Archaeological Research of Virgin Mary Church in Sušice

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00064432%3A_____%2F24%3A10002191" target="_blank" >RIV/00064432:_____/24:10002191 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.academia.edu/127148055/Archeologick%C3%BD_v%C3%BDzkum_kostela_Panny_Marie_v_Su%C5%A1ici_Archaeological_Research_of_Virgin_Mary_Church_in_Su%C5%A1ice_" target="_blank" >https://www.academia.edu/127148055/Archeologick%C3%BD_v%C3%BDzkum_kostela_Panny_Marie_v_Su%C5%A1ici_Archaeological_Research_of_Virgin_Mary_Church_in_Su%C5%A1ice_</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Archeologický výzkum kostela Panny Marie v Sušici

Original language description

Nejstarší písemná zpráva o existenci kostela v Sušici, a vlastně i o Sušici samotné, pochází z listiny Václava prvního, vydané 25. března 1233. Sušice se zde objevuje jako součást majetkové domény významného bavorského rodu Bogenů; patronátní právo ke kostelu získal premonstrátský klášter ve Windbergu. Spolehlivá zpráva s uvedením kostelního patrocinia pochází až z roku 1402. Současný kostel Panny Marie je v jádru pozdně středověkou stavbou. Kostel byl stavebně upravován po roce 1591, kdy bylo celé předměstí zničeno požárem. Kostel je jednolodní orientovanou stavbou s neodsazeným polygonálním presbytářem a věží nad západním průčelím. K severní stěně věže přiléhá tzv. Gerlovská kaple, založená Šebestiánem Gerlem v roce 1691. Na jižní straně přiléhá ke kostelu Kabátovská kaple, obdélná stavba, zaklenutá jedním polem hvězdové klenby a osvětlená třemi lomenými okny se vsazenou kružbou. Stavebně historické ohledání a následně i výsledky sondáže potvrdily, že Kabátovská kaple je mladší přístavbou, vestavěnou mezi první a druhý opěrný pilíř kostela. Drobnější úpravy proběhly po požáru v roce 1707. Velká obnova interiéru proběhla v roce 1944; z této doby pochází také malířská výzdoba interiéru. Poslední opravy proběhly v roce 2000. Zjišťovací archeologický výzkum proběhl jako úvodní část rozsáhlejšího projektu zaměřeného na poznání sušických kostelů. V roce 2014 byl proveden archeologický výzkum kostela sv. Václava. V letech 2015-2016 byl proveden archeologický výzkum kostela Panny Marie, včetně geofyzikální prospekce a průzkumu podzemí Kabátovské kaple. První etapa geofyzikální prospekce proběhla v roce 2011 v interiéru kostela s využitím bezkontaktních metod termometrie a dipólového elektromagnetického profilování. V roce 2015 bylo provedeno měření zemním pulsním radarem především v exteriéru. Západně od kostela byly zjištěny dvě výrazné liniové anomálie, které lze interpretovat jako průběh dvou paralelních zdí, orientovaných ve směru východ-západ. V interiéru bylo detekováno několik anomálií, interpretovaných jako základy oltářů, a hrobka pod Gerlovskou kaplí. Hrobka byla prozkoumána pomocí mikrokamery. Jedná se o mírně obdélníkový prostor zaklenutý valenou klenbou a zcela zaplněný druhotně přemístěnými lidskými kostmi. Geofyzikální průzkum nepotvrdil existenci krypty v presbytáři kostela. V letech 2015 – 2016 byl proveden archeologický výzkum uvnitř kostela a v exteriéru, západně od současné stavby. Nejstarší doklad lidské aktivity představuje první fáze kostrového pohřebiště, která předchází stavbě kostela, a které bylo stavbou kostela porušeno. Ve druhé etapě, nejpozději v 1. polovině 13. století, vznikl na existujícím pohřebišti kamenný kostel. Odkryto bylo severozápadní nároží a další úseky obvodového zdiva. Jednalo se o celokamennou stavbu s obdélnou lodí a odsazeným pravoúhlým presbytářem. Poloha románského kostela se nekryla se současnou stavbou, ale byla posunuta směrem k západu. Někdejší pravoúhlý presbytář se nacházel v prostoru západní poloviny lodě, románská loď se nacházela z větší části západně od současného kostela. Vnitřní podobu kostela ani jeho vybavení neznáme, archeologický výzkum nezachytil žádné jeho pozůstatky. Blízkou analogií je nedaleký kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích, případně některé další stavby na Sušicku. Ve třetí etapě došlo k nahrazení románského kostela mladší církevní stavbou. Stavba nového kostela byla zahájena presbyteriem, východně od starého kostela. Ten tak nadále mohl sloužit liturgickým potřebám, spojeným zejména s provozem městského hřbitova. Po dokončení větší části presbyteria byla stavba provizorně uzavřena. Pak byla zahájena demolice románského kostela a po rozebrání nadzemního zdiva byla dokončena stavba západní části nové svatyně. Tato následnost umožnila plynulý liturgický provoz; zároveň vysvětluje, proč se obě stavební fáze půdorysně nepřekrývají. Nový kostel byl vystavěn v jedné stavební etapě jako orientovaná stavba s neodsazeným trojbokým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Jednoznačně byl potvrzen současný vznik obvodového zdiva a základů hranolové věže v průčelí. Zároveň bylo potvrzeno, že se neexistovala zeď, která by uzavírala západní část kostelní lodi. Definitivně tak byla vyvrácena hypotéza, že věž byla dodatečně přistavěna ke starší, nejspíše gotické budově. Vzhledem k dataci 1591, která se nachází na vstupním portálu, lze hmotu stavby pokládat za pozdně renesanční. Zajímavou situaci představuje skupina hrobů západně od průčelí románského kostela. Zde byla prozkoumána rozměrná hrobová jáma 4011 , ve které bylo uloženo nejméně devět dospělých jedinců, orientovaných hlavou k severu. Pravděpodobně se jednalo o hromadný hrob, který byl vyhlouben až po rozebrání románského kostela. Nově bude nutné hodnotit tzv. Kabátovskou kapli, která nese jasné gotické prvky, nicméně – podle stavebně historického posouzení i výsledků archeologické sondáže – byla dodatečně připojena k již dříve stojící lodi. V takovém případě by kaple byla zajímavým dokladem pozdně středověkého historismu.

Czech name

Archeologický výzkum kostela Panny Marie v Sušici

Czech description

Nejstarší písemná zpráva o existenci kostela v Sušici, a vlastně i o Sušici samotné, pochází z listiny Václava prvního, vydané 25. března 1233. Sušice se zde objevuje jako součást majetkové domény významného bavorského rodu Bogenů; patronátní právo ke kostelu získal premonstrátský klášter ve Windbergu. Spolehlivá zpráva s uvedením kostelního patrocinia pochází až z roku 1402. Současný kostel Panny Marie je v jádru pozdně středověkou stavbou. Kostel byl stavebně upravován po roce 1591, kdy bylo celé předměstí zničeno požárem. Kostel je jednolodní orientovanou stavbou s neodsazeným polygonálním presbytářem a věží nad západním průčelím. K severní stěně věže přiléhá tzv. Gerlovská kaple, založená Šebestiánem Gerlem v roce 1691. Na jižní straně přiléhá ke kostelu Kabátovská kaple, obdélná stavba, zaklenutá jedním polem hvězdové klenby a osvětlená třemi lomenými okny se vsazenou kružbou. Stavebně historické ohledání a následně i výsledky sondáže potvrdily, že Kabátovská kaple je mladší přístavbou, vestavěnou mezi první a druhý opěrný pilíř kostela. Drobnější úpravy proběhly po požáru v roce 1707. Velká obnova interiéru proběhla v roce 1944; z této doby pochází také malířská výzdoba interiéru. Poslední opravy proběhly v roce 2000. Zjišťovací archeologický výzkum proběhl jako úvodní část rozsáhlejšího projektu zaměřeného na poznání sušických kostelů. V roce 2014 byl proveden archeologický výzkum kostela sv. Václava. V letech 2015-2016 byl proveden archeologický výzkum kostela Panny Marie, včetně geofyzikální prospekce a průzkumu podzemí Kabátovské kaple. První etapa geofyzikální prospekce proběhla v roce 2011 v interiéru kostela s využitím bezkontaktních metod termometrie a dipólového elektromagnetického profilování. V roce 2015 bylo provedeno měření zemním pulsním radarem především v exteriéru. Západně od kostela byly zjištěny dvě výrazné liniové anomálie, které lze interpretovat jako průběh dvou paralelních zdí, orientovaných ve směru východ-západ. V interiéru bylo detekováno několik anomálií, interpretovaných jako základy oltářů, a hrobka pod Gerlovskou kaplí. Hrobka byla prozkoumána pomocí mikrokamery. Jedná se o mírně obdélníkový prostor zaklenutý valenou klenbou a zcela zaplněný druhotně přemístěnými lidskými kostmi. Geofyzikální průzkum nepotvrdil existenci krypty v presbytáři kostela. V letech 2015 – 2016 byl proveden archeologický výzkum uvnitř kostela a v exteriéru, západně od současné stavby. Nejstarší doklad lidské aktivity představuje první fáze kostrového pohřebiště, která předchází stavbě kostela, a které bylo stavbou kostela porušeno. Ve druhé etapě, nejpozději v 1. polovině 13. století, vznikl na existujícím pohřebišti kamenný kostel. Odkryto bylo severozápadní nároží a další úseky obvodového zdiva. Jednalo se o celokamennou stavbu s obdélnou lodí a odsazeným pravoúhlým presbytářem. Poloha románského kostela se nekryla se současnou stavbou, ale byla posunuta směrem k západu. Někdejší pravoúhlý presbytář se nacházel v prostoru západní poloviny lodě, románská loď se nacházela z větší části západně od současného kostela. Vnitřní podobu kostela ani jeho vybavení neznáme, archeologický výzkum nezachytil žádné jeho pozůstatky. Blízkou analogií je nedaleký kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích, případně některé další stavby na Sušicku. Ve třetí etapě došlo k nahrazení románského kostela mladší církevní stavbou. Stavba nového kostela byla zahájena presbyteriem, východně od starého kostela. Ten tak nadále mohl sloužit liturgickým potřebám, spojeným zejména s provozem městského hřbitova. Po dokončení větší části presbyteria byla stavba provizorně uzavřena. Pak byla zahájena demolice románského kostela a po rozebrání nadzemního zdiva byla dokončena stavba západní části nové svatyně. Tato následnost umožnila plynulý liturgický provoz; zároveň vysvětluje, proč se obě stavební fáze půdorysně nepřekrývají. Nový kostel byl vystavěn v jedné stavební etapě jako orientovaná stavba s neodsazeným trojbokým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Jednoznačně byl potvrzen současný vznik obvodového zdiva a základů hranolové věže v průčelí. Zároveň bylo potvrzeno, že se neexistovala zeď, která by uzavírala západní část kostelní lodi. Definitivně tak byla vyvrácena hypotéza, že věž byla dodatečně přistavěna ke starší, nejspíše gotické budově. Vzhledem k dataci 1591, která se nachází na vstupním portálu, lze hmotu stavby pokládat za pozdně renesanční. Zajímavou situaci představuje skupina hrobů západně od průčelí románského kostela. Zde byla prozkoumána rozměrná hrobová jáma 4011 , ve které bylo uloženo nejméně devět dospělých jedinců, orientovaných hlavou k severu. Pravděpodobně se jednalo o hromadný hrob, který byl vyhlouben až po rozebrání románského kostela. Nově bude nutné hodnotit tzv. Kabátovskou kapli, která nese jasné gotické prvky, nicméně – podle stavebně historického posouzení i výsledků archeologické sondáže – byla dodatečně připojena k již dříve stojící lodi. V takovém případě by kaple byla zajímavým dokladem pozdně středověkého historismu.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Vlastivědný sborník muzea Šumavy 13

ISBN

978-80-7649-057-4

Number of pages of the result

21

Pages from-to

53-73

Number of pages of the book

484

Publisher name

Scriptorium

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—