Uherský Brod on the Journey from Customs Village to Family of Kunovice Manor (1506)

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F22%3AN0000204" target="_blank" >RIV/00094862:_____/22:N0000204 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Uherský Brod na cestě od celní osady po panství pánů z Kunovic (1506)

Original language description

Osada „Brod“ či „Na Brodě“ existovala pravděpodobně nejpozději od poloviny 11. století (přičemž bezpečně doložena je roku 114152) do poloviny 13. století (před konstitucí Uherského Brodu jako královského města). Stále patrně na ostrově, v inundaci řeky Olšavy. Problémem zůstává, že původní osada „Na Brodě“ nebyla dosud spolehlivě lokalizována a z historického jádra města dosud pocházejí pouze nálezy počínaje 2. polovinou 13. století. Za předchůdce královské fundace jsou považovány dvě sídliště při západním a východním okraji pozdější městské lokace. Vedle zmíněné celnice „Na Brodě“ (dnešní Uherský Brod) v listině z roku 1141 vystupuje také později zaniklá ves Uněradice na předměstí Uherského Brodu. Je jisté, že definitivnímu vysazení města Uherský Brod v dnešní podobě předcházela neklidná válečná léta, která vedla panovníka k potřebnému zajištění hranice. V letech 1252–1254, tedy závěru vlády českého krále Václava I. (1230–1253), totiž dochází k dosud nejdelšímu česko-uherskému konfliktu, jenž pro českou stranu skončil víceméně porážkou. Neúspěch královských Kunovic v obraně regionu v roce 1253 byl jedním z hlavních impulsů, které odstartovaly nejdříve proces vzniku královského města Nový Velehrad (Uherské Hradiště) mezi léty 1254–1257/1258 a později i založení dalšího královského města v blízkém regionu – Uherského Brodu, jehož právní konstituce je vztahována k roku 1272. Vznik nového města posloužil jako klín vložený panovníkem do prostoru zájmu velehradských cisterciáků a oblasti již několik desetiletí kolonizované moravskými Kunštáty (jmenovitě Smilem ze Střílek) a českými Hrabišici (pány z Rýzmburka). Zde se můžeme vztahovat hned k několika možným datům. Jednak právě k zmíněné právní konstituci města Uherské Hradiště, ukončené roku 1258. Dále je tu zpráva o založení dominikánského kláštera, umístěného v areálu města, v roce 1262. Otázkou rovněž je, zda snaha velehradských cisterciáků o potvrzení jejich privilegií a majetků, která došla naplnění v roce 1261, nebyla mimo jiné vedena rovněž událostmi vznikajícího města Uherský Brod. O vlastní existenci města svědčí také listina českého krále Přemysla Otakara II. 27. ledna 1267, vydaná u Brodu. Ta současně dosvědčuje, že město ještě zdaleka nebylo dokončeno, panovník tak nemohl využít jeho pohostinství a pobýval v táboře „v poli“ v jeho blízkosti. S vysazením královského města Uherský Brod je spojováno užití pravoúhlého rastru, typického pro fundační vlnu českého krále Přemysla Otakara II. Město bylo vytyčeno na svážné terase na poměrně rozsáhlé ploše přes 28 ha kolem obrovského náměstí, jehož okrajové části se zaplnily až v novověku, přičemž se zde ještě ve 14. století zděné domy objevovaly jen kolem náměstí. Nejstarší osídlení v prostoru města od 2. poloviny 13. století se soustřeďuje do prostoru náměstí a přilehlých ulic (například Soukenická, Tkalcovská, Jirchářská, bratří Lužů, Komenského), přičemž se jednalo především o dřevohlinitou zástavbu. Vlastním právním dokončením konstituce města tedy byla listina, kterou roku 1272 měšťané Uherského Brodu obdrželi od českého krále Přemysla Otakara II. hlubčické právo a rovněž právo skladu. Tato pro kupce významná povinnost zdržet se se zbožím ve městě byla upravena různě pro domácí kupce (8 dní) a pro cizince (2 týdny). Je možné, že důvod dočasného zavedení hlubčického práva mohl souviset s tranzitem uherského vína na sever a naopak vývozem slezského olova do Uher, přičemž existence tohoto práva v Uherském Brodě měla patrně usnadnit obchodní transakce s těmito komoditami. O necelých sto let později i Uherský Brod přešel k užívání bližšího práva brněnského. Zcela zásadním pramenem pro dějiny výkonu práva brněnského v Uherském Brodu je právní informace, kterou sdělili brněnský rychtář a přísežní do Uherského Brodu písemně 21. prosince 1354. Vydání tohoto dokumentu zjevně navazovalo na rozhodnutí moravského markraběte Jana Jindřicha přerušit tradici podřízenosti domácího obyvatelstva cizím právům v roce 1350. Právní informace obsahovala informace k postavení rychtáře, vedení pří, přísah, zabití ad., různých druhů ran a zejména celého systému pokut, který autor naučení (jímž nebyl nikdo menší než samotný notář Jan, autor pozdější kodifikace brněnského městského práva) pro tento účel sestavil z dochovaných právních pramenů. Již před vydáním privilegia roku 1272 se dozvídáme i o existenci csi Těšova, kdy ve velehradském falzu týkajícím se zbytků kostela P. Marie s přístavbami na sadské výšině sv. Metoděje, hlásící se do 28. dubna 1247, zmíněn mezi svědky také Vojslav z Těšova. Listina z roku 1247 je dobové falzum, vzniklé někdy po roce 1261, tj. po datu vydání papežského privilegia potvrzujícího majetky velehradského kláštera. Listina však nejspíše měla pravé jádro a tedy není důvod se domnívat, že uvedený šlechtic Vojslav ve skutečnosti neexistoval a ves Těšov se v jeho držení nenacházela. V závěru 14. století do světla dějin vstupuje rovněž ves Újezd. Poprvé se připomíná v roce 1371 v majetku Stacha ze Šarova. Samotný Těšov se opět připomíná v roce 1373, kdy ves se vším příslušenstvím prodává Záviš z Těšova Vlku ze Slušovic. Královské zájmy ve města reprezentoval také dědičný městský rychtář, v předhusitském období nejspíš nevlivnější osoba ve městě. Později ztrácel rychtář absencí královské moci své opodstatnění a dostával se do naprosté závislosti na městské radě. Nejstaršími známými členy uherskobrodské městské rady jsou Jindřich Kreuzburger, patrně syn stejnojmenného mincmistra z poloviny 13. století, kupec Werner, soukeník Bertold, Hartman, Konrád a Gebhard z listiny z roku 1297. Obvyklý počet členů městské rady tak vycházel z biblického čísla dvanáct. Plné složení městské rady pak známe pouze v letech 1354, 1363, 1373, 1415, 1479, 1488 a 1502. Jména dalších měšťanů nám prozrazují i jiné listiny a zejména zápisy právních naučení a nálezů. V přehledech uherskobrodských radních dominují ševci, najdeme však zde i řezníka, kováře, koláře, pekaře, kožešníka a soukeníka. Byli zde pak zajisté i kupci a mlynáři. Význačně se do moravských dějin Uherský Brod zapsal během opět husitských válek. Původně byl Uherský Brod základnou oddílů Pipa Spana, vojevůdce císaře Zikmunda Lucemburského. V Uherském Brodě nalézáme panovníka na podzim roku 1421, kdy jeho tábor před městem měli v noci z 19. na 20. října neúspěšně přepadnout oddíly Petra Strážnického z Kravař (případně jeho syna Václava) a Haška Ostrožského z Valdštejna. Přepad královského vojska byl činem, který Zikmund nemohl přejít bez trestu, a proto od Olomouce povolané oddíly vojevůdce Pipa Spana z Ozory rozpoutaly v posledním říjnovém týdnu na Strážnicku a Ostrožsku krvavou lázeň. Nebýt však útoku moravských husitů u Uherského Brodu, nejspíše by panovník se svými oddíly spěchal do Čech a pacifikaci Moravy ponechal na později, až skoncuje s husitskou rebelií v Čechách. Takto byl však donucen navzdory aktuální strategii po celý měsíc vést válku na Moravě, a tím českým husitům poskytnout drahocenný čas k přípravě na příchod královského vojska (i prostor pro sjednocení do té doby rozhádané české husitské scény), který byl následně zúročen vítězstvím husitů mezi Kutnou Horou a Německým Brodem na počátku roku 1422 a neúspěchem celé kruciáty. Město bylo opakovaně obsazeno husity, aby se později po roce 1428 definitivně stalo východiskem dalších výbojů husitů do Horní země Uherského království (tedy na Slovensko). Zdá se, že město se krátce z moci husitů vymanilo, snad po konci husitských válek roku 1434 či krátce poté, neboť od moravského markraběte Albrechta Habsburského získal Uherský Brod (jako teprve druhé moravské město) 30. prosince 1435 v Brně výjimečné právo pečetit své listiny červeným voskem. Později na jaře 1439 měly Uherský Brod obsadit oddíly Viléma Puklice z Pozořic a Jana z Messenpeka. Jan z Messenpeku však byl nucen město vydat moravskému podkomořímu na základě zemského landfrýdu z Brna 28. ledna 1440 a jednání zástupců moravských stavů se zástupci východočeské strany Hynka Ptáčka a táborské strany ve Velkém Meziříčí 14. dubna 1440. Uherský Brod pak po nějakou dobu setrval v držení pánů z Cimburka, přičemž 18. dubna 1461 Jan z Cimburka a na Tovačově prodává městu Uherský Brod svůj dům (dříve náležející k brodskému fojtství) ve městě na zřízení radnice. V roce 1461 pak město Uherský Brod nejspíše zažilo průjezd jeho Kateřiny, dcery českého krále Jiřího z Poděbrad, směřující z Prahy do Trenčína na svatbu s uherským králem Matyášem Korvínem. Král Matyáš se měl později 7. července 1468 do Uherského Brodu osobně dostavit, aby převzal vládu nad městem. Postupný úpadek významu města v této době však můžeme sledovat na skutečnosti, že zatímco mezi pečetiteli zemského míru v Brně v červenci 1477 a v březnu 1478 nalezneme zástupce ostatních královských měst (Brna, Olomouce, Znojma, Jihlavy, Uherského Hradiště i Uničova), Uherský Brod v jejich výčtu nevystupuje. Město k landfrýdu přistoupilo teprve listinou vydanou v Uherském Brodě 18. května 1490 společně s Benediktem z Mezidiany (Mezegiany), hejtmanem na Brodě. S osudy Uherského Brodu však zůstal král Matyáš Korvín pevně spojen, zůstal zde v dobré paměti. Snad to bylo tím, že to nakonec byl on, kdo město pozvednul ze zástavního stavu opět na krátkou dobu mezi města královská a v roce 1489 to potvrdil potvrzením jeho privilegií. Kolem roku 1490 byl jako majitel Uherského Brodu krátce uváděn také jeho nemanželský syn Jan Korvín, kníže opavský. Jako nový pán Uherského Brodu je poté v roce 1492 uváděn zmíněný Štefan Zápolský. Po smrti Štefana Zápolského (v prosinci 1499) prodala jeho vdova, těšínská kněžna Hedvika, město Janu z Lomnice, nejvyššímu hejtmanu království českého, jemuž měl koupi 20. ledna 1501 potvrdit také český král Vladimír II. Jagellonský. Později 18. června 1506 český král Vladislav II. Jagellonský daroval město se vším příslušenstvím Janu z Kunovic za zásluhy jeho strýce, varadínského biskupa Jana Filipce.

Czech name

Uherský Brod na cestě od celní osady po panství pánů z Kunovic (1506)

Czech description

—

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Uherský Brod. Město královské.

ISBN

978-80-11-01935-8

Number of pages of the result

45

Pages from-to

101-145

Number of pages of the book

503

Publisher name

Město Uherský Brod

Place of publication

Uherský Brod

UT code for WoS chapter

—