Karel Absolon - the archeologist

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F21%3AN0000176" target="_blank" >RIV/00094862:_____/21:N0000176 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Karel Absolon archeolog

Original language description

KAREL ABSOLON (1877 Boskovice – 1960 Brno) Romantická postava J. Wankla jistě už od malička v jeho vnukovi rozněcovala touhu vyniknout ve všem, čemu se „otec moravské archeologie“ věnoval. Po krušném absolutoriu klasického gymnasia v Brně vystudoval v Praze zoologii a r. 1907 se habilitoval na soukr. docenta fyzického zeměpisu. Již od konce 19. století se věnoval exploraci Sloupských jeskyň a sběru jeskynního hmyzu. Roku 1908 nastoupil jako kustod zoologických sbírek do Moravského muzea. Paleolitem se začal zabývat až od roku 1918 (první článek o Předmostí), když ve svém oddělení pořádal zakoupené sbírky M. Kříže a K.J. Mašky. Rozhodujícím podnětem byl dopis vídeňského profesora J. Bayera, upozorňující na Freisingovy úspěšné sondáže v dotud nedotčených Dolních Věstonicích. Absolon okamžitě pochopil možnost završit slavné objevy svých předchůdců a dobýt si světového jména. Po dalších 15 let na tomto programu systematicky pracoval – získával subvence na výzkum, organizoval zájezdy novinářů, získával sponzory expozice Anthropos na brněnském výstavišti (poprvé na Výstavě soudobé kultury r. 1928), např. Tomáše Baťu a fond prezidenta Masaryka. Své výzkumy popularizoval četnými přednáškami, účastí na mnoha kongresech a bohatě ilustrovanými články v nejrozšířenějším společenském časopise The Illustrated London News. Ke svým padesátinám získal roku 1927 na Karlově univerzitě křeslo „bezplatného řádného profesora pro obor geografie, paleoanthropologie a zoogeografie“. Mezi lety 1925 a 1930 nechal paralelně s Věstonicemi zkoumat jeskyni Pekárnu, ale protože hodně cestoval a současně organizoval objevné práce v okolí Macochy (zpřístupněné r. 1933 „vodní cestou“ na podzemní Punkvě ), navštěvoval své vykopávky jen zřídka. V Dolních Věstonicích je de facto prováděl jeho laborant Emanuel Dania, v Pekárně německý učitel Rudolf Czižek. Z paleolitických lokalit se zajímal ještě o Ondratice a Otaslavice (hlavně o tzv. gigantolity). V Předmostí, ničeném cihelnami, občas zorganizoval zachraňovací akci a výkup nálezů od místních dělníků. V zájmu komplexního výzkumu moravského paleolitu shromáždil několik specialistů různých oborů (archeologa J. Skutila, geologa K. Zapletala a paleontologa A. Stehlíka) a spolu sestavili první interdisciplinární „zprávu čs. subkomise“ pro výzkum fosilního člověka, která vyšla německy r. 1933. V téže publikační řadě, vydávané vlastním nákladem, potom vydal 3 roční zprávy o výzkumu v Dol. Věstonicích, ondratické gigantolity, industrie z Otaslavic a monografii o paleolitu z Býčí Skály. Zprávy o prvních třech letech výzkumu Pekárny uveřejnil v Časopise Moravského muzea. Své názory prosazoval s neochvějnou jistotou a intolerancí: starý paleolit u nás neexistoval, ze středního jen tzv. šipkien, když neandertálci sestoupili pod tlakem nastupujícího posledního zalednění z Alp do nížin. Nejstarší souvislé osídlení lze shrnout do křemencového preaurignacienu, který příšel z východu a pokračoval tzv. vyvinutým aurignacienem, tj. kulturou lovců mamutů (dnes gravettien). Podobně nerozpoznával na našem území žádný mezolit, místo něj u nás předpokládal hiát, doložený sintrovou vrstvou v Pekárně; tamní profil prohlásil za „klasický“. Ze zahraničních badatelů kritizoval toto pojetí zejména L. Zotz, čeští archeologové se s ním rozloučili v tichosti. Absolonův největší cíl – vybudování ústavu Anthropos pro výzkum pleistocénního člověka – se nepodařilo realizovat ani za první republiky (4. 11. 1938 byl penzionován), ani za protektorátu, kdy mu druhé (již řískoněmecké) vedení MZM přestalo naslouchat. Po válce se již ke svým projektům nedostal, ale ve svém bytě na Všetičkově ulici ochotně přijímal mladé adepty speleologie a archeologie, např. J. Jelínka, B. Klímu a K. Valocha. Na základě svých 10 balkánských výprav z let 1908 – 1922 psal rozsáhlá kompendia jihoslovanské karsologie a biospeleologie, jejichž vydání se mohl dočkat jen stěží. Univerzitní vzdělání v oboru archeologie Absolon postrádal, ale horečnatá pracovitost, organizační génius a propagační talent způsobily, že jeho jméno dodnes vyvolává představu velkých archeologických a speleologických objevů. Obrovská knihovna, kterou shromažďoval po celý život, je dnes uložena v jeho památníku v ústavu Anthropos MZM.

Czech name

Karel Absolon archeolog

Czech description

—

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50901 - Other social sciences

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Karel Absolon - objevitel, manažer, vědec

ISBN

978-80-200-3167-9

Number of pages of the result

111

Pages from-to

181-291

Number of pages of the book

431

Publisher name

Academia

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—