soubor velmi rozsáhlý a zcela mimořádné kulturní hodnoty: obsahuje hmotné památky (nábytek), bohatý ikonografický materiál, osobní doklady několika členů rodiny Františka Škroupa - Karoliny Škroupové a jejich dcer Karoliny a Boženy, rodinnou korespondenci, Škroupovy skladby v autografech, opisech i tiscích, bohatou tiskovou dokumentaci zejména z období po Škroupově smrti a knihy. V rámci Národního muzea jsou v současné době nábytek, obrazy a fotografie uloženy v oddělení starších českých dějin v Historickém muzeu a ostatní materiál v hudebněhistorickém oddělení Českého muzea hudby.

Czech name

Pozůstalost Františka Škroupa (1801-1862) v Národním muzeu v Praze (Ke 160. výročí úmrtí)

Czech description

Český skladatel a dirigent František Škroup patří mezi nejvýznamnější hudebníky působící v Čechách v druhé čtvrtině 19. století.47 Od roku 1827 byl třicet let byl dirigentem přední operní scény v Čechách (v letech 1837-1858 dokonce jako 1. kapelník) - v pražském Stavovském divadle, a dirigoval nejdůležitější pražské koncerty. Poslední dva roky života strávil v Rotterdamu, kde stál u zrodu nově zakládané německé opery. Zásadním způsobem ovlivňoval a rozvíjel hudební vkus tehdejšího obecenstva. Dnes však je Škroup osobností neprávem téměř zapomenutou.Po Škroupově smrti v roce 1862 měla vdova Karolina v úmyslu věnovat Národnímu muzeu Škroupovu pozůstalost, ale v roce 1863 předala pouze autografní partitury dvou stěžejních děl - zpěvohry Dráteník a frašky Fidlovačka. Pozůstalost získalo Národní muzeum v roce 1921 jako dědictví po Boženě Škroupové (1847-1928), která odkázala muzeu věci ještě za svého života s tím, že některé bude užívat až do své smrti a ty pak budou teprve předány Národnímu muzeu, jež ustanovila svým univerzálním dědicem. Jedná se o soubor velmi rozsáhlý a zcela mimořádné kulturní hodnoty: obsahuje hmotné památky (nábytek), bohatý ikonografický materiál, osobní doklady několika členů rodiny Františka Škroupa - Karoliny Škroupové a jejich dcer Karoliny a Boženy, rodinnou korespondenci, Škroupovy skladby v autografech, opisech i tiscích, bohatou tiskovou dokumentaci zejména z období po Škroupově smrti a knihy. V rámci Národního muzea jsou v současné době nábytek, obrazy a fotografie uloženy v oddělení starších českých dějin v Historickém muzeu a ostatní materiál v hudebněhistorickém oddělení Českého muzea hudby.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Časopis Národního muzea. Řada historická

ISSN

1214-0627

e-ISSN

—

Volume of the periodical

191

Issue of the periodical within the volume

3-4

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

22

Pages from-to

3-24

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—