Stratigraphy, depositional environment and tectonic setting of the so-called Kozly Sandstone in northwestern part of the Bohemian Cretaceous Basin

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F18%3A00000087" target="_blank" >RIV/00025798:_____/18:00000087 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/31_Nadaskay_181024.pdf" target="_blank" >http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/31_Nadaskay_181024.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2018.31" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2018.31</a>

Result language

čeština

Original language name

Stratigrafie, sedimentární prostředí a tektonická stavba tzv. kozelského pískovcového tělesa v severozápadní části české křídové pánve

Original language description

Kozelské pískovce představuje max. 59,5 m mocné těleso situované převážně v nejhlubší tektonické depresi v České křídové pánvi (ČKP), přičemž na povrch vystupuje v sz. okolí České Lípy. V této práci jsou Kozelské pískovce definovány jako sled převážně křemenných pískovců, odkrytých v uvedené oblasti, společně s amalgamovanými pískovcovými polohami v jejich podloží. V důsledku složité geologické stavby území se dřívější interpretace stratigrafického rozsahu a plošného rozšíření kozelských pískovců značně lišily. Těleso však bylo v nedávné době provrtané v celém stratigrafickém rozsahu vrtem 4730_B. Tento vrt doložil, že Kozelské pískovce jsou odděleny od turonských pískovců jizerského souvrství zhruba 25 m mocným intervalem prachovců s výskyty indexové makrofauny Didymotis (Didymotis event 0), Mytiloides scupini (Heinz) a Prionocyclus germari (Reuss). Díky nálezům indexových bivalvií a amonitů bylo možné poprvé určit svrchnoturonské stáří prachovců v podloží Kozelských pískovců, patřících do střední části teplického souvrství. Akumulace glaukonitu a fosfátů ve erozně seřezaném stropě kozelského tělesa je interpretována jako transgresní reziduum s kondenzovanou nejspodnější částí coniaku. Stáří jílovců v nadloží kozelského tělesa je interpretováno jako nejvyšší spodní coniac. Na základě poznatků z vrtného jádra a výchozů je Kozelské těleso sedimentologicky interpretováno jako uloženiny deltového prostředí: 1) facie S, G jsou interpretovány jako uloženiny čela delty (foresety), ukládané primárně z gravitačních proudů, jejichž uloženiny byly posléze přepracovávány tidálními proudy; 2) facie Sgf/Hgf jsou interpretovány jako uloženiny prodelty (bottomsety), ukládané gravitačními proudy; 3) facie Ste, zastoupena vápnitým bimodálním pískovcem je interpretována jako tempestit, avšak primárně byla tato vrstva zřejmě uložena gravitačním proudem; 4) facie Ms a Mm/Mc jako distální, pánevní sedimenty.Alternativně jsou Kozelské pískovce, tvořící v prostoru deskovité těleso s rozsahem nejméně 80 km2, interpretovány jako izolované dunové pole vysunuté vůči příbřežním pískovcovým tělesům dále do pánve. Pole s velkými dunami, na kterých byly naloženy menší duny až čeřiny, migrovalo k JJZ pod bází běžného bouřkového vlnění díky působení silných dnových proudů, patrně tidálních.Karotážní křivky umožnily korelaci kozelského tělesa v rámci genetické sekvence TUR 7, sestávající ze střední až svrchní části Teplického souvrství. Korelace ukazuje, ze se foresety vyvinuly j. od vrtu Vf-1, kde v této úrovni dominuje sukcese max. 20 m mocných nahoru hrubnoucích cyklů. Tento ostrý kontrast sedimentárních architektur v rámci jednotky TUR 7 může odrážet výraznější posun klastické sedimentace dále do centra pánve v důsledku výraznějšího přínosu sedimentu, příp. v důsledku rychlého poklesu mořské hladiny; obě hypotézy si však vyžadují další studium. Dále k J a JZ foresety vykliňují do sledu coniackých prachovců. Mocný sled pískovců korelovaný ve vrtech do oblasti Děčína však naznačuje případný výraznější plošný rozsah tělesa. Revize archivních vrtů a terénní rekognoskace umožnily v rámci této studie také reinterpretaci tektonické stavby výchozové oblasti kozelského tělesa.

Czech name

Stratigrafie, sedimentární prostředí a tektonická stavba tzv. kozelského pískovcového tělesa v severozápadní části české křídové pánve

Czech description

Kozelské pískovce představuje max. 59,5 m mocné těleso situované převážně v nejhlubší tektonické depresi v České křídové pánvi (ČKP), přičemž na povrch vystupuje v sz. okolí České Lípy. V této práci jsou Kozelské pískovce definovány jako sled převážně křemenných pískovců, odkrytých v uvedené oblasti, společně s amalgamovanými pískovcovými polohami v jejich podloží. V důsledku složité geologické stavby území se dřívější interpretace stratigrafického rozsahu a plošného rozšíření kozelských pískovců značně lišily. Těleso však bylo v nedávné době provrtané v celém stratigrafickém rozsahu vrtem 4730_B. Tento vrt doložil, že Kozelské pískovce jsou odděleny od turonských pískovců jizerského souvrství zhruba 25 m mocným intervalem prachovců s výskyty indexové makrofauny Didymotis (Didymotis event 0), Mytiloides scupini (Heinz) a Prionocyclus germari (Reuss). Díky nálezům indexových bivalvií a amonitů bylo možné poprvé určit svrchnoturonské stáří prachovců v podloží Kozelských pískovců, patřících do střední části teplického souvrství. Akumulace glaukonitu a fosfátů ve erozně seřezaném stropě kozelského tělesa je interpretována jako transgresní reziduum s kondenzovanou nejspodnější částí coniaku. Stáří jílovců v nadloží kozelského tělesa je interpretováno jako nejvyšší spodní coniac. Na základě poznatků z vrtného jádra a výchozů je Kozelské těleso sedimentologicky interpretováno jako uloženiny deltového prostředí: 1) facie S, G jsou interpretovány jako uloženiny čela delty (foresety), ukládané primárně z gravitačních proudů, jejichž uloženiny byly posléze přepracovávány tidálními proudy; 2) facie Sgf/Hgf jsou interpretovány jako uloženiny prodelty (bottomsety), ukládané gravitačními proudy; 3) facie Ste, zastoupena vápnitým bimodálním pískovcem je interpretována jako tempestit, avšak primárně byla tato vrstva zřejmě uložena gravitačním proudem; 4) facie Ms a Mm/Mc jako distální, pánevní sedimenty.Alternativně jsou Kozelské pískovce, tvořící v prostoru deskovité těleso s rozsahem nejméně 80 km2, interpretovány jako izolované dunové pole vysunuté vůči příbřežním pískovcovým tělesům dále do pánve. Pole s velkými dunami, na kterých byly naloženy menší duny až čeřiny, migrovalo k JJZ pod bází běžného bouřkového vlnění díky působení silných dnových proudů, patrně tidálních.Karotážní křivky umožnily korelaci kozelského tělesa v rámci genetické sekvence TUR 7, sestávající ze střední až svrchní části Teplického souvrství. Korelace ukazuje, ze se foresety vyvinuly j. od vrtu Vf-1, kde v této úrovni dominuje sukcese max. 20 m mocných nahoru hrubnoucích cyklů. Tento ostrý kontrast sedimentárních architektur v rámci jednotky TUR 7 může odrážet výraznější posun klastické sedimentace dále do centra pánve v důsledku výraznějšího přínosu sedimentu, příp. v důsledku rychlého poklesu mořské hladiny; obě hypotézy si však vyžadují další studium. Dále k J a JZ foresety vykliňují do sledu coniackých prachovců. Mocný sled pískovců korelovaný ve vrtech do oblasti Děčína však naznačuje případný výraznější plošný rozsah tělesa. Revize archivních vrtů a terénní rekognoskace umožnily v rámci této studie také reinterpretaci tektonické stavby výchozové oblasti kozelského tělesa.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy o geologických výzkumech = Geoscience Research Reports

ISSN

0514-8057

e-ISSN

—

Volume of the periodical

51

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

14

Pages from-to

167-180

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—