Possibilities of exploiting the deep geothermal energy in the Všebořice area (Ústí nad Labem) and consequences for the Litoměřice region

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F19%3A00000387" target="_blank" >RIV/00025798:_____/19:00000387 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00025798:_____/19:00000401

Result on the web

<a href="http://www.geology.cz/zpravy/cs/detail/zpravy.geol.2019.16" target="_blank" >http://www.geology.cz/zpravy/cs/detail/zpravy.geol.2019.16</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2019.16" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2019.16</a>

Result language

čeština

Original language name

Možnosti využití hlubinné geotermální energie v oblasti Všebořic (Ústí nad Labem) a vztahy k oblasti Litoměřic

Original language description

Širší zájmová oblast, kde byla v roce 2016 vyhodnocena dostupná teplotní měření za účelem ověření možností využití hlubinné geotermální energie, je vymezena kružnicí se středem ve Všebořicích (sz. okraj Ústí nad Labem) a poloměrem 20 km.Krystalické podloží pánevních struktur je v širší zájmové oblasti Všebořic tvořeno proterozoickými pararulami a ortorulami krušnohorského krystalinika, kterým pronikají horniny variského vulkano-plutonického komplexu teplicko-altenberské kaldery.Jedním z nejvýznamnějších strukturních fenoménů krystalického podloží je svrchněkarbonská polyfázová teplicko-altenberská kaldera, vyplněná kyselými vulkanity, se subvulkanickými tělesy žul (Breiter et al. 2001). Kaldera může mít značný geotermický význam, protože jsou s ní spjaty horniny se zvýšenými obsahy radioaktivních minerálů a tektonické porušení okolních hornin. Její vznik byl zřejmě spojen s hlubinnými zlomy, z nichž některé mohou díky alpinské reaktivaci stále fungovat jako oblasti zvýšeného tepelného toku.V oblasti Litoměřic je krystalické podloží tvořeno proterozoickými dvojslídnými granát kyanitickými svory tepelsko-barrandienského komplexu s polohami grafitických chlorit-sericitických fylitů a amfibolitů (Žáček – Škoda 2009), nejsou zde ale vyloučeny ani horniny krušnohorského krystalinika. V nadloží proterozoických hornin se vyskytují též vulkanické horniny ryolitového složení (ignimbrity), pokládané za pokračování teplicko-altenberské kaldery (jde pravděpodobně a ekvivalenty ryolitů teplicko-altenberské kaldery), jejichž geologická pozice v této oblasti ale není jasná.Platformní pokryv v širším zájmovém území Všebořic tvoří sedimenty české křídové pánve a terciérní vulkanosedimentární komplex tvořený vulkanity převážně bazaltového složení a jezerními sedimenty (včetně uhlonosných uloženin). V oblasti Litoměřic je platformní pokryv také tvořen sedimenty české křídové pánve, terciérní horniny se zde vyskytují podstatně méně (spíše ojedinělé terciérní vulkanity na severním okraji Litoměřic). Nejvýznamnější strukturou alpinského strukturního patra je oherský rift terciérního stáří (obr. 1), který tvoří rozsáhlý asymetrický tektonický příkop. Vznikl na rozhraní dvou základních bloků Českého masívu. Tím prvním je blok krušnohorský, tzv. saxothuringikum (sasko-durynská jednotka), druhým je tepelsko-barrandienský blok, tzv. bohemikum. Jeho vznik souvisí s odezvou alpinských horotvorných procesů v Českém masivu. Oherský rift je zároveň hlavní geotermickou strukturou oblasti a podmiňuje její geotermickou perspektivnost (Myslil – Pošmourný 2009, Pošmourný in Kloz et al. 2016):• V terciéru šlo o jednu z tektonicky nejaktivnějších oblastí Českého masívu.• Je zde snížená mocnost zemské kůry (kolem 30 km), hluboce založené zlomy, zvýšená seismicita a zvýšený tepelný tok (kolem 100 mWm-2 – Myslil,Pošmourný 2009).• Zdejší zlomy byly přívodními drahami hydroterm, souvisejících s neoidním vulkanismem nebo se jen projevují zvýšeným tepelným tokem. Podél některých zlomů stále dochází k pravděpodobně sifonovému oběhu a ohřevu podzemních vod v hloubce (Teplice, Ústí n. L.) a k výstupu CO2.• Variské granitoidy mohou pravděpodobně přispívat k proteplování okolních hornin, zejména v případě zvýšené radioaktivity těchto granitoidů a celkově vhodných geologických podmínek. Výstupy těchto intruzí měly polyfázový charakter a mohou tak proteplovat okolní horniny v různých hloubkových úrovních.

Czech name

Možnosti využití hlubinné geotermální energie v oblasti Všebořic (Ústí nad Labem) a vztahy k oblasti Litoměřic

Czech description

Širší zájmová oblast, kde byla v roce 2016 vyhodnocena dostupná teplotní měření za účelem ověření možností využití hlubinné geotermální energie, je vymezena kružnicí se středem ve Všebořicích (sz. okraj Ústí nad Labem) a poloměrem 20 km.Krystalické podloží pánevních struktur je v širší zájmové oblasti Všebořic tvořeno proterozoickými pararulami a ortorulami krušnohorského krystalinika, kterým pronikají horniny variského vulkano-plutonického komplexu teplicko-altenberské kaldery.Jedním z nejvýznamnějších strukturních fenoménů krystalického podloží je svrchněkarbonská polyfázová teplicko-altenberská kaldera, vyplněná kyselými vulkanity, se subvulkanickými tělesy žul (Breiter et al. 2001). Kaldera může mít značný geotermický význam, protože jsou s ní spjaty horniny se zvýšenými obsahy radioaktivních minerálů a tektonické porušení okolních hornin. Její vznik byl zřejmě spojen s hlubinnými zlomy, z nichž některé mohou díky alpinské reaktivaci stále fungovat jako oblasti zvýšeného tepelného toku.V oblasti Litoměřic je krystalické podloží tvořeno proterozoickými dvojslídnými granát kyanitickými svory tepelsko-barrandienského komplexu s polohami grafitických chlorit-sericitických fylitů a amfibolitů (Žáček – Škoda 2009), nejsou zde ale vyloučeny ani horniny krušnohorského krystalinika. V nadloží proterozoických hornin se vyskytují též vulkanické horniny ryolitového složení (ignimbrity), pokládané za pokračování teplicko-altenberské kaldery (jde pravděpodobně a ekvivalenty ryolitů teplicko-altenberské kaldery), jejichž geologická pozice v této oblasti ale není jasná.Platformní pokryv v širším zájmovém území Všebořic tvoří sedimenty české křídové pánve a terciérní vulkanosedimentární komplex tvořený vulkanity převážně bazaltového složení a jezerními sedimenty (včetně uhlonosných uloženin). V oblasti Litoměřic je platformní pokryv také tvořen sedimenty české křídové pánve, terciérní horniny se zde vyskytují podstatně méně (spíše ojedinělé terciérní vulkanity na severním okraji Litoměřic). Nejvýznamnější strukturou alpinského strukturního patra je oherský rift terciérního stáří (obr. 1), který tvoří rozsáhlý asymetrický tektonický příkop. Vznikl na rozhraní dvou základních bloků Českého masívu. Tím prvním je blok krušnohorský, tzv. saxothuringikum (sasko-durynská jednotka), druhým je tepelsko-barrandienský blok, tzv. bohemikum. Jeho vznik souvisí s odezvou alpinských horotvorných procesů v Českém masivu. Oherský rift je zároveň hlavní geotermickou strukturou oblasti a podmiňuje její geotermickou perspektivnost (Myslil – Pošmourný 2009, Pošmourný in Kloz et al. 2016):• V terciéru šlo o jednu z tektonicky nejaktivnějších oblastí Českého masívu.• Je zde snížená mocnost zemské kůry (kolem 30 km), hluboce založené zlomy, zvýšená seismicita a zvýšený tepelný tok (kolem 100 mWm-2 – Myslil,Pošmourný 2009).• Zdejší zlomy byly přívodními drahami hydroterm, souvisejících s neoidním vulkanismem nebo se jen projevují zvýšeným tepelným tokem. Podél některých zlomů stále dochází k pravděpodobně sifonovému oběhu a ohřevu podzemních vod v hloubce (Teplice, Ústí n. L.) a k výstupu CO2.• Variské granitoidy mohou pravděpodobně přispívat k proteplování okolních hornin, zejména v případě zvýšené radioaktivity těchto granitoidů a celkově vhodných geologických podmínek. Výstupy těchto intruzí měly polyfázový charakter a mohou tak proteplovat okolní horniny v různých hloubkových úrovních.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

Result was created during the realization of more than one project. More information in the Projects tab.

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy o geologických výzkumech = Geoscience Research Reports

ISSN

0514-8057

e-ISSN

—

Volume of the periodical

52

Issue of the periodical within the volume

30.11.2019

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

11

Pages from-to

147–158

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—