Czech-German Relation after 1989

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F22%3AN0000153" target="_blank" >RIV/00094862:_____/22:N0000153 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Česko-německé vztahy po roce 1989

Original language description

Katalog popisuje komplikovaný vývoj česko-německých vztahů po roce 1989 a vyzdvihuje roli Jiřího Gruši ve vzájemných jednáních. Pád komunismu v roce 1989 přinesl nový rozměr do československé zahraniční politiky. Jedním z nejdůležitějších partnerů Československa a následně i České republiky se stalo sjednocené Německo. Katalog se věnuje zejména vývoji a proměně česko-německých politických vztahů mezi léty 1989 a 1997. Ukazuje komplikovanost vzájemných jednání a hledání kompromisu mezi minulostí přítomností a budoucností. Ten nakonec přinesly smlouva o vzájemné spolupráci a porozumění z roku 1992 a česko-německá deklarace z roku 1997. Cesta k nim ale byla trnitá. Zástupci obou národů se museli vyrovnat s komplikovanou minulostí, která dění v 90. letech 20. století neustále ovlivňovala: vznik Československa v roce 1918, Mnichov a rozpad Česko-Slovenska v roce 1939 a poválečný odsun Němců tvořily pozadí česko-německých jednání po roce 1989. S „přízraky“ minulosti se snažila vyrovnat už tzv. Pražská smlouva podepsaná 11. prosince 1973. Ta nakonec garantovala hranice, mnichovské dohoda byla prohlášena za nulitní, ostatní konfliktní body byly ale vynechány. Po roce 1989 českoslovenští politikové podporovali sjednocení Německa, i když jednání se i přes svůj zájem neúčastnili. Smlouva, která vedla ke sjednocení Německa, byla důležitá i pro Československo, protože garantovala jeho poválečné hranice. Po sjednocení Německa se otevřel prostor pro řešení vzájemných vztahů. I když zástupci Československa chtěli smlouvou vyřešit vše, co z minulosti zatěžovalo vzájemné vztahy, realita byla jiná. Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci byla podepsána v únoru 1992, ovšem více než minulosti se věnovala otázkám stávající a budoucí spolupráce. Proto ihned po vzniku České republiky v roce 1993 se čeští politikové vrátili k jednáním o odškodnění a nové podobě vzájemných vztahů. Až do roku 1995 vedla jednání do ztracena. Nakonec, i díky podpoře německých politiků Güntera Verheugena a Antje Vollmerové, se jednání rozběhla. Zásadní roli v nich hráli i velvyslanec Jiří Gruša a německý státní tajemník Peter Hartmann. Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji v lednu 1997 v Praze podepsali Václav Klaus a Helmut Kohl. Její podpis ale nebyl přijat s úplným nadšením ani v ČR, ani v Německu. Na základě „Deklarace“ pak byl založen Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum. Ve svých aktivitách pokračovala i Česko-slovensko-německá komise historiků. A podpoře vzájemných vztahů se věnuje i celá řada dalších organizací, jako např. Goethe institut. Zásadní vliv na podobu česko-německých vztahů v 90. letech minulého století měl československý a později český prezident Václav Havel, který už v prosinci 1989 mluvil o nutnosti omluvy za odsun Němců. Zásadní vliv na vzájemné vztahy měl i jeho projev z roku 1995 v rámci „Rozhovorů o sousedství“, kde částečně změnil svůj názor. Česko-německé vztahy nejenom v 90. letech minulého století ovlivňovalo i Sudetoněmecké krajanské sdružení, které trvalo na svém požadavku práva na vlast a také na zrušení Benešových dekretů. Tuto otázku dokonce vzneslo jako podmínku přijetí ČR do Evropské unie. Dnes ale na těchto svých požadavcích SKS netrvá. Naposledy se negativně česko-německé vztahy a zejména sudetoněmecká otázka odrazily ve druhém kole přímé volby prezidenta v roce 2013. Dnes je možné vzájemné česko-německé vztahy vnímat jako pozitivní. Dokazuje to např. Česko-německý strategický dialog podepsaný v červenci 2015 nebo občanské aktivity na česko-německých hranicích v době, kdy byly uzavřeny kvůli koronaviru na jaře roku 2020. Optimistický pohled na současnost česko-německých vztahů pak nabídl výzkum veřejného mínění z roku 2021. Více než 80 % obyvatel v obou státech hodnotí česko-německé vztahy jako dobré a spíše dobré. Závěr katalogu je pak věnován Jiřímu Grušovi, jehož osobní fond se nachází v Moravském zemském muzeu. A je důležitý pro poznání vzájemných česko-německých vztahů.

Czech name

Česko-německé vztahy po roce 1989

Czech description

—

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7028-577-0

Number of pages

130

Publisher name

Moravské zemské muzeum

Place of publication

Brno

UT code for WoS book

—