Possibilities of genetic evaluation of losses caused by piglet crushing

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027014%3A_____%2F25%3A10006393" target="_blank" >RIV/00027014:_____/25:10006393 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Možnosti genetického hodnocení ztrát způsobených zalehnutím selat

Original language description

Cílem studie bylo na základě dostupných dat z KU provést fenotypovou a genetickou analýzu možnosti využití počtu zalehnutých selat v genetickém hodnocení prasat. Data obsahovala informace o 11481 opraseních od prasnic sesbíraných v letech 2014 až 2025. Do dalších analýz byla ponechána pouze data pocházející od prasnic plemen české bílé ušlechtilé - ČBU a česká landrace - CLA. Hodnoceným znakem byl počet zalehnutých selat. Znak byl hodnocen ve třech alternativách.- PZSo - jako skutečný počet zalehnutých selat v každém vrhu, PZSb - jako binární vyjádření výskytu zalehnutých selat v rámci každého vrhu (ano = 1/ne = 0), PZSs - vyjádřeno jako procentuální ztráty z počtu živě narozených selat. Znak byl také zhodnocen samostatně jako projev na prvním oprasení a samostatně na druhém a dalších opraseních. Jako efekty s prokazatelným vlivem na sledovaný znak byly vybrány: plemeno matky (ČBU nebo CLA), plemeno otce (ČBU nebo CLA), stádo-rok-období oprasení, pořadí oprasení, počet živě narozených a počet dochovaných selat. Z celkového počtu oprasení ve sledovaném období tvořila téměř polovina vrhy se zalehnutím. Ze všech hodnocených prasnic se zalehnutí vyskytovalo u téměř šedesáti procent z nich. Pokud bychom hodnotili pouze vrhy se zalehnutím, tak u nich je podíl zalehnutých selat přes deset procent ze všech živě narozených selat. U 41,96 % prasnic se zalehnutí vyskytlo ve více něž jednom vrhu. Ve sledovaném souboru tvořilo jedno, max dvě zalehnutá selata ve vrhu 89 % všech zalehnutých selat. Počet zalehnutých selat se v závislosti od pořadí oprasení od prvního oprasení po třetí postupně snižoval, pak došlo opět k nárůstu. V závislosti na hodnocené alternativě znaku se dědivost pohybovala od 3,2 % pro počet zalehnutých selat vyjádřen jako podíl ztrát až po 5,1 % pro model, který hodnotil originální počet zalehnutých selat za využití efektu permanentního prostředí matky. Dál bylo genetickou analýzou zjištěno, že existuje genetický rozdíl mezi počtem zalehnutých selat na prvním oprasení a na druhém a dalších opraseních, kde byla dosažena genetická korelace mezi zmíněnými znaky pouze 45 %. Výsledky této studie naznačují, že je možné snížit četnost zalehnutí selat prasnicemi pomocí genetické selekce. Míra genetického pokroku bude také záviset na váze této vlastnosti v ekonomickém indexu. Ačkoli genetika vysvětluje pouze malou část variability zalehnutí, ekonomický přínos snížení průměrného zalehnutí v stádech může být velmi významný.

Czech name

Možnosti genetického hodnocení ztrát způsobených zalehnutím selat

Czech description

Cílem studie bylo na základě dostupných dat z KU provést fenotypovou a genetickou analýzu možnosti využití počtu zalehnutých selat v genetickém hodnocení prasat. Data obsahovala informace o 11481 opraseních od prasnic sesbíraných v letech 2014 až 2025. Do dalších analýz byla ponechána pouze data pocházející od prasnic plemen české bílé ušlechtilé - ČBU a česká landrace - CLA. Hodnoceným znakem byl počet zalehnutých selat. Znak byl hodnocen ve třech alternativách.- PZSo - jako skutečný počet zalehnutých selat v každém vrhu, PZSb - jako binární vyjádření výskytu zalehnutých selat v rámci každého vrhu (ano = 1/ne = 0), PZSs - vyjádřeno jako procentuální ztráty z počtu živě narozených selat. Znak byl také zhodnocen samostatně jako projev na prvním oprasení a samostatně na druhém a dalších opraseních. Jako efekty s prokazatelným vlivem na sledovaný znak byly vybrány: plemeno matky (ČBU nebo CLA), plemeno otce (ČBU nebo CLA), stádo-rok-období oprasení, pořadí oprasení, počet živě narozených a počet dochovaných selat. Z celkového počtu oprasení ve sledovaném období tvořila téměř polovina vrhy se zalehnutím. Ze všech hodnocených prasnic se zalehnutí vyskytovalo u téměř šedesáti procent z nich. Pokud bychom hodnotili pouze vrhy se zalehnutím, tak u nich je podíl zalehnutých selat přes deset procent ze všech živě narozených selat. U 41,96 % prasnic se zalehnutí vyskytlo ve více něž jednom vrhu. Ve sledovaném souboru tvořilo jedno, max dvě zalehnutá selata ve vrhu 89 % všech zalehnutých selat. Počet zalehnutých selat se v závislosti od pořadí oprasení od prvního oprasení po třetí postupně snižoval, pak došlo opět k nárůstu. V závislosti na hodnocené alternativě znaku se dědivost pohybovala od 3,2 % pro počet zalehnutých selat vyjádřen jako podíl ztrát až po 5,1 % pro model, který hodnotil originální počet zalehnutých selat za využití efektu permanentního prostředí matky. Dál bylo genetickou analýzou zjištěno, že existuje genetický rozdíl mezi počtem zalehnutých selat na prvním oprasení a na druhém a dalších opraseních, kde byla dosažena genetická korelace mezi zmíněnými znaky pouze 45 %. Výsledky této studie naznačují, že je možné snížit četnost zalehnutí selat prasnicemi pomocí genetické selekce. Míra genetického pokroku bude také záviset na váze této vlastnosti v ekonomickém indexu. Ačkoli genetika vysvětluje pouze malou část variability zalehnutí, ekonomický přínos snížení průměrného zalehnutí v stádech může být velmi významný.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

40203 - Husbandry

Project

<a href="/en/project/QL24020161" target="_blank" >QL24020161: Economically and operationally suitable alternative housing for replacing cage technologies in farrowing sows while maintaining the viability of piglets</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů