Fertilizing rapeseed in autumn and after winter
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027006%3A_____%2F25%3A10178982" target="_blank" >RIV/00027006:_____/25:10178982 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Přihnojení řepky na podzim a po zimě
Original language description
V návaznosti na změnu klimatu budou v příštích letech ve větší míře používány při zakládání porostů řepky v teplém letním období konzervační půdoochranné technologie s minimálním zpracováním půdy (pásové zpracování, mělké kypření, setí do mulče apod.) omezující ztráty uhlíku a vody z půdy, ale i uvolňování živin z půdní zásoby ve srovnání s orbou, jak potvrdily pokusy v Ruzyni. Při hnojení před nebo při setí je třeba zapravit do půdy především málo pohyblivé živiny jako P a K. Větší množství přijatelného dusíku v půdě nejčastěji po organickém hnojení podporuje přerůstání řepky v podzimním období a snižuje její odolnost k mrazům. Přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu se provádí zejména při projevech nedostatku N (žloutnutí spodních listů až fialové zabarvení porostu). Vhodná jsou dobře rozpustná hnojiva s pohyblivou formou dusíku (nitrátová, močovinová) v půdě, zejména na bázi močoviny s inhibitorem ureázy (např. UREAstabil) a naopak méně vhodná pro většinu půd jsou pomaleji působící hnojiva s amonnou formou dusíku nebo s inhibitory nitrifikace.Na stanovišti v Ruzyni bylo na podzim aplikováno 30 kg N/ha v hnojivu LAV nebo UREAstabil a po zimě byla řepka přihnojena 60 kg N/ha. další varianty byl hnojeny až na jaře 90 kg N/ha. Jednotlivé formy dusíku byly značeny izotopem 15N. Využiti dusíku rostlinami do začátku květu bylo u obou režimů hnojení srovnatelné. Nejvíce byla využita nitrátová forma N a nejméně amonná (30-35 %). Při regeneračním hnojení v dávce 90 kg N/ha bylo v průměru 3 let zjištěno nejvyšší využití N rostlinami do začátku květu po aplikaci UREAstabil (47 %), následoval LAV (44 %) a Alzon-neo N (42 %). Převážná část dusíku byla přijímána rostlinami z půdy a podíl N z hnojiv v nadzemní části rostlin se pohyboval jen mezi 30-40 %. Výnosy semen řepky byly mírně vyšší u variant pokusu s podzimním přihnojením než po jednorázové regenerační dávce. Nejvyšší výnosy byl dosaženy u hnojiva UREAstabil, následoval LAV a ALZON neo-N. Dosažené výnosy semen ozimé řepky potvrzují opodstatněnost přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu (30 kg N/ha v říjnu), což přispívá ke stabilitě výnosů, a to zejména při nevhodných podmínkách pro časnou jarní aplikaci dusíku nebo absenci srážek po regeneračním přihnojení.
Czech name
Přihnojení řepky na podzim a po zimě
Czech description
V návaznosti na změnu klimatu budou v příštích letech ve větší míře používány při zakládání porostů řepky v teplém letním období konzervační půdoochranné technologie s minimálním zpracováním půdy (pásové zpracování, mělké kypření, setí do mulče apod.) omezující ztráty uhlíku a vody z půdy, ale i uvolňování živin z půdní zásoby ve srovnání s orbou, jak potvrdily pokusy v Ruzyni. Při hnojení před nebo při setí je třeba zapravit do půdy především málo pohyblivé živiny jako P a K. Větší množství přijatelného dusíku v půdě nejčastěji po organickém hnojení podporuje přerůstání řepky v podzimním období a snižuje její odolnost k mrazům. Přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu se provádí zejména při projevech nedostatku N (žloutnutí spodních listů až fialové zabarvení porostu). Vhodná jsou dobře rozpustná hnojiva s pohyblivou formou dusíku (nitrátová, močovinová) v půdě, zejména na bázi močoviny s inhibitorem ureázy (např. UREAstabil) a naopak méně vhodná pro většinu půd jsou pomaleji působící hnojiva s amonnou formou dusíku nebo s inhibitory nitrifikace.Na stanovišti v Ruzyni bylo na podzim aplikováno 30 kg N/ha v hnojivu LAV nebo UREAstabil a po zimě byla řepka přihnojena 60 kg N/ha. další varianty byl hnojeny až na jaře 90 kg N/ha. Jednotlivé formy dusíku byly značeny izotopem 15N. Využiti dusíku rostlinami do začátku květu bylo u obou režimů hnojení srovnatelné. Nejvíce byla využita nitrátová forma N a nejméně amonná (30-35 %). Při regeneračním hnojení v dávce 90 kg N/ha bylo v průměru 3 let zjištěno nejvyšší využití N rostlinami do začátku květu po aplikaci UREAstabil (47 %), následoval LAV (44 %) a Alzon-neo N (42 %). Převážná část dusíku byla přijímána rostlinami z půdy a podíl N z hnojiv v nadzemní části rostlin se pohyboval jen mezi 30-40 %. Výnosy semen řepky byly mírně vyšší u variant pokusu s podzimním přihnojením než po jednorázové regenerační dávce. Nejvyšší výnosy byl dosaženy u hnojiva UREAstabil, následoval LAV a ALZON neo-N. Dosažené výnosy semen ozimé řepky potvrzují opodstatněnost přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu (30 kg N/ha v říjnu), což přispívá ke stabilitě výnosů, a to zejména při nevhodných podmínkách pro časnou jarní aplikaci dusíku nebo absenci srážek po regeneračním přihnojení.
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
40106 - Agronomy, plant breeding and plant protection; (Agricultural biotechnology to be 4.4)
Result continuities
Project
<a href="/en/project/QL24020149" target="_blank" >QL24020149: Monitoring and evaluation of sustainable management of organic matter and nutrients</a><br>
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2025
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů