Undersowing of grasses and clovers into maize
Result description
Maize grown for silage is a key bulk feed used in animal production and at the same time the main source of biomass for biogas plants. However, it is also a very vulnerable crop due to its susceptibility to water erosion, especially in the initial period of its growth and development. This is due to its wide-row sowing technology at the final distance, but also its slow initial growth. An alternative solution is the cultivation of intermediate or undersowing crops, where for efficient biomass production it is necessary to choose suitable species and also to ensure a timely sowing date. In the spring of 2020, field experiments with undersowing crops into maize were established in the climatically different localities of Jaroměřice (beet-cereal production area) and Žabčice (corn production area). The highest biomass production in undersowing crops was achieved in variants with ryegrass (perennial, italian), from cereals in rye and from dicotyledonous species in the variant with fiddleneck.The clover (Trifolium incarnatum L.) provided the highest yield of clovers. Potential yields of silage maize in 2020 at a very high level, no significant differences were found between the evaluated variants in any of the evaluated localities and it can thus be deduced in advance that undersowing crops do not have a negative effect on silage maize production. The presence of undersowing crops in the intermediate row significantly reduces soil loss compared to the conventional maize cultivation method. The best protective effect was recorded in the variants with Italian ryegrass and the fiddleneck (Phacelia tanacetifolia).
Keywords
soil erosionundersowing cropssoil conservation technologiesMaize
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Podsevy trav a jetelovin v kukuřici
Original language description
Kukuřice pěstovaná na siláž je stěžejním objemným krmivem využívaným v živočišné výrobě a zároveň hlavním zdrojem biomasy pro bioplynové stanice. Je však zároveň plodinou velmi zranitelnou z důvodu náchylnosti k vodní erozi půdy, a to zejména v počátečním období svého růstu a vývoje. Důvodem je její technologie pěstování v širokých řádcích při výsevu na konečnou vzdálenost, ale také pomalý počáteční růst. Alternativním řešením je pěstování meziplodin nebo podsevů, kde pro efektivní produkci biomasy je zapotřebí zvolit vhodné druhy a také zajistit včasný termín výsevu. Na klimaticky odlišných lokalitách Jaroměřice (řepařsko-obilnářská výrobní oblast) a Žabčice (kukuřičná výrobní oblast) byly na jaře 2020 založeny polní pokusy s podsevy v kukuřici. Nejvyšší produkce biomasy u podsevových plodin bylo dosaženo u variant s jílky (vytrvalý, mnohokvětý), z obilnin u žita setého a z dvouděložných druhů u varianty se svazenkou vratičolistou. Z jetelovin poskytl nejvyšší výnos jetel inkarnát. Potenciální výnosy silážní kukuřice v roce 2020 velmi vysoké úrovně, mezi hodnocenými variantami nebyly ani u jedné z hodnocených lokalit zjištěny významné rozdíly a lze tak předběžně odvodit, že podsevové plodiny nemají negativní vliv na produkci silážní kukuřice. Přítomnost podsevových plodin v meziřádku ve srovnání s konvečním způsobem pěstování kukuřice významně omezuje ztrátu půdy. Nejlepší ochranný efekt byl zaznamenán u variant s jílkem mnohokvětým a svazenky vratičolisté.
Czech name
Podsevy trav a jetelovin v kukuřici
Czech description
Kukuřice pěstovaná na siláž je stěžejním objemným krmivem využívaným v živočišné výrobě a zároveň hlavním zdrojem biomasy pro bioplynové stanice. Je však zároveň plodinou velmi zranitelnou z důvodu náchylnosti k vodní erozi půdy, a to zejména v počátečním období svého růstu a vývoje. Důvodem je její technologie pěstování v širokých řádcích při výsevu na konečnou vzdálenost, ale také pomalý počáteční růst. Alternativním řešením je pěstování meziplodin nebo podsevů, kde pro efektivní produkci biomasy je zapotřebí zvolit vhodné druhy a také zajistit včasný termín výsevu. Na klimaticky odlišných lokalitách Jaroměřice (řepařsko-obilnářská výrobní oblast) a Žabčice (kukuřičná výrobní oblast) byly na jaře 2020 založeny polní pokusy s podsevy v kukuřici. Nejvyšší produkce biomasy u podsevových plodin bylo dosaženo u variant s jílky (vytrvalý, mnohokvětý), z obilnin u žita setého a z dvouděložných druhů u varianty se svazenkou vratičolistou. Z jetelovin poskytl nejvyšší výnos jetel inkarnát. Potenciální výnosy silážní kukuřice v roce 2020 velmi vysoké úrovně, mezi hodnocenými variantami nebyly ani u jedné z hodnocených lokalit zjištěny významné rozdíly a lze tak předběžně odvodit, že podsevové plodiny nemají negativní vliv na produkci silážní kukuřice. Přítomnost podsevových plodin v meziřádku ve srovnání s konvečním způsobem pěstování kukuřice významně omezuje ztrátu půdy. Nejlepší ochranný efekt byl zaznamenán u variant s jílkem mnohokvětým a svazenky vratičolisté.
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)
Result continuities
Project
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2021
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Basic information
Result type
O - Miscellaneous
OECD FORD
Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)
Year of implementation
2021