The influence of selected cropping measures on the stability of soil aggregates in long-term field trials

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027006%3A_____%2F22%3A10175720" target="_blank" >RIV/00027006:_____/22:10175720 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vliv vybraných pěstebních zásahů na stabilitu půdních agregátů v dlouhodobých polních pokusech

Original language description

V letech 2018 až 2021 byla v dlouhodobých maloparcelních pokusech na dvou lokalitách (Žabčice -kukuřičná výrobní oblast a Ivanovice na Hané - řepařská výrobní oblast) hodnocena stabilita půdních agregátů (SAS) metodou mokrého prosévání Vybrané varianty zahrnovaly (i) kombinaci sklizené (SS) a zaorané slámy (SZ) s dávkami 0, 30, 60 a 90 kg N/ha ve formě síranu amonného v monokultuře jarního ječmene, (ii) tři způsoby zpracování půdy (přímé setí, kypření a orba) při pěstování ozimé pšenice po dvouleté vojtěšce a jarního ječmene po cukrové řepě. Kromě SAS bylo v odebraných vzorcích půdy provedeno hodnocení kationtové výměnné kapacity, obsahu půdního organického uhlíku, celkového obsahu dusíku, rozdělení půdních částic a pH půdy. Ve zralosti byla provedena sklizeň maloparcelní sklízecí mlátičkou. Zjištěný výnos zrna byl přepočten na vlhkost zrna 14 %. Výsledky byly zpracovány lineární regresní analýzou a analýzou variance.Výsledkem dlouhodobé aplikace síranu amonného bylo zvýšení obsahu celkového N, snížení pH (půda se okyselila), kationtová výměnná kapacita (KVK) se mírně snížila, bazické výměnné kationty (ex. Ca2+, ex. Mg2+) byly mírně vyluhovány. V důsledku zapravení slámy se obsah uhlíku v půdě (SOC) mírně zvýšil. Hodnoty SAS se zvyšovaly s narůstající dávkou N rozdílně na SS a SZ variantách:-u SS variant se hodnoty SAS zvyšovaly skokem z 56 % u 0N na 61 – 62 % u 30N, 60N, 90N,-u SZ variant se hodnoty SAS zvyšovaly postupně s nárůstem dávky N z 56,5 % u 0N na 59 % u 30N, na 61,5 % u 60N a na 62,5 % u 90N.Se snižujícím se pH, se zvyšoval vliv obsahu Feox + Alox na stabilizaci půdní organické hmoty. SAS se zvyšovala pouze s poklesem pH, ačkoliv KVK a obsah ex. Ca2+ a ex. Mg2+ klesaly, a obsah organického uhlíku v půdě (SOC) byl přibližně stejný. Výnosy zrna se zvyšovaly se zapravením slámy (v průměru o 0,51 t/ha), zejména s mírně rostoucím obsahem organického uhlíku v půdě (SOC), i když hodnoty SAS v případě hnojení 30N a 60N byly nižší než u slámy sklízené. Hodnoty SAS na lokalitě Žabčice byly vysoké, a proto změna SAS neovlivňovala výnosy zrna tolik jako malá změna obsahu organického uhlíku v půdě (SOC).Při pěstování ozimé pšenice po vojtěšce byla SAS ovlivněna hodnocenými faktory v sestupném pořadí: lokalita, rok, termín odběru a intenzita zpracování půdy. Při pěstování jarního ječmene po cukrovce byla SAS ovlivňována hodnocenými faktory v sestupném pořadí: termín odběru, lokalita, intenzita zpracování půdy a rok.Byly potvrzeny dřívější poznatky o vlivu Feox + Alox na zvýšení hodnot SAS s klesajícím pH půdy. Hodnota pH klesala se zvyšováním dávek síranu amonného v důsledku okyselení. Toto zvýšení SAS tzv. „chemickou cestou“ spojenou s nižším pH nelze z hlediska správného hospodaření na půdě považovat za výhodné. Výsledky také potvrdily důležitou roli organické hmoty při ovlivňování půdních procesů a úrodnosti půdy.Při hodnocení vlivu intenzity zpracování půdy na SAS byla zjištěna vysoká citlivost SAS (podobně jako výnosu polních plodin) na různé faktory s časovými a prostorovými vlivy. Ty zvyšují variabilitu hodnot SAS, která překrývala rozdíly mezi variantami hodnocených pěstebních opatření a komplikuje jejich statistické ověřování, které vyžaduje víceleté hodnocení.

Czech name

Vliv vybraných pěstebních zásahů na stabilitu půdních agregátů v dlouhodobých polních pokusech

Czech description

V letech 2018 až 2021 byla v dlouhodobých maloparcelních pokusech na dvou lokalitách (Žabčice -kukuřičná výrobní oblast a Ivanovice na Hané - řepařská výrobní oblast) hodnocena stabilita půdních agregátů (SAS) metodou mokrého prosévání Vybrané varianty zahrnovaly (i) kombinaci sklizené (SS) a zaorané slámy (SZ) s dávkami 0, 30, 60 a 90 kg N/ha ve formě síranu amonného v monokultuře jarního ječmene, (ii) tři způsoby zpracování půdy (přímé setí, kypření a orba) při pěstování ozimé pšenice po dvouleté vojtěšce a jarního ječmene po cukrové řepě. Kromě SAS bylo v odebraných vzorcích půdy provedeno hodnocení kationtové výměnné kapacity, obsahu půdního organického uhlíku, celkového obsahu dusíku, rozdělení půdních částic a pH půdy. Ve zralosti byla provedena sklizeň maloparcelní sklízecí mlátičkou. Zjištěný výnos zrna byl přepočten na vlhkost zrna 14 %. Výsledky byly zpracovány lineární regresní analýzou a analýzou variance.Výsledkem dlouhodobé aplikace síranu amonného bylo zvýšení obsahu celkového N, snížení pH (půda se okyselila), kationtová výměnná kapacita (KVK) se mírně snížila, bazické výměnné kationty (ex. Ca2+, ex. Mg2+) byly mírně vyluhovány. V důsledku zapravení slámy se obsah uhlíku v půdě (SOC) mírně zvýšil. Hodnoty SAS se zvyšovaly s narůstající dávkou N rozdílně na SS a SZ variantách:-u SS variant se hodnoty SAS zvyšovaly skokem z 56 % u 0N na 61 – 62 % u 30N, 60N, 90N,-u SZ variant se hodnoty SAS zvyšovaly postupně s nárůstem dávky N z 56,5 % u 0N na 59 % u 30N, na 61,5 % u 60N a na 62,5 % u 90N.Se snižujícím se pH, se zvyšoval vliv obsahu Feox + Alox na stabilizaci půdní organické hmoty. SAS se zvyšovala pouze s poklesem pH, ačkoliv KVK a obsah ex. Ca2+ a ex. Mg2+ klesaly, a obsah organického uhlíku v půdě (SOC) byl přibližně stejný. Výnosy zrna se zvyšovaly se zapravením slámy (v průměru o 0,51 t/ha), zejména s mírně rostoucím obsahem organického uhlíku v půdě (SOC), i když hodnoty SAS v případě hnojení 30N a 60N byly nižší než u slámy sklízené. Hodnoty SAS na lokalitě Žabčice byly vysoké, a proto změna SAS neovlivňovala výnosy zrna tolik jako malá změna obsahu organického uhlíku v půdě (SOC).Při pěstování ozimé pšenice po vojtěšce byla SAS ovlivněna hodnocenými faktory v sestupném pořadí: lokalita, rok, termín odběru a intenzita zpracování půdy. Při pěstování jarního ječmene po cukrovce byla SAS ovlivňována hodnocenými faktory v sestupném pořadí: termín odběru, lokalita, intenzita zpracování půdy a rok.Byly potvrzeny dřívější poznatky o vlivu Feox + Alox na zvýšení hodnot SAS s klesajícím pH půdy. Hodnota pH klesala se zvyšováním dávek síranu amonného v důsledku okyselení. Toto zvýšení SAS tzv. „chemickou cestou“ spojenou s nižším pH nelze z hlediska správného hospodaření na půdě považovat za výhodné. Výsledky také potvrdily důležitou roli organické hmoty při ovlivňování půdních procesů a úrodnosti půdy.Při hodnocení vlivu intenzity zpracování půdy na SAS byla zjištěna vysoká citlivost SAS (podobně jako výnosu polních plodin) na různé faktory s časovými a prostorovými vlivy. Ty zvyšují variabilitu hodnot SAS, která překrývala rozdíly mezi variantami hodnocených pěstebních opatření a komplikuje jejich statistické ověřování, které vyžaduje víceleté hodnocení.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)

Project

<a href="/en/project/QK1810186" target="_blank" >QK1810186: Agrotechnical measures for improvement of soil structure stability and rainwater infiltration</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů