Agrotechnical measures for improvement of soil structure stability and rainwater infiltration

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027006%3A_____%2F22%3A10175719" target="_blank" >RIV/00027006:_____/22:10175719 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Zlepšení stability půdní struktury a zvýšení infiltrace pomocí agrotechnických postupů

Original language description

Udržitelnost intenzivního hospodaření na půdě je ohrožena snižováním kvality půdy a následným poklesem půdní úrodnosti, které je stále věnována malá péče neodpovídající jejímu národohospodářskému významu. Úrodnost přitom není pouze otázkou dobrého výživového stavu, ale závisí od množství dílčích půdních charakteristik. Současné práce v oblasti kvality půdy poukazují na to, že pro její hodnocení jsou klíčovými faktory textura, obsah půdní organické hmoty a vodostálost půdních agregátů. Vodostálost agregátů (tj. jejich odolnost vůči rozplavení vodou) komplexně zrcadlí různé důležité vlastnosti půdy a má také přímý vztah k infiltraci srážek, tvorbě půdního škraloupu, povrchovému odtoku a půdní erozi. Stabilnější půdní struktura kromě omezení eroze vede k lepšímu využití srážkové vody, což má význam zejména v oblastech s častějším výskytem sucha. Vodostálost agregátů (soil aggregate stability – SAS) je laboratorně snadno stanovitelná a poskytuje dobrou informaci o půdní kvalitě. Četné domácí i zahraniční vědecké práce dokládají, že na změny hospodaření reagují vlastnosti agregátů pružněji než celkový obsah půdní organické hmoty.V letech 2018 – 2022 bylo provedeno důkladné opakované vzorkování a testování několika desítek stanovišť. Řešením projektu byly vyhodnoceny způsoby hospodaření chránící půdní strukturu, a byly navrženy postup rozborů SAS dostupné pro zemědělce a vlastníky půdy. Hlavními cíli řešení bylo komplexně popsat faktory ovlivňující vodostálost půdních agregátů (SAS), objasnit souvis mezi půdní mineralogií, glomalinem a SAS, popsat vztahy mezi infiltrací a SAS pro různé kombinace hnojení, agrotechniky a půdních vlastností a zjistit aktuální stav SAS v orných půdách ČR.Průměrná stabilita agregátů (% SAS) na lokalitě Lukavec (50,2 %) významně převyšuje ostatní lokality, nejnižší průměrný SAS byl na lokalitách Svitavy (27,1 %) a Lípa (26,4 %) (Obr. 1). Nejstabilnější byly agregáty u varianty trvalý travní porost (72,1 %), a to na všech lokalitách. U výživářských pokusů VOP byla zjištěna nejnižší hodnota SAS u varianty s plným hnojením NPK + hnůj (37,3 %). Signifikantně vyšší byla hodnota SAS na variantě hnojené pouze hnojem (40,9 %). Interakce varianty s termínem odběru nebyla signifikantní, u všech variant byla signifikantně vyšší hodnota SAS při letním odběru. Interakce varianty s ročníkem nebyla signifikantní. U všech variant byla nejnižší hodnota SAS v roce 2019, nejvyšší v roce 2018. Signifikantní byl vliv interakce varianty s lokalitou. Zatímco v Čáslavi a Ivanovicích byla nejnižší hodnota SAS na variantě s plným hnojením, v Lukavci na nehnojené kontrole. Nicméně rozdíly mezi hnojením byly signifikantní pouze v Lukavci.Výsledky poukazují na to, že stabilita půdních agregátů je významně ovlivněna lokalitou, způsobem hnojení a osevními postupy. Stabilitu zlepšuje aplikace organických hnojiv – hnoje, digestátů i kompostu. Mírně negativní vliv má aplikace minerálních hnojiv. Při hodnocení stability půdních agregátů je třeba brát v úvahu nejen meziroční rozdíly, ale i rozdíly mezi různými termíny odběrů.

Czech name

Zlepšení stability půdní struktury a zvýšení infiltrace pomocí agrotechnických postupů

Czech description

Udržitelnost intenzivního hospodaření na půdě je ohrožena snižováním kvality půdy a následným poklesem půdní úrodnosti, které je stále věnována malá péče neodpovídající jejímu národohospodářskému významu. Úrodnost přitom není pouze otázkou dobrého výživového stavu, ale závisí od množství dílčích půdních charakteristik. Současné práce v oblasti kvality půdy poukazují na to, že pro její hodnocení jsou klíčovými faktory textura, obsah půdní organické hmoty a vodostálost půdních agregátů. Vodostálost agregátů (tj. jejich odolnost vůči rozplavení vodou) komplexně zrcadlí různé důležité vlastnosti půdy a má také přímý vztah k infiltraci srážek, tvorbě půdního škraloupu, povrchovému odtoku a půdní erozi. Stabilnější půdní struktura kromě omezení eroze vede k lepšímu využití srážkové vody, což má význam zejména v oblastech s častějším výskytem sucha. Vodostálost agregátů (soil aggregate stability – SAS) je laboratorně snadno stanovitelná a poskytuje dobrou informaci o půdní kvalitě. Četné domácí i zahraniční vědecké práce dokládají, že na změny hospodaření reagují vlastnosti agregátů pružněji než celkový obsah půdní organické hmoty.V letech 2018 – 2022 bylo provedeno důkladné opakované vzorkování a testování několika desítek stanovišť. Řešením projektu byly vyhodnoceny způsoby hospodaření chránící půdní strukturu, a byly navrženy postup rozborů SAS dostupné pro zemědělce a vlastníky půdy. Hlavními cíli řešení bylo komplexně popsat faktory ovlivňující vodostálost půdních agregátů (SAS), objasnit souvis mezi půdní mineralogií, glomalinem a SAS, popsat vztahy mezi infiltrací a SAS pro různé kombinace hnojení, agrotechniky a půdních vlastností a zjistit aktuální stav SAS v orných půdách ČR.Průměrná stabilita agregátů (% SAS) na lokalitě Lukavec (50,2 %) významně převyšuje ostatní lokality, nejnižší průměrný SAS byl na lokalitách Svitavy (27,1 %) a Lípa (26,4 %) (Obr. 1). Nejstabilnější byly agregáty u varianty trvalý travní porost (72,1 %), a to na všech lokalitách. U výživářských pokusů VOP byla zjištěna nejnižší hodnota SAS u varianty s plným hnojením NPK + hnůj (37,3 %). Signifikantně vyšší byla hodnota SAS na variantě hnojené pouze hnojem (40,9 %). Interakce varianty s termínem odběru nebyla signifikantní, u všech variant byla signifikantně vyšší hodnota SAS při letním odběru. Interakce varianty s ročníkem nebyla signifikantní. U všech variant byla nejnižší hodnota SAS v roce 2019, nejvyšší v roce 2018. Signifikantní byl vliv interakce varianty s lokalitou. Zatímco v Čáslavi a Ivanovicích byla nejnižší hodnota SAS na variantě s plným hnojením, v Lukavci na nehnojené kontrole. Nicméně rozdíly mezi hnojením byly signifikantní pouze v Lukavci.Výsledky poukazují na to, že stabilita půdních agregátů je významně ovlivněna lokalitou, způsobem hnojení a osevními postupy. Stabilitu zlepšuje aplikace organických hnojiv – hnoje, digestátů i kompostu. Mírně negativní vliv má aplikace minerálních hnojiv. Při hodnocení stability půdních agregátů je třeba brát v úvahu nejen meziroční rozdíly, ale i rozdíly mezi různými termíny odběrů.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)

Project

<a href="/en/project/QK1810186" target="_blank" >QK1810186: Agrotechnical measures for improvement of soil structure stability and rainwater infiltration</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů