All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Identification of the maar diatreme in the Pytlacká jáma hollow in the Jizerské hory Mts using integrated geophysical methods

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F18%3A00000230" target="_blank" >RIV/00025798:_____/18:00000230 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Identifikace maarové diatrémy v Pytlácké jámě v Jizerských horách pomocí integrovaných geofyzikálních metod

  • Original language description

    Identifikace Pytlácké jámy v Jizerských horách jako vulkanické márové diatrémy pomocí integrovaných geofyzikálních metod.Dominantní deprese oválného tvaru, nazývaná Pytlácká jáma nebo Rybí loučky, o rozměrech 600 x 800 m a hloubce okolo 10 metrů byla dosud uváděna za příklad artefaktu jediného ledovcového karu v Jizerských horách. Novým geofyzikálním průzkumem bylo zjištěno že Pytlácká jáma má řadu vlastností geologické struktury vulkanického původu označované geology jako maarová diatréma. Proto identifikace Pytlácké jámy jako márové diatrémy vulkanického původu může odpovědět dlouho nezodpovězenou otázku, odkud se vzaly na Jizerské louce safíry a ostatní drahokamy nacházející se dnes stále v její blízkosti.Engel et al (2017) předpokládají, že podle charakteru podloží studovaného území je vznik Pytlácké Jámy spojený s ledovcovou erozí, nivací nebo chemickým větráním (Engel et al. 2017). Tito autoři shromáždili geomorfologické a sedimentologické důkazy, že Pytlácká Jáma byla pravděpodobně vytvořena kruhovitým ledovcem o maximální vrstvě sněhu 45 až 55 m. Na podporu těchto závěrů Engel et al (2017) provedli sondáž rašeliništní a štěrko-pískovité výplně kráteru do hloubky 4,6 m a dva profily elektrické odporové tomografie (ERT Electric Resistivity Tomography) napříč Pytláckou jámou ve směru JZ-SV. Jejich hlavní profil ERT napříč Pytláckou Jámou ukazuje na přítomnost elektricky vodivé sedimentární výplně Pytlácké Jámy. Novým průzkumem bylo zjištěno pomocí geofyzikálního gravimetrického, magnetometrického mapování a elektromagnetického profilování, že Pytlácká Jáma má řadu vlastností geologické struktury vulkanického původu označované geology jako maarová diatréma. Takovým vulkanickým strukturám se připisuje původ drahých kamenů – safíru a rubínu na nalezištích v Austrálii, Africe a Jihovýchodní Asii. Geofyzikální měření provedené v letech 2017 a 2018 na lokalitě Pytlácká jáma je prvním krokem k novému celkovému zhodnocení oblasti Středního Jizerského hřbetu s důrazem na potvrzení či vyvrácení existence vulkanických a neovulkanických těles.

  • Czech name

    Identifikace maarové diatrémy v Pytlácké jámě v Jizerských horách pomocí integrovaných geofyzikálních metod

  • Czech description

    Identifikace Pytlácké jámy v Jizerských horách jako vulkanické márové diatrémy pomocí integrovaných geofyzikálních metod.Dominantní deprese oválného tvaru, nazývaná Pytlácká jáma nebo Rybí loučky, o rozměrech 600 x 800 m a hloubce okolo 10 metrů byla dosud uváděna za příklad artefaktu jediného ledovcového karu v Jizerských horách. Novým geofyzikálním průzkumem bylo zjištěno že Pytlácká jáma má řadu vlastností geologické struktury vulkanického původu označované geology jako maarová diatréma. Proto identifikace Pytlácké jámy jako márové diatrémy vulkanického původu může odpovědět dlouho nezodpovězenou otázku, odkud se vzaly na Jizerské louce safíry a ostatní drahokamy nacházející se dnes stále v její blízkosti.Engel et al (2017) předpokládají, že podle charakteru podloží studovaného území je vznik Pytlácké Jámy spojený s ledovcovou erozí, nivací nebo chemickým větráním (Engel et al. 2017). Tito autoři shromáždili geomorfologické a sedimentologické důkazy, že Pytlácká Jáma byla pravděpodobně vytvořena kruhovitým ledovcem o maximální vrstvě sněhu 45 až 55 m. Na podporu těchto závěrů Engel et al (2017) provedli sondáž rašeliništní a štěrko-pískovité výplně kráteru do hloubky 4,6 m a dva profily elektrické odporové tomografie (ERT Electric Resistivity Tomography) napříč Pytláckou jámou ve směru JZ-SV. Jejich hlavní profil ERT napříč Pytláckou Jámou ukazuje na přítomnost elektricky vodivé sedimentární výplně Pytlácké Jámy. Novým průzkumem bylo zjištěno pomocí geofyzikálního gravimetrického, magnetometrického mapování a elektromagnetického profilování, že Pytlácká Jáma má řadu vlastností geologické struktury vulkanického původu označované geology jako maarová diatréma. Takovým vulkanickým strukturám se připisuje původ drahých kamenů – safíru a rubínu na nalezištích v Austrálii, Africe a Jihovýchodní Asii. Geofyzikální měření provedené v letech 2017 a 2018 na lokalitě Pytlácká jáma je prvním krokem k novému celkovému zhodnocení oblasti Středního Jizerského hřbetu s důrazem na potvrzení či vyvrácení existence vulkanických a neovulkanických těles.

Classification

  • Type

    J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    10505 - Geology

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Others

  • Publication year

    2018

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Name of the periodical

    Sborník Severočeského Muzea, Přírodní vědy

  • ISSN

    0375-1686

  • e-ISSN

  • Volume of the periodical

    36

  • Issue of the periodical within the volume

    Neuveden

  • Country of publishing house

    CZ - CZECH REPUBLIC

  • Number of pages

    20

  • Pages from-to

    25-44

  • UT code for WoS article

  • EID of the result in the Scopus database