Archaeological Activities of the Museum Society in Brno, 1888–1900

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F23%3AN0000036" target="_blank" >RIV/00094862:_____/23:N0000036 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Archeologická činnost Musejního spolku v Brně 1888 - 1900

Original language description

V roce 1888 byla založena Musejní společnost v Brně jako reakce na sílící český spolkový a nacionální život oproti převažující kulturní, politické i početní většině německého obyvatelstva Brna. Na první ustavující schůzi Musejního spolku, byl zvolen spolkový výbor, který čítal 12 členů, z nichž 10 bylo amatérských archeologů. Zasedání předsedal zasloužilý moravský archeolog Karel Jaroslav Maška (1851 – 1946). Směrování spolku v prvních deseti letech tím bylo samozřejmě výrazně ovlivněno. Hlavní aktivitou spolku se z počátku staly archeologické výzkumy a s tím spojené vytvoření významné archeologické sbírky, brzy čítající několik tisíc kusů, výrazně tak překonávající dosavadní sbírku brněnského (německého) Františkova musea, a záhy budící oprávněnou pozornost i mezi významnými cizími badateli. Nedílnou součástí spolku byla i historická a vlastivědná knihovna, která se neustále rozšiřovala a v roce 1900 obsahovala již více jak 4500 svazků knih, ale také řadu cenných archiválií a map. Důležitá byla také osvětová – přednášková činnost na Moravě a shromažďování odborné archeologické knihovny. Pro archeologickou činnost spolku byla klíčová organizátorská činnost Josefa Hladíka (1845 – 1910), který byl také od roku 1890 kustodem spolkové sbírky. Jestliže v roce 1882 kustod Františkova musea Moric Trapp z Moravy uváděl na 45 známých archeologických lokalit (Kostrhun-Vachůt 2022), pak Josef Hladík o 14 let později ve svém soupisu (Hladík 1896) zmiňuje již na 250 nalezišť. Pod organizačním vedením Josefa Hladíka spolek prozkoumal na brněnsku, jižní a jihozápadní Moravě více jak 50 lokalit a největší pozornost soustředil na pravěké hradisko v Brně - Obřanech. Při své činnosti byl spolek omezován nedostatkem finančních zdrojů, problémy s dostatečným prostorem určeným pro sbírky i kompetenčními spory především s Vlasteneckým spolkem musejním v Olomouci. Přes uvedené potíže Musejní spolek v posledním desetiletí 19. století sehrál klíčovou roli v rozvoji archeologického poznání jižní Moravy a shromáždil v regionu dosud největší archeologickou sbírku. Úspěchy spolku dokonce vedly od roku 1890 k návrhům na zřízení zemského archeologického muzea v Brně, které však byly neúspěšné. Na rozdíl od Františkova musea byl spolek otevřenou organizací a v roce jeho vzniku měl 340 členů, postupně se stával centrem českého vědeckého dění na jižní Moravě a přebíral aktivity do té doby příslušné muzeu. Vrchol rozkvětu spolek zažíval v roce 1892, kdy měl 582 členů. Do konce století spolek stále realizoval řadu archeologických výzkumů, přednášek, podílel se na Národopisné výstavě v Praze roku 1895 a navazoval styky s českými archeology. Postupně byla ale archeologická činnost spolku utlumována ve prospěch vlastivědy, respektive náročného projektu vydávání jednotlivých dílů Vlastivědy moravské. Klíčovou roli v tomto posunu sehrál nepochybně odchod Josefa Hladíka v roce 1900, který přijal místo ředitele učitelského ústavu v Příboře, čímž Musejní spolek ztratil nejaktivnějšího archeologa a organizátora archeologického dění. Pro změnu náplně a organizace Musejního spolku měly důležitý vliv také další okolnosti. Po více jak čtyřech letech organizačních a personálních totiž Františkovo museum dospělo k zásadní institucionální proměně, ke které došlo na přelomu let 1899/1900, kdy bylo muzeum pozemštěno. Skončila tak vlastně existence Františkova musea jako soukromého ústavu, i když podstatně dotovaného z veřejných prostředků. Dosavadní správa muzea přešla z Moravské hospodářské společnosti na Markrabství moravské, čímž došlo i k zásadním změnám v postavení jeho úředníků a dalšího personálu. Správa muzea byla svěřena nově vzniklé Moravské musejní společnosti. Do dvacátého století pak Františkovo museum vkročilo jako instituce zemská, vědecky generačně pozměněná, posílená a také národnostně proměněná ve prospěch Čechů. Musejní spolek v Brně byl do tohoto procesu aktivně zapojen. Na schůzi 17. prosince 1889 se výbor Musejního spolku usnesl, že bude jednat s nově vzniklou Moravskou musejní společností o převzetí archeologických sbírek. Dohoda proběhla hladce a Musejní spolek se stal členem Moravské musejní společnosti. Součástí dohody bylo předání sbírek i knihovny. Archeologické výzkumy členů spolku až na některé drobné výjimky v dalších letech ustaly (Šujan 1928, 15 – 17). Vlastní přesun archeologické sbírky nenastal hned, problémem se ukázala především absence řádného soupisu, který ovšem nikdy nevznikl. Archeologické a numismatické sbírky a také archiv byly stěhovány v průběhu let 1901 a 1902. Otěže organizace archeologického dění na Moravě převzal záhy Innocenc Ladislav Červinka (1869 – 1952), jehož jméno se v řadách Musejního spolku objevilo teprve v polovině roku 1900 a který v roce 1902 v rámci Vlastivědy moravské vydal svoji klíčovou práci Morava za pravěku. V roce 1903 Červinka začal vydávat první moravský odborný čistě archeologický časopis Pravěk, v roce 1906 se pak stal hlavním z tvůrců Moravského archeologického klubu, který sdružoval většinu moravských archeologů především české národnosti. Tím nejen symbolicky, ale také fakticky převzal archeologickou činnost Musejního spolku v Brně, který se od té doby soustředil na náročný vydavatelský a editorský úkol produkce dlouhé řady Vlastivědy Moravské a svoji archeologickou aktivitu definitivně ukončil. Vlastivědná orientace spolku byla poté dominující po celé meziválečné období. Přes všechny politické a společenské turbulence a organizační potíže pod názvem Musejní spolek v Brně existoval do roku 1979, aby se poté transformoval do dnes existující aktivní Muzejní a vlastivědnou společnost.

Czech name

Archeologická činnost Musejního spolku v Brně 1888 - 1900

Czech description

—

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Innocenc Ladislav Červinka a jeho doba

ISBN

978-80-244-6323-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

47

Pages from-to

399-445

Publisher name

Univerzita Palackého v Olomouci

Place of publication

Olomouc

Event location

FFUP v Olomouci

Event date

Jan 1, 2022

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—