Common Agricultural Policy Reform after 2021 and Ex-ante Implications for Agricultural Incomes in the Czechia

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00027251%3A_____%2F20%3AN0000032" target="_blank" >RIV/00027251:_____/20:N0000032 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Podmínky společné zemědělské politiky po roce 2021 a očekávané dopady příjmové situace zemědělství ČR

Original language description

Článek se zaměřuje na ex-ante analýzu dopadů návrhů nové společné zemědělské politiky EU v oblasti přímých plateb, specificky na efekty zastropování plateb a zavedení redistributivní platby. Obě intervence směřují na ekonomicky ospravedlnitelné rozdělení plateb mezi velikostními kategoriemi podniků. Zkoumány jsou čtyři scénáře, které podchycují efekty odpočtu pracovních nákladů v případě stropování nebo velikostní limity u redistributivní platby. Rozsah a intenzita přerozdělení v rámci prvního pilíře bude záviset na kombinaci dílčích podmínek, zejména: i) limitu, od kterého se bude uplatňovat stropování, ii) odpočtu a rozsahu osobních nákladů od krácených přímých plateb, iii) alokaci rozpočtu na dílčí intervence v přímých platbách a iv) formě redistributivní platby. Povinné stropování s dosud navrženými pásmy od 60 tis. eur (1,5 mil. Kč) až 150 tis. eur (3,8 mil. Kč) přímých plateb s absencí odpočtu osobních nákladů vytváří nejvyšší míru potencionálního přerozdělení. Uplatnění možnosti osobních nákladů ve výši 50 % a více v zásadě kompenzuje významnou část přímých plateb nad jakýkoli uvedený limit a eliminuje tak účinnost zavedeného opatření. Naproti tomu alokace rozpočtu pro přímou redistributivní platbu ve výši 10 % prvního pilíře rozdělená na principu „na první hektary“ by značila přerozdělení, které by jednotkovou přímou platbu podlimitních podniků zvýšilo v souhrnu o 28 %. Jedno z nežádoucích reakcí podniků vůči očekávaným opatřením může znamenat umělé dělení podniků z důvodu budoucího plnění podmínky pro nárok na redistributivní platbu. Rozhodování o přijetí určitých variant tak bude doprovázeno očekávanými náklady a riziky v institucionálním zabezpečení administrativního a kontrolního mechanismu zavedení a výplaty přímých plateb. Publikováno ve sborníku příspěvků z on-line ekonomické konference Evropské a české zemědělství před novými výzvami.

Czech name

Podmínky společné zemědělské politiky po roce 2021 a očekávané dopady příjmové situace zemědělství ČR

Czech description

Článek se zaměřuje na ex-ante analýzu dopadů návrhů nové společné zemědělské politiky EU v oblasti přímých plateb, specificky na efekty zastropování plateb a zavedení redistributivní platby. Obě intervence směřují na ekonomicky ospravedlnitelné rozdělení plateb mezi velikostními kategoriemi podniků. Zkoumány jsou čtyři scénáře, které podchycují efekty odpočtu pracovních nákladů v případě stropování nebo velikostní limity u redistributivní platby. Rozsah a intenzita přerozdělení v rámci prvního pilíře bude záviset na kombinaci dílčích podmínek, zejména: i) limitu, od kterého se bude uplatňovat stropování, ii) odpočtu a rozsahu osobních nákladů od krácených přímých plateb, iii) alokaci rozpočtu na dílčí intervence v přímých platbách a iv) formě redistributivní platby. Povinné stropování s dosud navrženými pásmy od 60 tis. eur (1,5 mil. Kč) až 150 tis. eur (3,8 mil. Kč) přímých plateb s absencí odpočtu osobních nákladů vytváří nejvyšší míru potencionálního přerozdělení. Uplatnění možnosti osobních nákladů ve výši 50 % a více v zásadě kompenzuje významnou část přímých plateb nad jakýkoli uvedený limit a eliminuje tak účinnost zavedeného opatření. Naproti tomu alokace rozpočtu pro přímou redistributivní platbu ve výši 10 % prvního pilíře rozdělená na principu „na první hektary“ by značila přerozdělení, které by jednotkovou přímou platbu podlimitních podniků zvýšilo v souhrnu o 28 %. Jedno z nežádoucích reakcí podniků vůči očekávaným opatřením může znamenat umělé dělení podniků z důvodu budoucího plnění podmínky pro nárok na redistributivní platbu. Rozhodování o přijetí určitých variant tak bude doprovázeno očekávanými náklady a riziky v institucionálním zabezpečení administrativního a kontrolního mechanismu zavedení a výplaty přímých plateb. Publikováno ve sborníku příspěvků z on-line ekonomické konference Evropské a české zemědělství před novými výzvami.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

40500 - Other agricultural sciences

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů