Jan Svoboda: Work in Collections of Moravian Gallery in Brno

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094871%3A_____%2F20%3AN0000013" target="_blank" >RIV/00094871:_____/20:N0000013 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Jan Svoboda: Dílo ve sbírkách Moravské galerie v Brně

Original language description

Soupis díla Jana Svobody patři do širšího projektu zveřejňováni toho nejlepšího, co Moravská galerie za dobu své existence shromáždila ve svých fondech. Dokument měl být původně součásti autorovy monografie, která vyšla v roce 2015 u příležitosti velké retrospektivní výstavy Jan Svoboda: Nejsem fotograf, konané v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Ve finále jsme se však rozhodli nezatěžovat už tak objemnou publikaci dalším obsahem a vydali soupis separátně. To má podle našeho názoru tu výhodu, že se můžeme plně koncentrovat na tematiku sbíraní fotografii a její znalecké aspekty, která je pro formát standardní umělecké monografie přece jen poněkud odlehlá. A upřímně řečeno, právě představa, že si fotografie odbude své odborné záležitosti v textech autorských monografií, je důvodem, proč se téma sběratelství a znalectví nachází po vice než půl století, co fotografie funguje na vědeckých základech, stále v plenkách. Tam, kde se mohou klasické disciplíny výtvarného uměni spolehnout na zaužívané standardy a ověřené metodiky, se u fotografie v této existenčně důležité oblasti setkáváme až příliš často s krčením ramen. I proto jsme části publikace, v nichž se věnujeme akviziční činnosti a odbornému zpracovaní některých konkrétních segmentů autorova díla, pojali jako případovou studii, která komentuje akvizici v rámci reálných motivaci a ověřitelných fakt, jež ji spojuji s dobovým kontextem. Vedle toho, že se tak poněkud mytizovaná autorova postava zbaví aureoly, bránící střízlivějšímu pohledu na její dílo, si od tohoto přístupu slibujeme, že nám ukáže, před jak komplexní problematikou stojíme a kolik práce nás v budoucnu v této oblasti čeká. Ideovým svorníkem jednotlivých kapitol textu je pojem muzea. Muzea v roli zprostředkovatele poznatelného světa i v roli pragmatického instrumentu, který využívají moderní společnosti k soustřeďovaní předmětů a znalostí do specializovaných center, kde je mohou snáze podřídit svým potřebám a rozvojovým strategiím. Pro uměleckou fotografii, o níž zde bude především řeč, je však muzeum – jmenovitě muzeum uměni – místem, kde se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století přerodila z ušlechtilé zábavy v součást kulturní politiky státu. Získala nový společenský status, který jí dal možnost fungovat v dosud nevyzkoušených formátech. Od té doby se mnohé změnilo. Padl komunisticky režim a do našeho života vstoupily fenomény jako volný trh, digitalizace a internet, které zrychlily společenský pohyb a zahýbaly s našimi hodnotovými žebříčky. Muzeum však zůstalo i nadále místem, kam chodíme obdivovat a zkoumat práci našich současníků i předků. O tom, co v expozicích vidíme, mluvíme obyčejně jako o díle, aniž bychom si jako diváci uvědomovali, že je to právě muzeum, jež nám k těmto hovorům propůjčuje slova a pojmy. Že právě muzeum dělá z prostých předmětů umělecké artefakty, které mají obsah a smysl. Nová doba muzea elektronizovala a přinesla prezentační strategie, které odpovídají současnosti. Jejich středem je však i nadále autor a umělecké dílo a cesta k nim vede i nadále přes soupisy.

Czech name

Jan Svoboda: Dílo ve sbírkách Moravské galerie v Brně

Czech description

Soupis díla Jana Svobody patři do širšího projektu zveřejňováni toho nejlepšího, co Moravská galerie za dobu své existence shromáždila ve svých fondech. Dokument měl být původně součásti autorovy monografie, která vyšla v roce 2015 u příležitosti velké retrospektivní výstavy Jan Svoboda: Nejsem fotograf, konané v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Ve finále jsme se však rozhodli nezatěžovat už tak objemnou publikaci dalším obsahem a vydali soupis separátně. To má podle našeho názoru tu výhodu, že se můžeme plně koncentrovat na tematiku sbíraní fotografii a její znalecké aspekty, která je pro formát standardní umělecké monografie přece jen poněkud odlehlá. A upřímně řečeno, právě představa, že si fotografie odbude své odborné záležitosti v textech autorských monografií, je důvodem, proč se téma sběratelství a znalectví nachází po vice než půl století, co fotografie funguje na vědeckých základech, stále v plenkách. Tam, kde se mohou klasické disciplíny výtvarného uměni spolehnout na zaužívané standardy a ověřené metodiky, se u fotografie v této existenčně důležité oblasti setkáváme až příliš často s krčením ramen. I proto jsme části publikace, v nichž se věnujeme akviziční činnosti a odbornému zpracovaní některých konkrétních segmentů autorova díla, pojali jako případovou studii, která komentuje akvizici v rámci reálných motivaci a ověřitelných fakt, jež ji spojuji s dobovým kontextem. Vedle toho, že se tak poněkud mytizovaná autorova postava zbaví aureoly, bránící střízlivějšímu pohledu na její dílo, si od tohoto přístupu slibujeme, že nám ukáže, před jak komplexní problematikou stojíme a kolik práce nás v budoucnu v této oblasti čeká. Ideovým svorníkem jednotlivých kapitol textu je pojem muzea. Muzea v roli zprostředkovatele poznatelného světa i v roli pragmatického instrumentu, který využívají moderní společnosti k soustřeďovaní předmětů a znalostí do specializovaných center, kde je mohou snáze podřídit svým potřebám a rozvojovým strategiím. Pro uměleckou fotografii, o níž zde bude především řeč, je však muzeum – jmenovitě muzeum uměni – místem, kde se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století přerodila z ušlechtilé zábavy v součást kulturní politiky státu. Získala nový společenský status, který jí dal možnost fungovat v dosud nevyzkoušených formátech. Od té doby se mnohé změnilo. Padl komunisticky režim a do našeho života vstoupily fenomény jako volný trh, digitalizace a internet, které zrychlily společenský pohyb a zahýbaly s našimi hodnotovými žebříčky. Muzeum však zůstalo i nadále místem, kam chodíme obdivovat a zkoumat práci našich současníků i předků. O tom, co v expozicích vidíme, mluvíme obyčejně jako o díle, aniž bychom si jako diváci uvědomovali, že je to právě muzeum, jež nám k těmto hovorům propůjčuje slova a pojmy. Že právě muzeum dělá z prostých předmětů umělecké artefakty, které mají obsah a smysl. Nová doba muzea elektronizovala a přinesla prezentační strategie, které odpovídají současnosti. Jejich středem je však i nadále autor a umělecké dílo a cesta k nim vede i nadále přes soupisy.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7027-343-2

Number of pages

264

Publisher name

Moravská galerie v Brně

Place of publication

Brno

UT code for WoS book

—