Application of nitrogen fertilizers for the straw decomposition

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027006%3A_____%2F23%3A10176211" target="_blank" >RIV/00027006:_____/23:10176211 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Aplikace dusíkatých hnojiv pro rozklad slámy

Original language description

V příspěvku jsou popsány doporučené postupy pro aplikaci dusíkatých hnojiv na slámu. Sláma obilnin představuje jednu z možností, jak vracet organickou hmotu zpět do půdy. Její nevýhodou je vysoký poměr uhlíku k dusíku (C:N), proto jsou pro podporu jejího rozkladu používána dusíkatá hnojiva, která tento C:N sníží na vhodnější pro půdní mikrobiální aktivity (20-30:1). Důvodem pro dávku N je aktivita půdních mikroorganismů, které mohou pro rozklad slámy využít i dusík obsažený v půdě, jenž později nemusí být dostupný pro rostliny. Výzkumy potvrzují, že probíhající klimatická změna (zejména teplota, srážky), může rozklad posklizňových zbytků ovlivňovat. Obsah půdní vody představuje velmi důležitý faktor pro rozklad posklizňových zbytků. Vliv povětrnostních podmínek na dynamiku rozkladu posklizňových zbytků je proto zřejmý a je třeba sledovat mineralizační procesy v půdě ovlivněné dusíkem pocházejícím z hnojiv. V letech, kdy jsou srážky nízké a naopak vysoké teploty, je rozklad slámy velmi nízký, a to i po hnojení dusíkatými hnojivy. Nicméně i v letech, kdy je více srážek, se v letním a podzimním období většinou rozloží jen okolo 30 % slámy. S rozkladem slámy souvisí i emise CO2. Zapravení slámy krátce po sklizni může zvýšit emise CO2 oproti půdám bez slámy až trojnásobně. S odstupem několika týdnů emise CO2 v půdě se zapravenou slámou zůstávají vyšší minimálně o třetinu, přičemž hnojení močovinou a digestátem emise CO2 dále zvyšuje. Sláma ponechaná na povrchu půdy naopak emise CO2 významně snižuje. Pro aplikaci dusíkatých hnojiv na půdu je proto doporučeno snížit dávky dusíku na 4-5 kg N na jednu tunu slámy a v suchém roce hnojiva neaplikovat, případně až po zapravení slámy po období mulčování. Pokud následuje ozimá řepka nebo meziplodina s vyššími nároky na výživu dusíkem, je možné zvýšit dávku N na 6-10 kg N/t slámy. Tekutá statková i kapalná organická hnojiva by měla být zapravena do půdy co nejdříve po aplikaci na slámu, nejlépe v jedné operaci.

Czech name

Aplikace dusíkatých hnojiv pro rozklad slámy

Czech description

V příspěvku jsou popsány doporučené postupy pro aplikaci dusíkatých hnojiv na slámu. Sláma obilnin představuje jednu z možností, jak vracet organickou hmotu zpět do půdy. Její nevýhodou je vysoký poměr uhlíku k dusíku (C:N), proto jsou pro podporu jejího rozkladu používána dusíkatá hnojiva, která tento C:N sníží na vhodnější pro půdní mikrobiální aktivity (20-30:1). Důvodem pro dávku N je aktivita půdních mikroorganismů, které mohou pro rozklad slámy využít i dusík obsažený v půdě, jenž později nemusí být dostupný pro rostliny. Výzkumy potvrzují, že probíhající klimatická změna (zejména teplota, srážky), může rozklad posklizňových zbytků ovlivňovat. Obsah půdní vody představuje velmi důležitý faktor pro rozklad posklizňových zbytků. Vliv povětrnostních podmínek na dynamiku rozkladu posklizňových zbytků je proto zřejmý a je třeba sledovat mineralizační procesy v půdě ovlivněné dusíkem pocházejícím z hnojiv. V letech, kdy jsou srážky nízké a naopak vysoké teploty, je rozklad slámy velmi nízký, a to i po hnojení dusíkatými hnojivy. Nicméně i v letech, kdy je více srážek, se v letním a podzimním období většinou rozloží jen okolo 30 % slámy. S rozkladem slámy souvisí i emise CO2. Zapravení slámy krátce po sklizni může zvýšit emise CO2 oproti půdám bez slámy až trojnásobně. S odstupem několika týdnů emise CO2 v půdě se zapravenou slámou zůstávají vyšší minimálně o třetinu, přičemž hnojení močovinou a digestátem emise CO2 dále zvyšuje. Sláma ponechaná na povrchu půdy naopak emise CO2 významně snižuje. Pro aplikaci dusíkatých hnojiv na půdu je proto doporučeno snížit dávky dusíku na 4-5 kg N na jednu tunu slámy a v suchém roce hnojiva neaplikovat, případně až po zapravení slámy po období mulčování. Pokud následuje ozimá řepka nebo meziplodina s vyššími nároky na výživu dusíkem, je možné zvýšit dávku N na 6-10 kg N/t slámy. Tekutá statková i kapalná organická hnojiva by měla být zapravena do půdy co nejdříve po aplikaci na slámu, nejlépe v jedné operaci.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů