Ninety Years after the Relocation of the Picture Gallery of the Society of Patriotic Friends of the Arts from the Rudolfinum Building

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023281%3A_____%2F19%3AN0000010" target="_blank" >RIV/00023281:_____/19:N0000010 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.ngprague.cz/bulletin-narodni-galerie-v-praze" target="_blank" >https://www.ngprague.cz/bulletin-narodni-galerie-v-praze</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Devadesát let od vystěhování Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění z budovy Rudolfina

Original language description

Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie v Praze, se od samého počátku potýkala se zásadním problémem: získat adekvátní prostory pro svoji Obrazárnu. Postupně byla umělecká díla vystavována v Černínském a Šternberském paláci na Hradčanech, poté v Portheimově domě ve Spálené ulici a v nevyhovujícím Šternberském paláci na Malé Straně. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se Společnost rozhodne ke stavbě nové výstavní budovy. Roku 1873 jí Spořitelna česká (Böhmische Sparkasse) věnovala půl milionu zlatých na stavbu Rudolfina, které bylo dokončeno v roce 1884. Téhož roku došlo k přestěhování Obrazárny, jež se stala jedinou veřejnou a bezplatně přístupnou galerií v Praze. Po vzniku Československa se hledaly reprezentativní prostory pro nově vzniknuvší Národní shromáždění, přičemž bylo vybráno právě Rudolfinum. O jeho prostory se tak nově od roku 1919 dělily dvě instituce. Obrazárna postupně přicházela o své místnosti a náhradou získávala většinou nevyhovující provizoria. Výstavbu nové Státní galerie se nedařilo realizovat a spory mezi poslanci a vedením Obrazárny začaly eskalovat. Stát proto pro Obrazárnu v roce 1928 zakoupil dům v Pštrossově ulici. Společnost s tímto postupem ovšem nesouhlasila a označila navrhovanou budovu za nevhodnou. Její stanovisko podpořil tisk i ředitel Obrazárny Vincenc Kramář a přesun nakonec nebyl realizován. Místo toho Městská rada hlavního města Prahy navrhla, že by sbírka mohla být přestěhována do nové Městské knihovny, k čemuž došlo o rok později. Studie vychází především z archivních pramenů uložených v Archivu Národní galerie v Praze ve fondu Společnost vlasteneckých přátel umění a zaměřuje se na vývoj v letech 1919–1929. Kromě rekonstrukce sledu událostí zahrnuje i přímé citace pramenů a dobové fotografie a reprodukce vybraných archiválií.

Czech name

Devadesát let od vystěhování Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění z budovy Rudolfina

Czech description

Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie v Praze, se od samého počátku potýkala se zásadním problémem: získat adekvátní prostory pro svoji Obrazárnu. Postupně byla umělecká díla vystavována v Černínském a Šternberském paláci na Hradčanech, poté v Portheimově domě ve Spálené ulici a v nevyhovujícím Šternberském paláci na Malé Straně. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se Společnost rozhodne ke stavbě nové výstavní budovy. Roku 1873 jí Spořitelna česká (Böhmische Sparkasse) věnovala půl milionu zlatých na stavbu Rudolfina, které bylo dokončeno v roce 1884. Téhož roku došlo k přestěhování Obrazárny, jež se stala jedinou veřejnou a bezplatně přístupnou galerií v Praze. Po vzniku Československa se hledaly reprezentativní prostory pro nově vzniknuvší Národní shromáždění, přičemž bylo vybráno právě Rudolfinum. O jeho prostory se tak nově od roku 1919 dělily dvě instituce. Obrazárna postupně přicházela o své místnosti a náhradou získávala většinou nevyhovující provizoria. Výstavbu nové Státní galerie se nedařilo realizovat a spory mezi poslanci a vedením Obrazárny začaly eskalovat. Stát proto pro Obrazárnu v roce 1928 zakoupil dům v Pštrossově ulici. Společnost s tímto postupem ovšem nesouhlasila a označila navrhovanou budovu za nevhodnou. Její stanovisko podpořil tisk i ředitel Obrazárny Vincenc Kramář a přesun nakonec nebyl realizován. Místo toho Městská rada hlavního města Prahy navrhla, že by sbírka mohla být přestěhována do nové Městské knihovny, k čemuž došlo o rok později. Studie vychází především z archivních pramenů uložených v Archivu Národní galerie v Praze ve fondu Společnost vlasteneckých přátel umění a zaměřuje se na vývoj v letech 1919–1929. Kromě rekonstrukce sledu událostí zahrnuje i přímé citace pramenů a dobové fotografie a reprodukce vybraných archiválií.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Bulletin of the National Gallery of Prague

ISSN

0862-8912

e-ISSN

—

Volume of the periodical

2019

Issue of the periodical within the volume

29

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

17

Pages from-to

60-69, 103-109

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—