Folk costume as a cereminial national garment

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F18%3AN0000057" target="_blank" >RIV/00094862:_____/18:N0000057 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Kroj jako reprezentativní národní oděv

Original language description

Otázka výroby lidového oděvu byla aktuální i ve 20. století, ačkoliv se nošení kroje ve většině případů omezilo na slavnostní příležitosti, stále bylo za potřebí výroby nových krojových součástí nebo oprav těch stávajících, další produkce byla třeba pro nově vznikající folklorní soubory. Po vzniku Československa se zvedla vlna zájmu o nošení kroje především v městském prostředí, kde se užívaly při příležitostí oslav státních svátků, různých slavností nebo vítání významných státních návštěv. Konkrétní příklady jsou prezentovány především na příkladu města Brna a okolí. Kroj se stal zároveň symbolem vlastenectví a jeho nositelé tím demonstrovali příslušnost k nově vzniklému státu. Zájemci si mohli originální komplet kroje zakoupit nebo sami vyrobit, v dobových módních časopisech i etnografické literatuře vycházely návody na jejich zhotovení. Návody byly určeny hlavně pro ženy z městského prostředí, nebo pro ženy žijící v oblasti sice venkovské, ale kde již nošení kroje v průběhu 19. století zaniklo. Další vlna zájmu o nošení lidového oděvu přichází po II. světové válce, kdy bylo obnoveno mnoho lidových slavností, dožínek či hodů a i v oblastech, kde už se lidový oděv odložil, si jednotlivci opět pořizovali celé komplety, v drtivé většině se jednalo o kroje ženské, případně dětské, v rámci Moravy se stal nejoblíbenějším kroj kyjovský. Půjčovny krojů, které fungovaly již na počátku 20. století, se orientovaly hlavně na kroje kyjovské a slovácké, které v meziválečné době symbolizovali vymezení mezi českým a německým obyvatelstvem. Po roce 1948, kdy byla omezena činnost soukromých výrobců, byla jednou z mála možností výroba krojů v rámci nově vzniklého Ústředí lidové umělecké výroby. Po roce 1989 došlo k opětovnému rozvoji soukromých krojových dílen a půjčoven. Příspěvek se zabývá i otázkou pronikání kyjovských krojů na Brněnsko a opětovnou snahou o rekonstrukci a návrat k původním krojům.

Czech name

Kroj jako reprezentativní národní oděv

Czech description

Otázka výroby lidového oděvu byla aktuální i ve 20. století, ačkoliv se nošení kroje ve většině případů omezilo na slavnostní příležitosti, stále bylo za potřebí výroby nových krojových součástí nebo oprav těch stávajících, další produkce byla třeba pro nově vznikající folklorní soubory. Po vzniku Československa se zvedla vlna zájmu o nošení kroje především v městském prostředí, kde se užívaly při příležitostí oslav státních svátků, různých slavností nebo vítání významných státních návštěv. Konkrétní příklady jsou prezentovány především na příkladu města Brna a okolí. Kroj se stal zároveň symbolem vlastenectví a jeho nositelé tím demonstrovali příslušnost k nově vzniklému státu. Zájemci si mohli originální komplet kroje zakoupit nebo sami vyrobit, v dobových módních časopisech i etnografické literatuře vycházely návody na jejich zhotovení. Návody byly určeny hlavně pro ženy z městského prostředí, nebo pro ženy žijící v oblasti sice venkovské, ale kde již nošení kroje v průběhu 19. století zaniklo. Další vlna zájmu o nošení lidového oděvu přichází po II. světové válce, kdy bylo obnoveno mnoho lidových slavností, dožínek či hodů a i v oblastech, kde už se lidový oděv odložil, si jednotlivci opět pořizovali celé komplety, v drtivé většině se jednalo o kroje ženské, případně dětské, v rámci Moravy se stal nejoblíbenějším kroj kyjovský. Půjčovny krojů, které fungovaly již na počátku 20. století, se orientovaly hlavně na kroje kyjovské a slovácké, které v meziválečné době symbolizovali vymezení mezi českým a německým obyvatelstvem. Po roce 1948, kdy byla omezena činnost soukromých výrobců, byla jednou z mála možností výroba krojů v rámci nově vzniklého Ústředí lidové umělecké výroby. Po roce 1989 došlo k opětovnému rozvoji soukromých krojových dílen a půjčoven. Příspěvek se zabývá i otázkou pronikání kyjovských krojů na Brněnsko a opětovnou snahou o rekonstrukci a návrat k původním krojům.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60500 - Other Humanities and the Arts

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Textil v muzeu

ISSN

1804-1752

e-ISSN

—

Volume of the periodical

14

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

9

Pages from-to

36-44

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—