Structural basis of minority stress in the Czechia: the relationship between discrimination, stigmatization, and health of non-heterosexual and gender-diverse people

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00023752%3A_____%2F20%3A43920361" target="_blank" >RIV/00023752:_____/20:43920361 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://obchod.wolterskluwer.cz/cz/pravo-na-rovne-zachazeni-deset-let-antidiskriminacniho-zakona.p5914.html" target="_blank" >https://obchod.wolterskluwer.cz/cz/pravo-na-rovne-zachazeni-deset-let-antidiskriminacniho-zakona.p5914.html</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Strukturální základ menšinového stresu v Česku: vztah mezi diskriminací, stigmatizací a zdravím neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí

Original language description

Na diskriminaci neheterosexuálních a genderově rozmanitých osob nelze nahlížet nijak izolovaně, jedná se o společensky a kulturně založený fenomén, jehož příčiny je třeba sledovat již na úrovni stigmatizace. Společným rysem všech definic stigmatizace je skutečnost, že osoba nebo skupiny, které jsou stigmatizovány, mají nějaký rys, nějakou vlastnost, která je v rámci určitého sociálního kontextu znehodnocuje. Pro porozumění stigmatizaci neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí jsem diskutoval několik pojmů včetně homofobie a heteronormativity, kterou vnímám jako příhodnější a přesnější. V rámci analytického rámce heteronormativity můžeme pojmout i zdánlivě neuchopitelnou kulturní rovinu problematiky a vztahovat se k široce rozšířenému sdílenému stereotypnímu a normativnímu předpokladu, že jedinou „normální“ a společensky akceptovatelnou formou sexuality, která si zasluhuje právní a institucionální ochranu, je heterosexualita. Takové sdílené heteronormativní porozumění pak představuje společenský základ stigmatizace i diskriminace neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí, který v Česku stále nabývá i institucionální, a tedy právně legitimizované formy. Navzdory skutečnosti, že bývá Česká společnost pravidelně subjektivně hodnocená jako „tolerantní“, lze prokázat, že výskyt diskriminace a stigmatizace (měřená mírou akceptace neheterosexuálních lidí) v České společnosti dlouhodobě neklesá a spíše stagnuje. Mezi nejčastější prostředí, ve kterých se respondenti a respondentky setkávali s diskriminací, patří dlouhodobě prostředí škol a prostředí pracoviště. Další výsledky zaměřené na sledování míry otevřenosti prožívání vlastní sexuální orientace a genderové identity na pracovišti, u lékaře či v dalších prostředích pak ukázaly, že neheterosexuální a genderově rozmanití lidé v Česku stále ve velké míře svou identitu skrývají, a to především z toho důvodu, že očekávají nepřijetí ze strany druhých osob (nadřízených, kolegů, spolužáků atd.), popřípadě proto, že si zvnitřnili negativní postoje vůči své vlastní sexualitě. Skrývání sexuální orientace či genderové identity v nejrůznějších oblastech každodenního života, myšlenkové procesy související s očekáváním nepřijetí ze strany druhých či vyvěrající ze zvnitřnění negativních, heteronormativních, společenských postojů vůči vlastní osobě jsou již součástí specifických a dnes již reálně měřitelných důsledků těchto menšinově-stresových procesů, které jsou každodenním důsledkem přítomnosti stigmatizace a diskriminace. Vyšší duševní zátěž je zřejmě následkem působení tohoto tzv. menšinového stresu, ať již v podobě nejrůznějších stresových událostí (zkušenost s homofobní šikanou, obtěžováním na základě vlastní genderové identity atd.), nebo dlouhodobého stresového procesu (skrývání identity, očekávání nepřijetí, zvnitřněná homonegativita), pak prokazatelně poškozuje kvalitu života a zdraví neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí.

Czech name

Strukturální základ menšinového stresu v Česku: vztah mezi diskriminací, stigmatizací a zdravím neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí

Czech description

Na diskriminaci neheterosexuálních a genderově rozmanitých osob nelze nahlížet nijak izolovaně, jedná se o společensky a kulturně založený fenomén, jehož příčiny je třeba sledovat již na úrovni stigmatizace. Společným rysem všech definic stigmatizace je skutečnost, že osoba nebo skupiny, které jsou stigmatizovány, mají nějaký rys, nějakou vlastnost, která je v rámci určitého sociálního kontextu znehodnocuje. Pro porozumění stigmatizaci neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí jsem diskutoval několik pojmů včetně homofobie a heteronormativity, kterou vnímám jako příhodnější a přesnější. V rámci analytického rámce heteronormativity můžeme pojmout i zdánlivě neuchopitelnou kulturní rovinu problematiky a vztahovat se k široce rozšířenému sdílenému stereotypnímu a normativnímu předpokladu, že jedinou „normální“ a společensky akceptovatelnou formou sexuality, která si zasluhuje právní a institucionální ochranu, je heterosexualita. Takové sdílené heteronormativní porozumění pak představuje společenský základ stigmatizace i diskriminace neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí, který v Česku stále nabývá i institucionální, a tedy právně legitimizované formy. Navzdory skutečnosti, že bývá Česká společnost pravidelně subjektivně hodnocená jako „tolerantní“, lze prokázat, že výskyt diskriminace a stigmatizace (měřená mírou akceptace neheterosexuálních lidí) v České společnosti dlouhodobě neklesá a spíše stagnuje. Mezi nejčastější prostředí, ve kterých se respondenti a respondentky setkávali s diskriminací, patří dlouhodobě prostředí škol a prostředí pracoviště. Další výsledky zaměřené na sledování míry otevřenosti prožívání vlastní sexuální orientace a genderové identity na pracovišti, u lékaře či v dalších prostředích pak ukázaly, že neheterosexuální a genderově rozmanití lidé v Česku stále ve velké míře svou identitu skrývají, a to především z toho důvodu, že očekávají nepřijetí ze strany druhých osob (nadřízených, kolegů, spolužáků atd.), popřípadě proto, že si zvnitřnili negativní postoje vůči své vlastní sexualitě. Skrývání sexuální orientace či genderové identity v nejrůznějších oblastech každodenního života, myšlenkové procesy související s očekáváním nepřijetí ze strany druhých či vyvěrající ze zvnitřnění negativních, heteronormativních, společenských postojů vůči vlastní osobě jsou již součástí specifických a dnes již reálně měřitelných důsledků těchto menšinově-stresových procesů, které jsou každodenním důsledkem přítomnosti stigmatizace a diskriminace. Vyšší duševní zátěž je zřejmě následkem působení tohoto tzv. menšinového stresu, ať již v podobě nejrůznějších stresových událostí (zkušenost s homofobní šikanou, obtěžováním na základě vlastní genderové identity atd.), nebo dlouhodobého stresového procesu (skrývání identity, očekávání nepřijetí, zvnitřněná homonegativita), pak prokazatelně poškozuje kvalitu života a zdraví neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50902 - Social sciences, interdisciplinary

Project

<a href="/en/project/GA19-14801S" target="_blank" >GA19-14801S: Minority stress in non-heterosexuals in the Czech Republic</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Právo na rovné zacházení: deset let antidiskriminačního zákona

ISBN

978-80-7598-850-8

Number of pages of the result

20

Pages from-to

263-282

Number of pages of the book

324

Publisher name

Wolters Kluwer

Place of publication

Brno

UT code for WoS chapter

—