All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Revision on historical finding of the giant turtle from the Brno Sand (middle Miocene, lower Badenian)

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F19%3AN0000027" target="_blank" >RIV/00094862:_____/19:N0000027 - isvavai.cz</a>

  • Alternative codes found

    RIV/00216224:14310/19:00110750

  • Result on the web

    <a href="http://scigeo.actamm.cz/wp-content/uploads/2019/07/brezina_2019.pdf" target="_blank" >http://scigeo.actamm.cz/wp-content/uploads/2019/07/brezina_2019.pdf</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Revize historického nálezu obří želvy z brněnských písků (střední miocén, spodní baden)

  • Original language description

    Sbírka Moravského muzea v Brně obsahuje po desetiletí vzácný nález obří fosilní suchozemské želvy rodu Titanochelon. Kromě uvedené lokality Královo Pole nebyly k nálezu známé žádné další informace. Nejběžnějšími miocenními uloženinami v Brně jsou spodnobadenské mořské jíly a písky s hojnou mořskou fosilní faunou. V okolí Brna se zpravidla dochovávají deltové písky a štěrky ve formě tzv. brněnských písků. Brněnské písky jsou diskordantně překryty mořskými vápnitými jíly označovanými jako ,,tégly“. Rezidua písků nalezené na kosti dokazují, že nález pochází ze středně miocenních brněnských písků (spodní baden). Výchozy brněnských písků v Králově Poli jsou známé z oblasti „Kostelní zmoly“. K objasnění nálezové situace byly použity všechny dostupné zdroje, jako jsou archivní mapy, historické fotografie, historické letecké fotografie a literatura, jakož i osobní sdělení některých pamětníků. Studovaná želva s největší pravděpodobností pochází z jedné z několika pískoven, které byly otevřeny v „Kostelní zmole“ v období od 19. století do 70. let 20. století. Původní stratigrafická poloha nálezu v rámci brněnských písků v Kostelní zmole je však nejasná. Podle dalších nálezů obratlovců z brněnských písků se domníváme, že Titanochelon s největší pravděpodobností pochází z písčitých vrstev nasedajících na bazální štěrky. Za účelem získání více informací o zachování a původním tvaru krunýře želvy byly studované zbytky restaurovány. Tento výjimečný nález je prvním dokladem tohoto taxonu v České republice a významným příspěvkem k jinak chudému fosilnímu záznamu suchozemských obratlovců, jež byly doposud nalezeny ve spodnobadenských uloženinách moravské části Karpatské předhlubně (Centrální Paratethydy).

  • Czech name

    Revize historického nálezu obří želvy z brněnských písků (střední miocén, spodní baden)

  • Czech description

    Sbírka Moravského muzea v Brně obsahuje po desetiletí vzácný nález obří fosilní suchozemské želvy rodu Titanochelon. Kromě uvedené lokality Královo Pole nebyly k nálezu známé žádné další informace. Nejběžnějšími miocenními uloženinami v Brně jsou spodnobadenské mořské jíly a písky s hojnou mořskou fosilní faunou. V okolí Brna se zpravidla dochovávají deltové písky a štěrky ve formě tzv. brněnských písků. Brněnské písky jsou diskordantně překryty mořskými vápnitými jíly označovanými jako ,,tégly“. Rezidua písků nalezené na kosti dokazují, že nález pochází ze středně miocenních brněnských písků (spodní baden). Výchozy brněnských písků v Králově Poli jsou známé z oblasti „Kostelní zmoly“. K objasnění nálezové situace byly použity všechny dostupné zdroje, jako jsou archivní mapy, historické fotografie, historické letecké fotografie a literatura, jakož i osobní sdělení některých pamětníků. Studovaná želva s největší pravděpodobností pochází z jedné z několika pískoven, které byly otevřeny v „Kostelní zmole“ v období od 19. století do 70. let 20. století. Původní stratigrafická poloha nálezu v rámci brněnských písků v Kostelní zmole je však nejasná. Podle dalších nálezů obratlovců z brněnských písků se domníváme, že Titanochelon s největší pravděpodobností pochází z písčitých vrstev nasedajících na bazální štěrky. Za účelem získání více informací o zachování a původním tvaru krunýře želvy byly studované zbytky restaurovány. Tento výjimečný nález je prvním dokladem tohoto taxonu v České republice a významným příspěvkem k jinak chudému fosilnímu záznamu suchozemských obratlovců, jež byly doposud nalezeny ve spodnobadenských uloženinách moravské části Karpatské předhlubně (Centrální Paratethydy).

Classification

  • Type

    J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    10506 - Paleontology

Result continuities

  • Project

    <a href="/en/project/EF16_027%2F0008360" target="_blank" >EF16_027/0008360: Postdoc@MUNI</a><br>

  • Continuities

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Others

  • Publication year

    2019

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Name of the periodical

    Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae

  • ISSN

    1211-8796

  • e-ISSN

    2571-4686

  • Volume of the periodical

    104

  • Issue of the periodical within the volume

    1

  • Country of publishing house

    CZ - CZECH REPUBLIC

  • Number of pages

    16

  • Pages from-to

    113-128

  • UT code for WoS article

  • EID of the result in the Scopus database