Caregiver Burden: Perceived Stress and the Experience of Caregivers of People with Mental Illness

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023752%3A_____%2F19%3A43919900" target="_blank" >RIV/00023752:_____/19:43919900 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2019/Psychiatrie_2_2019/Psych_2_19_machu.pdf" target="_blank" >http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2019/Psychiatrie_2_2019/Psych_2_19_machu.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Zátež neformálního pečovatele: vnímaný stres a zkušenosti osob pečujících o blízkého s duševním onemocněním

Original language description

Vážná duševní onemocnění s sebou často přináší významnou zátěž nejen pro klienty, ale také jejich rodiny a okolí. S deinstitucionalizací psychiatrické péče, tedy odklonem od péče založené na dlouhodobé institucionální péči a postupným přesouváním těžiště do komunity, se mohou zvyšovat nároky na nejbližší okolí osob s duševním onemocněním, tj. zátěž na neformální pečovatele. Cílem tohoto článku je zmapovat situaci neformálních pečovatelů osob s duševním onemocněním v Česku a zjistit, jak péče o blízkého s duševním onemocněním ovlivňuje míru stresu a jaké pozitivní a negativní aspekty pečovatelům přináší. Metody: Neformální pečovatelé osob s vážným duševním onemocněním byli dotazováni v průřezovém šetření uskutečněném v komunitním prostředí poskytovatele sociálních služeb. Neformální pečovatelé byli do studie vybrání samotnými klienty služby. Zjišťována byla míra stresu (PSS) a pozitivní a negativní aspekty poskytování péče (ECI). Dále byl sestaven dotazník pro pečovatele o osoby s duševním onemocněním, který zjišťoval mimo jiné délku a frekvenci poskytované péče nebo zaměstnanecký status a počet odpracovaných hodin za poslední měsíc. K popisu vzorku respondentů byly použity deskriptivní statistické metody. Z inferenčních statistických metod byl dále použit nezávislý dvouvýběrový t-test a korelační analýza. Do studie bylo zahrnuto 117 neformálních pečovatelů (70,9 % tvořily ženy). Nejčastěji se jednalo o rodiče (44,4 %) nebo děti (23,1 %) osob s duševním onemocněním. Pečovatelé průměrně poskytovali příbuznému podporu 38 hodin týdně, 72,6 % pečovatelů poskytovalo podporu déle než 5 let. Respondenti průměrně dosahovali 17,6 bodů na škále PSS, nejvyšší skóre deklarovali partneři/partnerky a manželé/manželky osob s duševním onemocněním. Podle dotazníku ECI pečovatelé nejčastěji přemýšleli o závislosti a o dobrých stránkách vztahu. Respondenti, kteří o svého blízkého pečují intenzivněji, nevykazovali vyšší míru stresu (Pearsonův korelační koeficient: 0,109; p = 0,259), ale více si uvědomovali dobré stránky vztahu a méně negativní aspekty péče. Respondenti, kteří o svého příbuzného pečují déle než 5 let, více přemýšleli o stigmatu spojeném s onemocněním blízkého (p = 0,008; 95% interval spolehlivosti: −0,611; −0,093) a více vnímají problematické chování svého blízkého (p = 0,018; 95% interval spolehlivosti: −0,754; −0,073). Zátěž neformálních pečovatelů je společenským problémem, na který by mělo být upozorňováno v kontextu reformy psychiatrické péče. Rodinám a neformálním pečovatelům osob s duševním onemocněním často chybí dostatek informací a zkušeností s péčí o blízkého. Reforma psychiatrické péče by se proto neměla zaměřovat výhradně na potřeby osob s duševním onemocněním, ale také na potřeby neformálních pečovatelů, jejichž zátěž se v důsledku deinstitucionalizace může zvyšovat.

Czech name

Zátež neformálního pečovatele: vnímaný stres a zkušenosti osob pečujících o blízkého s duševním onemocněním

Czech description

Vážná duševní onemocnění s sebou často přináší významnou zátěž nejen pro klienty, ale také jejich rodiny a okolí. S deinstitucionalizací psychiatrické péče, tedy odklonem od péče založené na dlouhodobé institucionální péči a postupným přesouváním těžiště do komunity, se mohou zvyšovat nároky na nejbližší okolí osob s duševním onemocněním, tj. zátěž na neformální pečovatele. Cílem tohoto článku je zmapovat situaci neformálních pečovatelů osob s duševním onemocněním v Česku a zjistit, jak péče o blízkého s duševním onemocněním ovlivňuje míru stresu a jaké pozitivní a negativní aspekty pečovatelům přináší. Metody: Neformální pečovatelé osob s vážným duševním onemocněním byli dotazováni v průřezovém šetření uskutečněném v komunitním prostředí poskytovatele sociálních služeb. Neformální pečovatelé byli do studie vybrání samotnými klienty služby. Zjišťována byla míra stresu (PSS) a pozitivní a negativní aspekty poskytování péče (ECI). Dále byl sestaven dotazník pro pečovatele o osoby s duševním onemocněním, který zjišťoval mimo jiné délku a frekvenci poskytované péče nebo zaměstnanecký status a počet odpracovaných hodin za poslední měsíc. K popisu vzorku respondentů byly použity deskriptivní statistické metody. Z inferenčních statistických metod byl dále použit nezávislý dvouvýběrový t-test a korelační analýza. Do studie bylo zahrnuto 117 neformálních pečovatelů (70,9 % tvořily ženy). Nejčastěji se jednalo o rodiče (44,4 %) nebo děti (23,1 %) osob s duševním onemocněním. Pečovatelé průměrně poskytovali příbuznému podporu 38 hodin týdně, 72,6 % pečovatelů poskytovalo podporu déle než 5 let. Respondenti průměrně dosahovali 17,6 bodů na škále PSS, nejvyšší skóre deklarovali partneři/partnerky a manželé/manželky osob s duševním onemocněním. Podle dotazníku ECI pečovatelé nejčastěji přemýšleli o závislosti a o dobrých stránkách vztahu. Respondenti, kteří o svého blízkého pečují intenzivněji, nevykazovali vyšší míru stresu (Pearsonův korelační koeficient: 0,109; p = 0,259), ale více si uvědomovali dobré stránky vztahu a méně negativní aspekty péče. Respondenti, kteří o svého příbuzného pečují déle než 5 let, více přemýšleli o stigmatu spojeném s onemocněním blízkého (p = 0,008; 95% interval spolehlivosti: −0,611; −0,093) a více vnímají problematické chování svého blízkého (p = 0,018; 95% interval spolehlivosti: −0,754; −0,073). Zátěž neformálních pečovatelů je společenským problémem, na který by mělo být upozorňováno v kontextu reformy psychiatrické péče. Rodinám a neformálním pečovatelům osob s duševním onemocněním často chybí dostatek informací a zkušeností s péčí o blízkého. Reforma psychiatrické péče by se proto neměla zaměřovat výhradně na potřeby osob s duševním onemocněním, ale také na potřeby neformálních pečovatelů, jejichž zátěž se v důsledku deinstitucionalizace může zvyšovat.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

50902 - Social sciences, interdisciplinary

Project

<a href="/en/project/LO1611" target="_blank" >LO1611: Sustainability for The National Institute of Mental Health</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Psychiatrie

ISSN

1211-7579

e-ISSN

—

Volume of the periodical

23

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

9

Pages from-to

60-68

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85096051516