Carbonate concretions ' doughnuts ' from the Nové Dvory by Suchdol site in the Moravian Karst (Czech Republic)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F16%3A00000265" target="_blank" >RIV/00025798:_____/16:00000265 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Karbonátové konkrece „koblížky“ z lokality Nové Dvory u Suchdola v Moravském krasu (Česká republika)

Original language description

karbonátovým tmelem, kde tmel sestává z protáhlých kalcitových krystalů, uspořádaných do radiálně paprsčitých agregátů. Mezi ostrohrannými až polozaoblenými klasty převažuje hlavně křemen a v malém množství jsou přítomny klasty draselného živce a albitu. Všechny zmíněné minerály často nesou známky koroze způsobené karbonátovým tmelem. V malém množství se objevují lupínky muskovitu a chloritu. Průsvitná těžká frakce pískovců i konkrecí vykazuje znaky míšení detritu typického pro křídové sedimenty a detritu pocházejícího z lokálních zdrojů (například devonských klastik). Asociace těžkých minerálů typická pro cenomanské klastické sedimenty zahrnuje staurolit, kyanit, turmalín, rutil a sillimanit, zatímco pro lokální zdroje je typická převaha především epidotu a zirkonu. Klastický materiál „novodvorských koblížků“ tedy můžeme interpretovat jako klastickou výplň krasové kapsy, která vznikla v průběhu křídy (rudické vrstvy) nebo později redepozicí zvětralin klastických sedimentů cenomanu a devonu a to během staršího kenozoika. Vznik konkrecí souvisí s migrací roztoků bohatých na CaCO3. Tyto byly generovány v průběhu vývoje paleodeprese (krasových dutin případně závrtů) v devonských vápencích. Přesný mechanizmus vzniku studovaných konkrecí se však prozatím nepodařilo určit.

Czech name

Karbonátové konkrece „koblížky“ z lokality Nové Dvory u Suchdola v Moravském krasu (Česká republika)

Czech description

karbonátovým tmelem, kde tmel sestává z protáhlých kalcitových krystalů, uspořádaných do radiálně paprsčitých agregátů. Mezi ostrohrannými až polozaoblenými klasty převažuje hlavně křemen a v malém množství jsou přítomny klasty draselného živce a albitu. Všechny zmíněné minerály často nesou známky koroze způsobené karbonátovým tmelem. V malém množství se objevují lupínky muskovitu a chloritu. Průsvitná těžká frakce pískovců i konkrecí vykazuje znaky míšení detritu typického pro křídové sedimenty a detritu pocházejícího z lokálních zdrojů (například devonských klastik). Asociace těžkých minerálů typická pro cenomanské klastické sedimenty zahrnuje staurolit, kyanit, turmalín, rutil a sillimanit, zatímco pro lokální zdroje je typická převaha především epidotu a zirkonu. Klastický materiál „novodvorských koblížků“ tedy můžeme interpretovat jako klastickou výplň krasové kapsy, která vznikla v průběhu křídy (rudické vrstvy) nebo později redepozicí zvětralin klastických sedimentů cenomanu a devonu a to během staršího kenozoika. Vznik konkrecí souvisí s migrací roztoků bohatých na CaCO3. Tyto byly generovány v průběhu vývoje paleodeprese (krasových dutin případně závrtů) v devonských vápencích. Přesný mechanizmus vzniku studovaných konkrecí se však prozatím nepodařilo určit.

Type

J_x - Unclassified - Peer-reviewed scientific article (Jimp, Jsc and Jost)

CEP classification

DB - Geology and mineralogy

OECD FORD branch

—

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2016

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku

ISSN

1212-6209

e-ISSN

—

Volume of the periodical

Vol. 23

Issue of the periodical within the volume

1-2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

7

Pages from-to

52-58

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—