BAROVÁ CAVE (MORAVIAN KARST): RESULTS OF PALEONTOLOGICAL RESEARCH IN THE MEDVĚDÍ CHODBA PROBE

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094862%3A_____%2F25%3A10005011" target="_blank" >RIV/00094862:_____/25:10005011 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00216224:14310/25:00143648

Result on the web

<a href="http://scigeo.actamm.cz/cs/jeskyne-barova-moravsky-kras-vysledky-paleontologickeho-vyzkumu-v-sonde-medvedi-chodba/" target="_blank" >http://scigeo.actamm.cz/cs/jeskyne-barova-moravsky-kras-vysledky-paleontologickeho-vyzkumu-v-sonde-medvedi-chodba/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Jeskyně Barová (Moravský kras): výsledky paleontologického výzkumu v sondě Medvědí chodba

Original language description

Jeskyně Barová se nachází v centrální části Moravského krasu v Josefovském údolí. Její vchod leží v pravém svahu nad Křtinským potokem na úpatí Krkavčí skály. Jeskyně byla vyhloubena v devonském vápenci a je výtokovou částí jeskynního systému Rudické propadání - Býčí skála. Již od svého objevení A. Sobolem v roce 1947 je jeskyně známá jako významné paleontologické naleziště s dobře zachovalými osteologickými pozůstatky fauny z období svrchního pleistocénu. Jeskyně byla již dříve paleontologicky zkoumána, nicméně tento článek shrnuje výsledky aktuálně probíhajícího výzkumu (zahájeného v roce 2011). Konkrétně se článek zabývá daty získanými z paleontologického výzkumu v rámci sondy Medvědí chodba. Sonda Medvědí chodba je jednou ze šesti sond vykopaných ve vnitřní části jeskyně v sedimentech suťového kužele z pozdního pleistocénu. Během výzkumu byla sonda Medvědí chodba rozdělena do pěti sektorů a celkem v ní bylo nalezeno 4 336 kusů (většinou fragmentů) zvířecích kostí. Většina těchto kostí pocházela z medvěda jeskynního, celkem více než 92 procent. Dále byly nalezeny kosti vlka, hyeny jeskynní, lva jeskynního, medvěda hnědého, rysa, rosomáka a kuny, z býložravců to byly kosti kamzíka horského, soba, nosorožce srstnatého, kozorožce horského a jelena lesního. Na základě radiokarbonového datování lze stáří nalezených kostí umístit do intervalu mezi 53 000 a 35 000 lety BP (MIS 3). Významná dominance kostí jeskynních medvědů je důkazem, že jeskyně Barová sloužila v uvedeném období především jako jejich zimoviště. Kosti novorozených i starších medvíďat dokazují, že medvědice jeskyni využívaly i jako místo pro rození svých mláďat a nalezené penisové kosti zase dokazují přítomnost samců. Počet přítomných samců byl o něco nižší než počet samic. Nejčastějším obdobím úhynu jeskynních medvědů se zdá být období dospívání a rané dospělosti, ale vyšší úmrtnost byla zaznamenána i u medvíďat. Počet jeskynních medvědů, kteří přežili až do stáří, byl pravděpodobně nízký. Většina jeskynních medvědů nejspíš uhynula přirozenou cestou (nedostatečný výkrm během léta), ale stopy zubů predátorů na medvědích kostech naznačují také možnost občasného lovu jeskynních medvědů lvy jeskynními, jeskynními hyenami a možná i vlky. Jeskynní hyeny a vlci pravděpodobně využívali jeskyni Barovou jako doupě během nepřítomnosti jeskynních medvědů, ostatní masožravci nejspíš do jeskyně vstupovali pouze ve snaze najít si potravu (u hnědých medvědů není vyloučeno, že jeskyni využívali k zimování). Velmi vzácně nalezené kosti kopytníků jsou pozůstatky kořisti masožravců. Kosti sobů, nosorožců srstnatých, kamzíků a kozorožců naznačují spíše otevřený terén a chladnější a sušší klima. Jelen je však taxon vázaný na vlhčí lesní prostředí a potrava nosorožců srstnatých zahrnovala také dřeviny (olše, vrba, jehličnany). Krajina centrální části Moravského krasu byla mezi 53 000 a 35 000 lety BP převážně otevřená, tvořená tundrou a chladnou stepí, výskyt některých zvířecích druhů ale napovídá, že musela obsahovat i stromy a keře.

Czech name

Jeskyně Barová (Moravský kras): výsledky paleontologického výzkumu v sondě Medvědí chodba

Czech description

Jeskyně Barová se nachází v centrální části Moravského krasu v Josefovském údolí. Její vchod leží v pravém svahu nad Křtinským potokem na úpatí Krkavčí skály. Jeskyně byla vyhloubena v devonském vápenci a je výtokovou částí jeskynního systému Rudické propadání - Býčí skála. Již od svého objevení A. Sobolem v roce 1947 je jeskyně známá jako významné paleontologické naleziště s dobře zachovalými osteologickými pozůstatky fauny z období svrchního pleistocénu. Jeskyně byla již dříve paleontologicky zkoumána, nicméně tento článek shrnuje výsledky aktuálně probíhajícího výzkumu (zahájeného v roce 2011). Konkrétně se článek zabývá daty získanými z paleontologického výzkumu v rámci sondy Medvědí chodba. Sonda Medvědí chodba je jednou ze šesti sond vykopaných ve vnitřní části jeskyně v sedimentech suťového kužele z pozdního pleistocénu. Během výzkumu byla sonda Medvědí chodba rozdělena do pěti sektorů a celkem v ní bylo nalezeno 4 336 kusů (většinou fragmentů) zvířecích kostí. Většina těchto kostí pocházela z medvěda jeskynního, celkem více než 92 procent. Dále byly nalezeny kosti vlka, hyeny jeskynní, lva jeskynního, medvěda hnědého, rysa, rosomáka a kuny, z býložravců to byly kosti kamzíka horského, soba, nosorožce srstnatého, kozorožce horského a jelena lesního. Na základě radiokarbonového datování lze stáří nalezených kostí umístit do intervalu mezi 53 000 a 35 000 lety BP (MIS 3). Významná dominance kostí jeskynních medvědů je důkazem, že jeskyně Barová sloužila v uvedeném období především jako jejich zimoviště. Kosti novorozených i starších medvíďat dokazují, že medvědice jeskyni využívaly i jako místo pro rození svých mláďat a nalezené penisové kosti zase dokazují přítomnost samců. Počet přítomných samců byl o něco nižší než počet samic. Nejčastějším obdobím úhynu jeskynních medvědů se zdá být období dospívání a rané dospělosti, ale vyšší úmrtnost byla zaznamenána i u medvíďat. Počet jeskynních medvědů, kteří přežili až do stáří, byl pravděpodobně nízký. Většina jeskynních medvědů nejspíš uhynula přirozenou cestou (nedostatečný výkrm během léta), ale stopy zubů predátorů na medvědích kostech naznačují také možnost občasného lovu jeskynních medvědů lvy jeskynními, jeskynními hyenami a možná i vlky. Jeskynní hyeny a vlci pravděpodobně využívali jeskyni Barovou jako doupě během nepřítomnosti jeskynních medvědů, ostatní masožravci nejspíš do jeskyně vstupovali pouze ve snaze najít si potravu (u hnědých medvědů není vyloučeno, že jeskyni využívali k zimování). Velmi vzácně nalezené kosti kopytníků jsou pozůstatky kořisti masožravců. Kosti sobů, nosorožců srstnatých, kamzíků a kozorožců naznačují spíše otevřený terén a chladnější a sušší klima. Jelen je však taxon vázaný na vlhčí lesní prostředí a potrava nosorožců srstnatých zahrnovala také dřeviny (olše, vrba, jehličnany). Krajina centrální části Moravského krasu byla mezi 53 000 a 35 000 lety BP převážně otevřená, tvořená tundrou a chladnou stepí, výskyt některých zvířecích druhů ale napovídá, že musela obsahovat i stromy a keře.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10506 - Paleontology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Acta Musei Moraviae. Scientiae Geologicae.

ISSN

1211-8796

e-ISSN

2571-4686

Volume of the periodical

110

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

29

Pages from-to

277-305

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-105009238642