Paleo-valley Doubravník–Borač in the light of electrical resistivity tomography (ERT), its 3D model and connection to hydrogeological district 2242 (Kuřimská kotlina), Carpathian Foredeep

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00025798%3A_____%2F22%3A00000013" target="_blank" >RIV/00025798:_____/22:00000013 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://journals.muni.cz/gvms/article/view/14435/16505" target="_blank" >https://journals.muni.cz/gvms/article/view/14435/16505</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2021-14435" target="_blank" >10.5817/GVMS2021-14435</a>

Result language

čeština

Original language name

Paleoúdolí Doubravník–Borač ve světle elektrické odporové tomografie (ERT), jeho 3D model a vazba na hydrogeologický rajon 2242 (Kuřimská kotlina), karpatská předhlubeň

Original language description

Mezi Doubravníkem a Boračí se nachází deprese reliéfu vyplněná hlavně badenskými sedimenty, v menší míře i sedimenty výplavových kuželů, sprašemi a svahovinami (koluvii). Dosavadní úvahy o jejím vzniku oscilují mezi představou o opuštěném předbadenském údolí řeky Svratky po depresi vzniklou čistě tektonickými procesy. Jejich nevýhodou je, že se opírají o minimum objektivních dat, zvláště z hlediska mocnosti sedimentů a tvaru pohřbeného reliéfu. Cílem této studie je rozšířit znalosti o tektonické stavbě, rozsahu a mocnosti sedimentů. K tomuto účelu posloužily morfostrukturní analýza, terénní výzkum, a především geofyzikální měření (ERT) na 13 profilech o délkách 81 až 595 m o hloubkovém dosahu až 70 m. Práce potvrdily, že zkoumané území je nejspíše paleoúdolím řeky Svratky, které je rozdělené tektonickými poruchami do několika segmentů. Jako nejvýraznější se jeví tektonická zóna v prostoru mezi obcemi Borač a Maňová. V interpretovaných výsledcích měření ERT se projevuje skokovou změnou v mocnosti vápnitých jílů, když na profilu D05 bylo dno údolí zastiženo cca v 285 m n. m., zatímco z dalších profilů směrem k Borači je jisté, že nadmořská výška dna je minimálně o 30 m níže. Jaká je pozice skalního dna deprese v místě rozvodí se profilem D14 nepodařilo zjistit, ale rozhodně je situováno v hloubce větší než 310 m n. m. Z profilů vedených přímo v obci Doubravník (D01, D02, D15) je zřejmé, že nejhlubší část údolí vyplněná badenskými sedimenty je u kostela situována Z od něj, ale směrem k S se stáčí k V. Dno nebylo zastiženo, ale je níže než 270 m n. m. Celkově je možné shrnout, že v rámci úseku mezi Doubravníkem a Boračí, tvoří nejhlubší tvar reliéfu deprese se zákruty. Její pozice je v rámci dnešního tvaru reliéfu různá. Podobná situace je i v přímých částech údolí Svratky severně i jižně od tohoto zájmového území (mezi Nedvědicí a Doubravníkem a mezi Boračí a Štěpánovicemi). Proto se zdá být hypotéza o paleoúdolí řeky Svratky jako velmi pravděpodobná. Odklon dnešního toku řeky Svratky mezi Doubravníkem a Boračí do současného údolí způsobily hrásťové pohyby a celková změna sklonu území po badenské regresi. Tato studie také přináší několik poznatků hydrogeologického charakteru. Je zřejmé, že posilový zdroj podzemní vody (vrt HBV-1) není situován v nejhlubší části údolí, kde lze předpokládat písčité polohy podobně jako tomu je v Nedvědici (S od zájmového území). Kromě toho je možné předpokládat přetok podzemní vody pod badenskými jíly do hydrogeologického rajonu 2242 - Kuřimská kotlina (J od studované oblasti) z mnohem vzdálenějších částí povodí řeky Svratky, protože dno terciérního paleoúdolí mezi Doubravníkem a Boračí není vyzdviženo nad úroveň nivy. Také výrazné porušení podložních hornin na kontaktu svrateckého krystalinika a moravika zcela jistě umožňuje nepřerušený přetok podzemní vody pod izolátorem badenských jílů.

Czech name

Paleoúdolí Doubravník–Borač ve světle elektrické odporové tomografie (ERT), jeho 3D model a vazba na hydrogeologický rajon 2242 (Kuřimská kotlina), karpatská předhlubeň

Czech description

Mezi Doubravníkem a Boračí se nachází deprese reliéfu vyplněná hlavně badenskými sedimenty, v menší míře i sedimenty výplavových kuželů, sprašemi a svahovinami (koluvii). Dosavadní úvahy o jejím vzniku oscilují mezi představou o opuštěném předbadenském údolí řeky Svratky po depresi vzniklou čistě tektonickými procesy. Jejich nevýhodou je, že se opírají o minimum objektivních dat, zvláště z hlediska mocnosti sedimentů a tvaru pohřbeného reliéfu. Cílem této studie je rozšířit znalosti o tektonické stavbě, rozsahu a mocnosti sedimentů. K tomuto účelu posloužily morfostrukturní analýza, terénní výzkum, a především geofyzikální měření (ERT) na 13 profilech o délkách 81 až 595 m o hloubkovém dosahu až 70 m. Práce potvrdily, že zkoumané území je nejspíše paleoúdolím řeky Svratky, které je rozdělené tektonickými poruchami do několika segmentů. Jako nejvýraznější se jeví tektonická zóna v prostoru mezi obcemi Borač a Maňová. V interpretovaných výsledcích měření ERT se projevuje skokovou změnou v mocnosti vápnitých jílů, když na profilu D05 bylo dno údolí zastiženo cca v 285 m n. m., zatímco z dalších profilů směrem k Borači je jisté, že nadmořská výška dna je minimálně o 30 m níže. Jaká je pozice skalního dna deprese v místě rozvodí se profilem D14 nepodařilo zjistit, ale rozhodně je situováno v hloubce větší než 310 m n. m. Z profilů vedených přímo v obci Doubravník (D01, D02, D15) je zřejmé, že nejhlubší část údolí vyplněná badenskými sedimenty je u kostela situována Z od něj, ale směrem k S se stáčí k V. Dno nebylo zastiženo, ale je níže než 270 m n. m. Celkově je možné shrnout, že v rámci úseku mezi Doubravníkem a Boračí, tvoří nejhlubší tvar reliéfu deprese se zákruty. Její pozice je v rámci dnešního tvaru reliéfu různá. Podobná situace je i v přímých částech údolí Svratky severně i jižně od tohoto zájmového území (mezi Nedvědicí a Doubravníkem a mezi Boračí a Štěpánovicemi). Proto se zdá být hypotéza o paleoúdolí řeky Svratky jako velmi pravděpodobná. Odklon dnešního toku řeky Svratky mezi Doubravníkem a Boračí do současného údolí způsobily hrásťové pohyby a celková změna sklonu území po badenské regresi. Tato studie také přináší několik poznatků hydrogeologického charakteru. Je zřejmé, že posilový zdroj podzemní vody (vrt HBV-1) není situován v nejhlubší části údolí, kde lze předpokládat písčité polohy podobně jako tomu je v Nedvědici (S od zájmového území). Kromě toho je možné předpokládat přetok podzemní vody pod badenskými jíly do hydrogeologického rajonu 2242 - Kuřimská kotlina (J od studované oblasti) z mnohem vzdálenějších částí povodí řeky Svratky, protože dno terciérního paleoúdolí mezi Doubravníkem a Boračí není vyzdviženo nad úroveň nivy. Také výrazné porušení podložních hornin na kontaktu svrateckého krystalinika a moravika zcela jistě umožňuje nepřerušený přetok podzemní vody pod izolátorem badenských jílů.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku

ISSN

1212-6209

e-ISSN

—

Volume of the periodical

28

Issue of the periodical within the volume

1-2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

11

Pages from-to

33-43

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85125628679