Flora of the Soos National Nature Reserve and its surroundings

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027073%3A_____%2F18%3AN0000075" target="_blank" >RIV/00027073:_____/18:N0000075 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Květena Soosu a okolí

Original language description

Na území národní přírodní rezervace Soos proběhl v letech 2012–2014 dosud nepublikovaný botanický průzkum. Přetransformovat jeho výsledky do síťového mapování a doplnit jej o údaje ze širšího okolí se tak přirozeně nabízelo a bylo našim cílem zejména v letech 2016–2017. Tato publikace se tak stala kritickou revizí rostlin na území, které dosud nebylo v plném rozsahu zpracováno. Poskytuje aktuální informace o všech rostlinných druzích Národní přírodní rezervace Soos a okolí, včetně údajů ze všech důležitých prací týkajících se této oblasti publikovaných v minulosti. Hlavní kapitolu o květeně území doplňuje dalších pět článků od odborníků na různé vědní disciplíny. V úvodu je vysvětlen samotný název Soos a detailně se zabývá jeho původem. Pro pochopení širšího kontextu jsou zahrnuty příspěvky o geologii a palynologii studovaného území. Pohled do geologie území Chebské kotliny představuje P. Rojík, který shrnuje nejen informace o geologii Chebské kotliny, ale také o území Soosu a jeho okolí. Dále je zde stručně zmíněna historie těžby nerostných surovin (rašelina, křemelina, kaolinické písky a hlíny) a jímání vody v této oblasti. Historický vývoj vegetace a přírodního prostředí je prezentován na základě interpretace pylového diagramu ze vzorků odebraných v NPR Soos T. Sudou a P. Kunešem. Poslední dva články týmu autorů z různých oborů (botanika, ornitologie) jsou esejem zabývajícím se rostlinnou pokrývkou Soosu a jeho současným vývojem z různých perspektiv. Celková plocha mapovaného území je shodná s plochou vybraných mapových čtverců a činí přibližně 18,6 km2. Ve sledované oblasti je patrný odlišný charakter vegetace a flóry v NPR Soos a PR Děvín a v okolní kulturní krajině. Ve jmenovaných rezervacích se vyskytují hlavně přirozené mokřadní biotopy (slatiniště, rašeliniště) nebo jejich odvozené typy vzniklé zarůstáním lokalit dřevinami. V okolní krajině převládá mozaika polí, luk, remízů či menších lesů a lidských sídel. Díky pestrosti biotopů a unikátnosti některých z nich je celkový počet 683 aktuálně zaznamenaných taxonů rostlin relativně vysoký. V krajině můžeme rozlišit dva typy ohnisek druhové rozmanitosti. Prvním z nich jsou již zmiňované přirozené mokřadní biotopy, hostící větší množství vzácných a ekologicky vyhraněných druhů, přičemž některé z nich mají jinde v ČR jen malé a nepočetné populace nebo jsou dokonce zdejší lokality jedny z posledních v oblasti celého státu. Největší problém těchto biotopů dnes spatřujeme ve změně jejich hydrologického režimu a zarůstání konkurenčně zdatnějšími druhy s širokou ekologickou amplitudou. Ty následně vytěsňují vzácné druhy světlomilné, konkurenčně slabé a vyžadující určitou míru disturbancí (zde hlavně narušení vegetačního krytu pro možnost uchycení druhů otevřených stanovišť). Druhým ohniskem výskytu většího množství druhů jsou již tradičně intravilány sídel nebo jejich blízké okolí. Zde se můžeme setkat hlavně s druhy ruderálních stanovišť, synantropně se šířícími nebo zplaňujícími z výsadeb. Ačkoliv jsou zkoumané plochy sídel součástí klasické vesnické zástavby, s charakteristickými typy biotopů se zde setkáváme již jen vzácně. Máme na mysli hlavně pestrou mozaiku mikrolokalit vytvořenou tradičním způsobem života na vesnicích, zejména pohybem zemědělské techniky a volným chovem domácích zvířat. Tradiční způsob hospodaření dnes vystřídal kult krátce sečených trávníkových ploch s vysévanými šlechtěnými odrůdami trav a přimísených bylin. Kvůli sjednocení pestré palety drobných stanovišť nahrazené jednolitým trávníkem s omezeným množstvím vysetých druhů tak dochází k ochuzování i tohoto typu vegetace. Další typy stanovišť, kde jsme nalézali větší množství druhů, byly zejména okraje komunikací (z nich zejména polní a lesní cesty s nezpevněným povrchem), okraje polí (hlavně zvodněné nebo pro mechanizaci nepřístupné části), okraje lesů a remízů, drobné mokřady a potoční nivy. Celkový počet v území rostoucích a historicky udávaných taxonů vyšších cévnatých rostlin je 746. Z toho jsme jich 683 v území aktuálně nalezli a o dalších 63 máme pouze historické, často jen literární údaje. Aktuálně zde bylo nalezeno 24 zvláště chráněných druhů rostlin podle vyhlášky 395/92 Sb. Celkem pět druhů patří do kategorie „kriticky ohrožené“, 8 druhů do kategorie „silně ohrožené“ a 11 do kategorie „ohrožené“. Podle červeného seznamu (Grulich 2012) bylo v území zaznamenáno pět kriticky ohrožených taxonů (C1t), 22 silně ohrožených taxonů (C2), 30 ohrožených taxonů (C3) a 31 taxonů z kategorie méně ohrožené (C4).

Czech name

Květena Soosu a okolí

Czech description

Na území národní přírodní rezervace Soos proběhl v letech 2012–2014 dosud nepublikovaný botanický průzkum. Přetransformovat jeho výsledky do síťového mapování a doplnit jej o údaje ze širšího okolí se tak přirozeně nabízelo a bylo našim cílem zejména v letech 2016–2017. Tato publikace se tak stala kritickou revizí rostlin na území, které dosud nebylo v plném rozsahu zpracováno. Poskytuje aktuální informace o všech rostlinných druzích Národní přírodní rezervace Soos a okolí, včetně údajů ze všech důležitých prací týkajících se této oblasti publikovaných v minulosti. Hlavní kapitolu o květeně území doplňuje dalších pět článků od odborníků na různé vědní disciplíny. V úvodu je vysvětlen samotný název Soos a detailně se zabývá jeho původem. Pro pochopení širšího kontextu jsou zahrnuty příspěvky o geologii a palynologii studovaného území. Pohled do geologie území Chebské kotliny představuje P. Rojík, který shrnuje nejen informace o geologii Chebské kotliny, ale také o území Soosu a jeho okolí. Dále je zde stručně zmíněna historie těžby nerostných surovin (rašelina, křemelina, kaolinické písky a hlíny) a jímání vody v této oblasti. Historický vývoj vegetace a přírodního prostředí je prezentován na základě interpretace pylového diagramu ze vzorků odebraných v NPR Soos T. Sudou a P. Kunešem. Poslední dva články týmu autorů z různých oborů (botanika, ornitologie) jsou esejem zabývajícím se rostlinnou pokrývkou Soosu a jeho současným vývojem z různých perspektiv. Celková plocha mapovaného území je shodná s plochou vybraných mapových čtverců a činí přibližně 18,6 km2. Ve sledované oblasti je patrný odlišný charakter vegetace a flóry v NPR Soos a PR Děvín a v okolní kulturní krajině. Ve jmenovaných rezervacích se vyskytují hlavně přirozené mokřadní biotopy (slatiniště, rašeliniště) nebo jejich odvozené typy vzniklé zarůstáním lokalit dřevinami. V okolní krajině převládá mozaika polí, luk, remízů či menších lesů a lidských sídel. Díky pestrosti biotopů a unikátnosti některých z nich je celkový počet 683 aktuálně zaznamenaných taxonů rostlin relativně vysoký. V krajině můžeme rozlišit dva typy ohnisek druhové rozmanitosti. Prvním z nich jsou již zmiňované přirozené mokřadní biotopy, hostící větší množství vzácných a ekologicky vyhraněných druhů, přičemž některé z nich mají jinde v ČR jen malé a nepočetné populace nebo jsou dokonce zdejší lokality jedny z posledních v oblasti celého státu. Největší problém těchto biotopů dnes spatřujeme ve změně jejich hydrologického režimu a zarůstání konkurenčně zdatnějšími druhy s širokou ekologickou amplitudou. Ty následně vytěsňují vzácné druhy světlomilné, konkurenčně slabé a vyžadující určitou míru disturbancí (zde hlavně narušení vegetačního krytu pro možnost uchycení druhů otevřených stanovišť). Druhým ohniskem výskytu většího množství druhů jsou již tradičně intravilány sídel nebo jejich blízké okolí. Zde se můžeme setkat hlavně s druhy ruderálních stanovišť, synantropně se šířícími nebo zplaňujícími z výsadeb. Ačkoliv jsou zkoumané plochy sídel součástí klasické vesnické zástavby, s charakteristickými typy biotopů se zde setkáváme již jen vzácně. Máme na mysli hlavně pestrou mozaiku mikrolokalit vytvořenou tradičním způsobem života na vesnicích, zejména pohybem zemědělské techniky a volným chovem domácích zvířat. Tradiční způsob hospodaření dnes vystřídal kult krátce sečených trávníkových ploch s vysévanými šlechtěnými odrůdami trav a přimísených bylin. Kvůli sjednocení pestré palety drobných stanovišť nahrazené jednolitým trávníkem s omezeným množstvím vysetých druhů tak dochází k ochuzování i tohoto typu vegetace. Další typy stanovišť, kde jsme nalézali větší množství druhů, byly zejména okraje komunikací (z nich zejména polní a lesní cesty s nezpevněným povrchem), okraje polí (hlavně zvodněné nebo pro mechanizaci nepřístupné části), okraje lesů a remízů, drobné mokřady a potoční nivy. Celkový počet v území rostoucích a historicky udávaných taxonů vyšších cévnatých rostlin je 746. Z toho jsme jich 683 v území aktuálně nalezli a o dalších 63 máme pouze historické, často jen literární údaje. Aktuálně zde bylo nalezeno 24 zvláště chráněných druhů rostlin podle vyhlášky 395/92 Sb. Celkem pět druhů patří do kategorie „kriticky ohrožené“, 8 druhů do kategorie „silně ohrožené“ a 11 do kategorie „ohrožené“. Podle červeného seznamu (Grulich 2012) bylo v území zaznamenáno pět kriticky ohrožených taxonů (C1t), 22 silně ohrožených taxonů (C2), 30 ohrožených taxonů (C3) a 31 taxonů z kategorie méně ohrožené (C4).

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

10611 - Plant sciences, botany

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-85018-95-0

Number of pages

421

Publisher name

4. základní organizace Českého svazu ochránců přírody, Muzeum Cheb, p. o. Karlovarského kraje

Place of publication

Cheb, ČR

UT code for WoS book

—