Management of riparian stands in the environment with European beaver

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027073%3A_____%2F21%3AN0000068" target="_blank" >RIV/00027073:_____/21:N0000068 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.speclab.cz/projekty/tacr-bobr/" target="_blank" >https://www.speclab.cz/projekty/tacr-bobr/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Péče o břehové porosty v prostředí s přítomností bobra evropského

Original language description

Bobr evropský se od 80. let 20. století stává opět součástí přírody a krajiny Česka. Jelikož bobr, jakožto zvláště chráněný druh živočicha, osidluje břehové porosty vodních toků také v kulturní zemědělské krajině, přináší s sebou řadu konfliktů, a to především s majiteli zemědělských pozemků, vlastníky vodních děl a se správci vodních toků. O bobra se proto zajímají zoologové, ochranáři, správci vodních toků, vlastníci vodních děl a majitelé pozemků sousedících s vodním tokem (nádrží). Z tohoto důvodu je důležité nastavit péči o břehové porosty tak, aby došlo ke vzájemnému souladu mezi všemi zainteresovanými subjekty a pokud možno s minimálními náklady a s maximálními přínosy. Hlavním cílem metodiky péče o břehové porosty proto bylo najít soulad mezi přítomností bobra, který dozajista postupně obsadí všechny vhodné úseky vodních toků (nejen) v povodí Berounky, a trvalou existencí funkčních břehových porostů, které je zapotřebí z řady důvodů co nejlépe zachovávat. Břehové porosty jsou, zkráceně, porosty dřevin na březích koryt vodních toků. Z hlediska vodohospodářské praxe je břehový porost definován ve vyhlášce č. 178/2012 Sb. v § 2 písm. a). Obzvláště v intenzivně využívané zemědělské krajině by břehové porosty a jejich funkce měly být podporovány. Předkládaná metodika se opírá o informace z mnoha zdrojů. Vychází z modelu predikce šíření bobra na vybraných tocích povodí Berounky. Dále z výzkumného projektu TH03030069 odvozeného a očekávaného vlivu bobra na břehové porosty včetně faktorů prostředí ovlivňujících přítomnost bobra a předpokládaného vývoje břehových porostů. Součástí přípravných prací k metodice bylo také zjišťování, kde je bobr na vodním toku přípustný, vyhodnocování škod na břehových porostech a testování ochranných opatřeních na dřevinné vegetaci. Samotná metodika péče o břehové porosty začíná nejprve rozdělením vodních toků. Dle vodního zákona a vyhlášky č. 178/2012 Sb. je z hlediska správce toku důležité rozlišovat vodní toky na drobné vodní toky, u kterých je správa možná různými subjekty, a na významné vodní toky, které jsou ze zákona v gesci podniků Povodí. Vodní toky se dále dělí na toky s přirozeným a upraveným korytem včetně jejich převládajících funkcí uvedených ve výše zmíněné vyhlášce. Důležité je sledovat přítomnost bobra na jednotlivých úsecích vodních toků a zaměřit se především na ohrožené úseky břehových porostů upravených koryt vodních toků. Povodí Berounky, jež je zájmovým územím metodiky, lze z hlediska složení vegetace rozlišit na 4 hlavní biotopy (či porosty odvozené na základě složení dřevinné vegetace) – (1) vrbiny (vrbové křoviny, mokřadní vrbiny a zbytky měkkých luhů), (2) jasanovo-olšové luhy včetně pestřejších javorovo-jasanových olšin, (3) olšiny a (4) tvrdé luhy. Ostatní biotopy se vyskytují spíše sporadicky či v pasážích dále od vodních toků anebo byly převedeny na lesní kultury s nepůvodními druhy (X9). V metodice jsou podrobně rozpracována opatření pro každou ze čtyř skupin biotopů v podobě (A) specifikace citlivosti břehové porostu, (B) hodnocení stavu, směru vývoje a impaktu bobra, (C) návrhu vegetačního opatření, (D) návrhu technické ochrany a (E) doporučené obnovy niv. Stručné shrnutí doporučených opatření a vůbec vývoje zmíněných biotopů je přehledně a schematicky zpracováno. Podle dříve provedených výzkumů bobr prokazatelně přispívá k rozvoji celkové biodiverzity území (souhrnně v Campbell-Palmer et al., 2016). Podle provedeného výzkumu předcházejícího metodice však bude docházet k homogenizaci dřevinné skladby břehových porostů, neboť bobr pro svou obživu upřednostňuje určité rody dřevin, a k pozvolnému vývoji břehových porostů dle preferencí bobra. Na tomto místě je třeba pragmaticky zhodnotit příležitosti a rizika, která bobří přítomnost do prostředí vodních toků přináší, a rozhodnout, jakým směrem vést údržbu břehových porostů. Na základě výše uvedených informací bude dříve či později muset dojít k přehodnocení přístupu k bobrovi a správě vodních toků, a to doslova až ke změně paradigmatu. S narůstajícím počtem bobrů bude docházet k nárůstu výše majetkových škod způsobených na břehovém porostu a vodních dílech. Při akceptaci příchodu bobra jako významného krajinotvorného činitele, bude člověku převážně stačit “jen” strpět jeho přítomnost a patřičně kompenzovat vzniklé škody. Na nebezpečných místech (hráze vodních nádrží, ochranné hráze apod.) bude ovšem nutné bobra eliminovat. Finanční kompenzace pro vlastníky pozemků, na kterých se bude bobr vyskytovat, by měly odpovídat reálným a aktuálním cenám k danému roku. Podkladem pro oceňování majetkové škody na dřevinách může být např. metodika Bulíře a Zýky (2021). V budoucnu by však měla na většině úseků vodních toků převážit ekologická správa vodního toku, jehož součástí bude přirozeně se vyskytující bobr evropský. Podstatným krokem při změně paradigmatu bude provést příslušné změny právních předpisů pro správu vodních toků tak, aby správci měli volnější ruce při výkonu správy na tocích osídlených bobrem. Majitelům obhospodařovaných pozemků, které budou dotčeny činností bobra, by navíc měla směřovat dotace jako náhrada za znemožnění hospodaření. Na zemědělské pozemky jsou již nyní vypisovány mnohé dotační tituly, které by tak jen změnily svůj účel a ve výsledku by ty stejné finance sloužily pro akceptaci bobra a jeho činnosti v krajině. Využít by šlo např. Společnou zemědělskou politiku, Operační programy životního prostředí atp. Za přenechání části pozemku bobrovi by měl mít majitel, stát a v kontextu klimatické změny a celkové ztráty biodiverzity pak celá společnost větší přínosy než dosavadní způsob hospodaření. Bobr s sebou přináší kromě negativních důsledků své činnosti, také velký potenciál “krajinného inženýra”, který by bylo chybou vhodně nevyužít.

Czech name

Péče o břehové porosty v prostředí s přítomností bobra evropského

Czech description

Bobr evropský se od 80. let 20. st. stává opět součástí přírody a krajiny Česka. Jelikož bobr, jakožto zvláště chráněný druh živočicha, osidluje břehové porosty vodních toků také v kulturní zemědělské krajině, přináší s sebou řadu konfliktů, a to především s majiteli zemědělských pozemků, vlastníky vodních děl a se správci vodních toků. O bobra se proto zajímají zoologové, ochranáři, správci vodních toků, vlastníci vodních děl a majitelé pozemků sousedících s vodním tokem (nádrží). Z tohoto důvodu je důležité nastavit péči o břehové porosty tak, aby došlo ke vzájemnému souladu mezi všemi zainteresovanými subjekty a pokud možno s minimálními náklady a s maximálními přínosy. Hlavním cílem metodiky péče o břehové porosty proto bylo najít soulad mezi přítomností bobra, který dozajista postupně obsadí všechny vhodné úseky vodních toků (nejen) v povodí Berounky, a trvalou existencí funkčních břehových porostů, které je zapotřebí z řady důvodů co nejlépe zachovávat. Břehové porosty jsou, zkráceně, porosty dřevin na březích koryt vodních toků. Z hlediska vodohospodářské praxe je břehový porost definován ve vyhlášce č. 178/2012 Sb. v § 2 písm. a). Obzvláště v intenzivně využívané zemědělské krajině by břehové porosty a jejich funkce měly být podporovány. Předkládaná metodika se opírá o informace z mnoha zdrojů. Vychází z modelu predikce šíření bobra na vybraných tocích povodí Berounky. Dále z výzkumného projektu TH03030069 odvozeného a očekávaného vlivu bobra na břehové porosty včetně faktorů prostředí ovlivňujících přítomnost bobra a předpokládaného vývoje břehových porostů. Součástí přípravných prací k metodice bylo také zjišťování, kde je bobr na vodním toku přípustný, vyhodnocování škod na břehových porostech a testování ochranných opatřeních na dřevinné vegetaci. Samotná metodika péče o břehové porosty začíná nejprve rozdělením vodních toků. Dle vodního zákona a vyhlášky č. 178/2012 Sb. je z hlediska správce toku důležité rozlišovat vodní toky na drobné vodní toky, u kterých je správa možná různými subjekty, a na významné vodní toky, které jsou ze zákona v gesci podniků Povodí. Vodní toky se dále dělí na toky s přirozeným a upraveným korytem včetně jejich převládajících funkcí uvedených ve výše zmíněné vyhlášce. Důležité je sledovat přítomnost bobra na jednotlivých úsecích vodních toků a zaměřit se především na ohrožené úseky břehových porostů upravených koryt vodních toků. Povodí Berounky, jež je zájmovým územím metodiky, lze z hlediska složení vegetace rozlišit na 4 hlavní biotopy (či porosty odvozené na základě složení dřevinné vegetace) – (1) vrbiny (vrbové křoviny, mokřadní vrbiny a zbytky měkkých luhů), (2) jasanovo-olšové luhy včetně pestřejších javorovo-jasanových olšin, (3) olšiny a (4) tvrdé luhy. Ostatní biotopy se vyskytují spíše sporadicky či v pasážích dále od vodních toků anebo byly převedeny na lesní kultury s nepůvodními druhy (X9). V metodice jsou podrobně rozpracována opatření pro každou ze čtyř skupin biotopů v podobě (A) specifikace citlivosti břehové porostu, (B) hodnocení stavu, směru vývoje a impaktu bobra, (C) návrhu vegetačního opatření, (D) návrhu technické ochrany a (E) doporučené obnovy niv. Stručné shrnutí doporučených opatření a vůbec vývoje zmíněných biotopů je přehledně a schematicky zpracováno. Podle dříve provedených výzkumů bobr prokazatelně přispívá k rozvoji celkové biodiverzity území (souhrnně v Campbell-Palmer et al., 2016). Podle provedeného výzkumu předcházejícího metodice však bude docházet k homogenizaci dřevinné skladby břehových porostů, neboť bobr pro svou obživu upřednostňuje určité rody dřevin, a k pozvolnému vývoji břehových porostů dle preferencí bobra. Na tomto místě je třeba pragmaticky zhodnotit příležitosti a rizika, která bobří přítomnost do prostředí vodních toků přináší, a rozhodnout, jakým směrem vést údržbu břehových porostů. Na základě výše uvedených informací bude dříve či později muset dojít k přehodnocení přístupu k bobrovi a správě vodních toků, a to doslova až ke změně paradigmatu. S narůstajícím počtem bobrů bude docházet k nárůstu výše majetkových škod způsobených na břehovém porostu a vodních dílech. Při akceptaci příchodu bobra jako významného krajinotvorného činitele, bude člověku převážně stačit “jen” strpět jeho přítomnost a patřičně kompenzovat vzniklé škody. Na nebezpečných místech (hráze vodních nádrží, ochranné hráze apod.) bude ovšem nutné bobra eliminovat. Finanční kompenzace pro vlastníky pozemků, na kterých se bude bobr vyskytovat, by měly odpovídat reálným a aktuálním cenám k danému roku. Podkladem pro oceňování majetkové škody na dřevinách může být např. metodika Bulíře a Zýky (2021). V budoucnu by však měla na většině úseků vodních toků převážit ekologická správa vodního toku, jehož součástí bude přirozeně se vyskytující bobr evropský. Podstatným krokem při změně paradigmatu bude provést příslušné změny právních předpisů pro správu vodních toků tak, aby správci měli volnější ruce při výkonu správy na tocích osídlených bobrem. Majitelům obhospodařovaných pozemků, které budou dotčeny činností bobra, by navíc měla směřovat dotace jako náhrada za znemožnění hospodaření. Na zemědělské pozemky jsou již nyní vypisovány mnohé dotační tituly, které by tak jen změnily svůj účel a ve výsledku by ty stejné finance sloužily pro akceptaci bobra a jeho činnosti v krajině. Využít by šlo např. Společnou zemědělskou politiku, Operační programy životního prostředí atp. Za přenechání části pozemku bobrovi by měl mít majitel, stát a v kontextu klimatické změny a celkové ztráty biodiverzity pak celá společnost větší přínosy než dosavadní způsob hospodaření. Bobr s sebou přináší kromě negativních důsledků své činnosti, také velký potenciál “krajinného inženýra”, který by bylo chybou vhodně nevyužít.

Type

N_metS - Methodology approved by the given body of the state whose it is competency

CEP classification

—

OECD FORD branch

10618 - Ecology

Project

<a href="/en/project/TH03030069" target="_blank" >TH03030069: A predictive model of Eurasian beaver spreading and related damage of riparian stands. Proposal for preventive measures</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Internal product ID

7/2021-055

Regulation ID

MZE-69303/2021-16222/M232

Technical parameters

Publikace je vedena pod ISBN 978-80-87674-48-2. Metodika byla uznána (certifikována) Ministerstvem zemědělství ČR osvědčením č.j. MZE-69303/2021-16222/M232. Smlouva o využití výsledku byla uzavřena dne 3. 12. 2021 se státním podnikem Povodí Vltavy, s.p. (IČ 70889953, sídlem Holečkova 3178/8, 150 00 Praha 5 - Smíchov), zastoupeném RNDr. Petrem Kubalou, generálním ředitelem.

Economical parameters

Na úsecích vodních toků, kde je bobr aktivní, se škody na břehových porostech pohybují průměrně v řádu 100 tis. Kč na 200 m délky vodního toku. V místech, kde je nutné použít ochranná opatření na dřevinách, je v metodice počítáno vždy s ochranou pouze několika jedinců, včetně nové výsadby. Nejúčinnější se ukázalo využití oplocení pletivem (cca 1 300 Kč na jeden strom) a kari sítí (800 Kč). Méně účinný je pak abrazivní nátěr Wöbra (600 Kč). Na 200m úseku je většinou doporučováno ochránit maximálně 20 jedinců vybraných taxonů dřevin. Jedná se tak zhruba o čtvrtinovou částku oproti škodám, které by na těchto dřevinách bobr způsobil. Bobr v krajině přirozeně obnovuje celou řadu jejích funkcí (např. zadržování vody, zvyšování biodiverzity apod.). Finanční vyjádření těchto funkcí významně převažuje nad (z lidského pohledu negativními) projevy bobra. Proto je potřeba opětovně navazovaný vztah s bobrem narovnat a i ku prospěchu společnosti nasměrovat co nejdříve a za co možná nejefektivněji vynaložených nákladů.

Certification body designation

Ministerstvo zemědělství ČR, Odbor koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství, Těšnov 65/17, 11000 Praha 1

Date of certification

—

Method of use

C - Výsledek je využíván bez omezení okruhu uživatelů