Permian post-orogenic dykes in Southern Bohemia: K-Ar dating of the Vimperk porphyries and the Milevsko felsic microgranite (Moldanubian Unit, Czech Republic)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F20%3A00000415" target="_blank" >RIV/00025798:_____/20:00000415 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.geology.cz/zpravy/cs/detail/zpravy.geol.2020.16" target="_blank" >http://www.geology.cz/zpravy/cs/detail/zpravy.geol.2020.16</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2020.16" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2020.16</a>

Result language

čeština

Original language name

Permské postorogenní žíly v moldanubiku jižních Čech: K-Ar geochronologie pro porfyry z okolí Vimperku a felsický mikrogranit od Milevska

Original language description

Stáří rojů pozdně variských mafických i felsických žil (vesměs severojižního směru), stanovené v moldanubiku během posledních ca 25 let různými metodami, kolísá v rozmezí 319–270 Ma, tj. od nejsvrchnějšího karbonu do spodního permu. Nové geochronologické datování žíly dioritového porfyru od Vimperku 300,9 ±9,1 Ma i žíly mikrogranitu ze žilného roje od Milevska 292,5 ±9,1 Ma ukazuje také spodně permské stáří. Pro felsické žíly od Lásenice udávají Breiter a Scharbert (1995) stáří 319 Ma, podobné stáří uvažoval i Vrána (1999) pro Milevský žilný roj. Stáří amfibolu ze žíly křemenného dioritu kaplického roje stanovili Vrána et al. (2005) metodou Ar/Ar na 303 ±5 Ma. Metodou Ar/Ar stanovené stáří amfibolu 270 ±2 Ma ze žíly pyroxenického mikrogranodioritu ze stejného roje uvádějí Košler et al. (2001). Datování felsických žil z Arnolz v Rakousku metodou U/Pb na zirkonech (Göd et al. 2017) poskytlo 292 ±4 Ma. Janoušek et al. (2002) a Vrána a Janoušek (2006) zdůraznili příbuznost žil s nejmladší plutonickou suitou moldanubického (jihočeského) plutonického komplexu, např. ševětínského masivu, granodioritu Freistadt (302 ±2 Ma, Friedl et al. 1992) a obecně se suitou granitů a granodioritů skupiny Mauthausen.Žíly vimperského roje jsou situované mezi žilami sušického roje na západě a ševětínského roje na východě a potvrzují výskyt podobných žil v rozsáhlé jižní části moldanubika. Všechny tyto žíly jsou produktem pozdně orogenního variského magmatismu vázaného na severojižní struktury v jižní části moldanubika spjaté se spodně permskou extenzní tektonikou struktur směru blanické brázdy. Žíly pronikly do zchlazené variské kůry mělko pod povrchem v období nejspodnějšího permu a představují poslední intruzívní horniny v této části moldanubika. Původ primárního magmatu lze podle analogie s ostatními bazickými žilami stejné strukturní pozice (Vrána a Janoušek 2006) interpretovat jako míšení bazického magmatu původem z litosférického pláště, který byl během v různé míře kontaminován kyselým materiálem kontinentální kůry během výstupu do mělkých úrovní variské kůry.

Czech name

Permské postorogenní žíly v moldanubiku jižních Čech: K-Ar geochronologie pro porfyry z okolí Vimperku a felsický mikrogranit od Milevska

Czech description

Stáří rojů pozdně variských mafických i felsických žil (vesměs severojižního směru), stanovené v moldanubiku během posledních ca 25 let různými metodami, kolísá v rozmezí 319–270 Ma, tj. od nejsvrchnějšího karbonu do spodního permu. Nové geochronologické datování žíly dioritového porfyru od Vimperku 300,9 ±9,1 Ma i žíly mikrogranitu ze žilného roje od Milevska 292,5 ±9,1 Ma ukazuje také spodně permské stáří. Pro felsické žíly od Lásenice udávají Breiter a Scharbert (1995) stáří 319 Ma, podobné stáří uvažoval i Vrána (1999) pro Milevský žilný roj. Stáří amfibolu ze žíly křemenného dioritu kaplického roje stanovili Vrána et al. (2005) metodou Ar/Ar na 303 ±5 Ma. Metodou Ar/Ar stanovené stáří amfibolu 270 ±2 Ma ze žíly pyroxenického mikrogranodioritu ze stejného roje uvádějí Košler et al. (2001). Datování felsických žil z Arnolz v Rakousku metodou U/Pb na zirkonech (Göd et al. 2017) poskytlo 292 ±4 Ma. Janoušek et al. (2002) a Vrána a Janoušek (2006) zdůraznili příbuznost žil s nejmladší plutonickou suitou moldanubického (jihočeského) plutonického komplexu, např. ševětínského masivu, granodioritu Freistadt (302 ±2 Ma, Friedl et al. 1992) a obecně se suitou granitů a granodioritů skupiny Mauthausen.Žíly vimperského roje jsou situované mezi žilami sušického roje na západě a ševětínského roje na východě a potvrzují výskyt podobných žil v rozsáhlé jižní části moldanubika. Všechny tyto žíly jsou produktem pozdně orogenního variského magmatismu vázaného na severojižní struktury v jižní části moldanubika spjaté se spodně permskou extenzní tektonikou struktur směru blanické brázdy. Žíly pronikly do zchlazené variské kůry mělko pod povrchem v období nejspodnějšího permu a představují poslední intruzívní horniny v této části moldanubika. Původ primárního magmatu lze podle analogie s ostatními bazickými žilami stejné strukturní pozice (Vrána a Janoušek 2006) interpretovat jako míšení bazického magmatu původem z litosférického pláště, který byl během v různé míře kontaminován kyselým materiálem kontinentální kůry během výstupu do mělkých úrovní variské kůry.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy o geologických výzkumech = Geoscience Research Reports

ISSN

0514-8057

e-ISSN

—

Volume of the periodical

53

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

12

Pages from-to

137-148

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85116811857