Clasts of volcanic rocks in sediments of the Klouček-Čenkov Formation in SW part of the Příbram-Jince Basin (Barrandian area)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F19%3A00000129" target="_blank" >RIV/00025798:_____/19:00000129 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.geology.cz/zpravy/" target="_blank" >http://www.geology.cz/zpravy/</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2019.27" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2019.27</a>

Result language

čeština

Original language name

Klasty vulkanitů v sedimentech kloučecko-čenkovského souvrství v jihozápadní části příbramsko-jinecké pánve

Original language description

V průběhu nového geologického mapování na listu 22-121 Mirošov (1 : 25 000) byly revidovány kambrické sedimenty v jz. části příbramsko-jinecké pánve mezi Mirošovem, zámečkem Tři trubky a obcí Buková. V údolí Třítrubeckého potoka a sz. od Skládané skály se na listu vyskytují i sedimenty kloučecko-čenkovského souvrství. Obsahují zde velmi výrazný podíl vulkanoklastického materiálu. Na základě studia výbrusů jsou v této práci popsány typy vulkanických úlomků nalezených v sedimentech tohoto souvrství a diskutován je charakter tehdejší synsedimentární vulkanické činnosti. Čenkovské pískovce jsou v oblasti Tři trubky hnědofialově až červenavě zbarvené a jsou většinou jemně bíle tečkované od kaolinizovaných klastů tufů a vulkanických skel. Kloučecké slepence obsahují často viditelné úlomky vulkanitů do velikosti prvních cm, nejčastěji však kolem 0,5–1 cm. Tyto drobnozrnné slepence jsou místy gradačně zvrstvené. Mikroskopickým studiem byly v kloučecko-čenkovského souvrství nalezeny jak kyselé, tak bazické typy vulkanitů. Úlomky vulkanitů jsou často zaoblené až polozaoblené, což svědčí o jejich redepozici a relativně krátkém transportu. Celkově fragmenty kyselých vulkanitů ve výbrusech převažují nad bazickými a tvoří také nejvíce genetických forem. Jedná se o jemnozrnné ryolity, alterovaná ryolitová vuklanoklastika (tufy), pemzy, úlomky kyselých skel. Ryolity mají často zachovalou fluidální až reomorfní texturu. Při tehdejší vulkanické aktivitě tedy docházelo k efuzím láv, tvorbě jemných i hrubších napadávek a patrně také k aktivitě pyroklastických proudů (tvorbě kyselých ignimbritů). Z bazických úlomků byly ve výbrusech nalezeny andezity až bazalty s typicky intersertální až hyaloofitickou strukturou, často také s jemně jehličkovitými plagioklasy ve sklovité základní hmotě. Vnitřní struktura bazických klastů bývá fluidálně usměrněná, místy jehličkovité plagioklasy keříčkovitě přecházejí do sklovitých, tmavých částí základní hmoty. Z genetického hlediska bazické klasty vypovídají o převážně efuzivním charakteru tehdejší vulkanické činnosti – tvorbě láv a sklovitých pyroklastik. Výskyt bazických fragmentů současně s úlomky ryolitů ve stejných vzorcích (výbrusech) pak ukazuje na přibližně současný a patrně i bimodální charakter tehdejšího vulkanismu. Vulkanická aktivita se v kloučecko-čenkovském souvrství projevuje také přímo, a to vložkami ryolitových tufů ve vrstevním sledu tohoto souvrství (až několik metrů mocnými). Jsou to silně silicifikované, jemnozrnné, okrově nebo červenofialově zbarvené horniny s jemně rozptýlenými litickými fragmenty. Představují buď popelové tufy (s lapili – viz Fediuk 2004), nebo distální části pyroklastických proudů. Potenciální zdroj těchto vulkanitů a vulkanických klastů vyskytujících se v sedimentech kloučecko-čenkovského souvrství je ale stále diskutabilní. Mohl se nacházet např. v oblasti ležící jižně či jihozápadně od centrálních Brd, v takzvané ostrovní zóně (část tepelsko-barrandienské jednotky ovlivněné kontaktní metamorfózou středočeského plutonického komplexu).

Czech name

Klasty vulkanitů v sedimentech kloučecko-čenkovského souvrství v jihozápadní části příbramsko-jinecké pánve

Czech description

V průběhu nového geologického mapování na listu 22-121 Mirošov (1 : 25 000) byly revidovány kambrické sedimenty v jz. části příbramsko-jinecké pánve mezi Mirošovem, zámečkem Tři trubky a obcí Buková. V údolí Třítrubeckého potoka a sz. od Skládané skály se na listu vyskytují i sedimenty kloučecko-čenkovského souvrství. Obsahují zde velmi výrazný podíl vulkanoklastického materiálu. Na základě studia výbrusů jsou v této práci popsány typy vulkanických úlomků nalezených v sedimentech tohoto souvrství a diskutován je charakter tehdejší synsedimentární vulkanické činnosti. Čenkovské pískovce jsou v oblasti Tři trubky hnědofialově až červenavě zbarvené a jsou většinou jemně bíle tečkované od kaolinizovaných klastů tufů a vulkanických skel. Kloučecké slepence obsahují často viditelné úlomky vulkanitů do velikosti prvních cm, nejčastěji však kolem 0,5–1 cm. Tyto drobnozrnné slepence jsou místy gradačně zvrstvené. Mikroskopickým studiem byly v kloučecko-čenkovského souvrství nalezeny jak kyselé, tak bazické typy vulkanitů. Úlomky vulkanitů jsou často zaoblené až polozaoblené, což svědčí o jejich redepozici a relativně krátkém transportu. Celkově fragmenty kyselých vulkanitů ve výbrusech převažují nad bazickými a tvoří také nejvíce genetických forem. Jedná se o jemnozrnné ryolity, alterovaná ryolitová vuklanoklastika (tufy), pemzy, úlomky kyselých skel. Ryolity mají často zachovalou fluidální až reomorfní texturu. Při tehdejší vulkanické aktivitě tedy docházelo k efuzím láv, tvorbě jemných i hrubších napadávek a patrně také k aktivitě pyroklastických proudů (tvorbě kyselých ignimbritů). Z bazických úlomků byly ve výbrusech nalezeny andezity až bazalty s typicky intersertální až hyaloofitickou strukturou, často také s jemně jehličkovitými plagioklasy ve sklovité základní hmotě. Vnitřní struktura bazických klastů bývá fluidálně usměrněná, místy jehličkovité plagioklasy keříčkovitě přecházejí do sklovitých, tmavých částí základní hmoty. Z genetického hlediska bazické klasty vypovídají o převážně efuzivním charakteru tehdejší vulkanické činnosti – tvorbě láv a sklovitých pyroklastik. Výskyt bazických fragmentů současně s úlomky ryolitů ve stejných vzorcích (výbrusech) pak ukazuje na přibližně současný a patrně i bimodální charakter tehdejšího vulkanismu. Vulkanická aktivita se v kloučecko-čenkovském souvrství projevuje také přímo, a to vložkami ryolitových tufů ve vrstevním sledu tohoto souvrství (až několik metrů mocnými). Jsou to silně silicifikované, jemnozrnné, okrově nebo červenofialově zbarvené horniny s jemně rozptýlenými litickými fragmenty. Představují buď popelové tufy (s lapili – viz Fediuk 2004), nebo distální části pyroklastických proudů. Potenciální zdroj těchto vulkanitů a vulkanických klastů vyskytujících se v sedimentech kloučecko-čenkovského souvrství je ale stále diskutabilní. Mohl se nacházet např. v oblasti ležící jižně či jihozápadně od centrálních Brd, v takzvané ostrovní zóně (část tepelsko-barrandienské jednotky ovlivněné kontaktní metamorfózou středočeského plutonického komplexu).

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy o geologických výzkumech = Geoscience Research Reports

ISSN

0514-8057

e-ISSN

—

Volume of the periodical

52

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

5

Pages from-to

129-133

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85072251359