Josef Hoffmann – Josef Frank. From “Endless Trimmings” to an Open System

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094871%3A_____%2F17%3AN0000031" target="_blank" >RIV/00094871:_____/17:N0000031 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/aktualni-vystavy/2016/josef-hoffmann-%E2%80%93-josef-frank-od-%E2%80%9Enekonecne-garnitury%E2%80%9C-k-otevrenemu-systemu.aspx?lang=en" target="_blank" >http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/aktualni-vystavy/2016/josef-hoffmann-%E2%80%93-josef-frank-od-%E2%80%9Enekonecne-garnitury%E2%80%9C-k-otevrenemu-systemu.aspx?lang=en</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Josef Hoffmann – Josef Frank. Od „nekonečné garnitury“ k otevřenému systému

Original language description

V letošním roce se Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici ve své výstavě Josef Hoffmann – Josef Frank. Od „nekonečné garnitury“ k otevřenému systému zabývá vztahem mezi uměleckými osobnostmi Josefa Hoffmanna a Josefa Franka. Tematicky navazuje na monografickou výstavu JOSEF FRANK: Against Design ve vídeňském muzeu užitého a současného umění MAK. V České republice se Frankova díla vystavují poprvé. Exponáty reprezentují jeho volný, individuální a otevřený systém ztvárnění Hoffmannovy ideje komplexního pojetí zařizování prostoru – „Garniturdenken“. Výstava současně díla obou autorů vzájemně porovnává. Až do roku 1933, kdy Josef Frank emigroval do Švédska, bylo jeho dílo nejrůznějšími pouty svázáno s pracemi Josefa Hoffmanna. Frank byl zakládajícím členem Svazu rakouských umělců, takzvané Kunstschau, jehož vůdčí osobností byl právě Hoffmann. Frank až do roku 1920 opakovaně pracoval na Hoffmannových projektech a pro Wiener Werkstätte, podílel se například na vile Primavesi v Koutech nad Desnou (1913/14). Vedle Josefa Hoffmanna převzal Josef Frank v roce 1899 od Heinricha Tessenowa obor nauka o stavebních konstrukcích na vídeňské uměleckoprůmyslové škole, kde vyučoval až do roku 1926. Josef Hoffmann a Josef Frank také často spolupracovali v rámci Svazu německého díla a Svazu rakouského díla, například na výstavě pořádané v roce 1930 nebo na stavbě sídliště se vzorovými domy Svazu rakouského díla v roce 1932. Výstava Josef Hoffmann - Josef Frank. Od "nekonečné garnitury" k otevřenému systému jasně dokládá, jak významná byla Hoffmannova pozice na počátku moderny pro architekty a ostatní designéry, kteří přicházeli po něm a jejichž zásluhou "vídeňský styl" nakonec získal mezinárodní rozměr. Josef Hoffmann zůstal věrný myšlence "Garniturdenken", kterou propagoval jak on sám, tak Wiener Werkstätte i po roce 1920. Naproti tomu byl Josef Frank coby architekt a bytový designér jednoznačným ideovým průkopníkem. Stal se součástí mladé generace učitelů institucí, jako byla Uměleckoprůmyslová škola, Akademie výtvarných umění Vídeň a Technická univerzita Vídeň. Ty se po skončení 1. světové války vydaly na cestu hledání nového stylu v užitém umění. Z hledání učinily výraz doby a oprostily se od stylu Josefa Hoffmanna. Ve svých výtvorech a v řešeních výstav realizovali tito umělci to, co dříve v secesi přebíral umělecký architekt ve svém úsilí o komplexní řešení. Využívali různorodých podnětů - od hnutí Arts and Crafts přes architektonické formy italské renezance až k lidovým ornamentům. Nábytek a architektura interiérů již nebyly pojímány v jednotném převládajícím stylu, nýbrž skrze společné zásady řešení, k nimž patřily bílé stěny, lehce působící tvary nábytku a potěšení z ornamentálního detailu. V tomto smyslu se zastánci tohoto směru vyslovovali pro větší míru liberality v zařizování a vyznávali "demokratický" způsob bydlení. Řídili se výrokem svého vzoru, architekta Adolfa Loose, který v roce 1898 prohlásil, že se místnost musí "zabydlet", jako se musí "rozehrát" cenný hudební nástroj.

Czech name

Josef Hoffmann – Josef Frank. Od „nekonečné garnitury“ k otevřenému systému

Czech description

V letošním roce se Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici ve své výstavě Josef Hoffmann – Josef Frank. Od „nekonečné garnitury“ k otevřenému systému zabývá vztahem mezi uměleckými osobnostmi Josefa Hoffmanna a Josefa Franka. Tematicky navazuje na monografickou výstavu JOSEF FRANK: Against Design ve vídeňském muzeu užitého a současného umění MAK. V České republice se Frankova díla vystavují poprvé. Exponáty reprezentují jeho volný, individuální a otevřený systém ztvárnění Hoffmannovy ideje komplexního pojetí zařizování prostoru – „Garniturdenken“. Výstava současně díla obou autorů vzájemně porovnává. Až do roku 1933, kdy Josef Frank emigroval do Švédska, bylo jeho dílo nejrůznějšími pouty svázáno s pracemi Josefa Hoffmanna. Frank byl zakládajícím členem Svazu rakouských umělců, takzvané Kunstschau, jehož vůdčí osobností byl právě Hoffmann. Frank až do roku 1920 opakovaně pracoval na Hoffmannových projektech a pro Wiener Werkstätte, podílel se například na vile Primavesi v Koutech nad Desnou (1913/14). Vedle Josefa Hoffmanna převzal Josef Frank v roce 1899 od Heinricha Tessenowa obor nauka o stavebních konstrukcích na vídeňské uměleckoprůmyslové škole, kde vyučoval až do roku 1926. Josef Hoffmann a Josef Frank také často spolupracovali v rámci Svazu německého díla a Svazu rakouského díla, například na výstavě pořádané v roce 1930 nebo na stavbě sídliště se vzorovými domy Svazu rakouského díla v roce 1932. Výstava Josef Hoffmann - Josef Frank. Od "nekonečné garnitury" k otevřenému systému jasně dokládá, jak významná byla Hoffmannova pozice na počátku moderny pro architekty a ostatní designéry, kteří přicházeli po něm a jejichž zásluhou "vídeňský styl" nakonec získal mezinárodní rozměr. Josef Hoffmann zůstal věrný myšlence "Garniturdenken", kterou propagoval jak on sám, tak Wiener Werkstätte i po roce 1920. Naproti tomu byl Josef Frank coby architekt a bytový designér jednoznačným ideovým průkopníkem. Stal se součástí mladé generace učitelů institucí, jako byla Uměleckoprůmyslová škola, Akademie výtvarných umění Vídeň a Technická univerzita Vídeň. Ty se po skončení 1. světové války vydaly na cestu hledání nového stylu v užitém umění. Z hledání učinily výraz doby a oprostily se od stylu Josefa Hoffmanna. Ve svých výtvorech a v řešeních výstav realizovali tito umělci to, co dříve v secesi přebíral umělecký architekt ve svém úsilí o komplexní řešení. Využívali různorodých podnětů - od hnutí Arts and Crafts přes architektonické formy italské renezance až k lidovým ornamentům. Nábytek a architektura interiérů již nebyly pojímány v jednotném převládajícím stylu, nýbrž skrze společné zásady řešení, k nimž patřily bílé stěny, lehce působící tvary nábytku a potěšení z ornamentálního detailu. V tomto smyslu se zastánci tohoto směru vyslovovali pro větší míru liberality v zařizování a vyznávali "demokratický" způsob bydlení. Řídili se výrokem svého vzoru, architekta Adolfa Loose, který v roce 1898 prohlásil, že se místnost musí "zabydlet", jako se musí "rozehrát" cenný hudební nástroj.

Type

E_nekrit - Exhibition

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Event location

Brtnice

Event country

CZ - CZECH REPUBLIC

Event starting date

—

Event ending date

—

Total number of attendees

2

Foreign attendee count

1

Type of event by attendee nationality

EUR - Evropská akce