Czech literature in Polish translations

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094943%3A_____%2F20%3AN0000004" target="_blank" >RIV/00094943:_____/20:N0000004 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Česká literatura v polských překladech (1989–2020) = Literatura czeska v tłumaczeniach polskich (1989–2020)

Original language description

Bibliografie české literatury v polských překladech zachycuje knihy českých autorů a antologie, v nichž jsou obsaženy jejich texty. Předmětem pozornosti je především česká próza, poezie a drama a také dětská literatura včetně obrázkových knih, pokud texty k ilustracím vytvořili čeští autoři. Základem evidence polské literatury je národní bibliografie Przewodnik Bibliograficzny (Bibliografický průvodce), kterou na základě povinného výtisku zpracovává Biblioteka Narodowa ve Varšavě. Záznamy o knižní produkci byly v období let 1946 až 2009 vydávané tiskem v sešitech Przewodnik Bibliograficzny v týdenní periodicitě, od tohoto roku jsou sešity ve stejné podobě publikovány elektronicky ve formátu PDF a jsou volně dostupné na internetu. Všechny záznamy, zpracovávané v katalogizačním formátu MARC 21, jsou z této bibliografie současně vedeny v katalogu Biblioteki Narodowej. Uspořádání záznamů je v sešitech věcné do skupin podle mezinárodního desetinného třídění, uvnitř skupin abecedně. Bibliograficky je vydavatelská produkce polských nakladatelství podchycena v národní bibliografii Przewodnik Bibliograficzny a v souborném katalogu vědeckých knihoven NUKAT v relativní úplnosti. Z těchto zdrojů se dostávají záznamy do světového souborného katalogu OCLC WorldCat, stejně jako do katalogu překladové literatury Index Translationum, který buduje UNESCO. Excerpcí polské národní bibliografie a polských i světových souborných katalogů jsme zpracovali bibliografický přehled polských překladů české literatury, jak v jednotlivých letech vycházela v polských nakladatelstvích. Podchyceny jsou ovšem také překlady německy píšících autorů, k nimž patří např. pražští rodáci Franz Kafka a Rainer Maria Rilke, které polská bibliografie považuje za rakouské spisovatele. Na rozdíl od světových souborných katalogů, jež u jednotlivých děl uvádějí překlad podle jazyka, je pro polskou bibliografii kritériem příslušnosti země původu autora (v případě F. Kafky či R. M. Rilkeho tedy Rakousko-Uhersko, i když publikovali ještě po vzniku ČSR). Do našeho přehledu jsme zařadili také české autory, kteří publikovali polsky a jejichž díla vycházela polsky v českých i polských nakladatelstvích (jako Věra Kopecká, Renata Putzlacher). Zařazeni jsou také čeští autoři, kteří přijali také jiné státní občanství a píší i v jiném jazyce (např. Milan Kundera nebo Martina Navrátilová). Struktura bibliografického záznamu v našem soupisu obsahuje: jméno autora (tučně), název, příp. podnázev (kurzívou), název díla v češtině doplněný rokem jeho prvního vydání, příp. rokem vydání, z něhož vycházel překladatel (v hranaté závorce), jméno překladatele, případně jméno upravovatele nebo ilustrátora, pořadí vydání, je-li uvedeno, impresum (místo vydání, vydavatel, rok vydání), rozsah podle poslední číslované strany, název edice (v kulaté závorce), ISBN. Bibliografické záznamy mají stručnou podobu, která vychází z platných mezinárodních standardů. Řazení záznamů je chronologické a v rámci jednoho roku abecední podle autorů, resp. editorů. Jako ve všech státech východního bloku došlo i v Polsku po roce 1989 k enormnímu publikačnímu boomu, od poloviny devadesátých let zde narůstá každým rokem počet vydaných titulů v průměru o jeden tisíc. Svůj podíl na této informační explozi má rovněž krásná literatura, které ve srovnání s rokem 1989 přibývá v každém sledovaném roku o jednu až dvě třetiny ve srovnání s obdobím předcházejícím. Podle statistiky UNESCO patří Polsko na sedmé místo ve světě v množství titulů překladové literatury. Krásnou literaturu třídí polská národní bibliografie na literaturu pro dospělé a literaturu pro děti a mládež. Když v polovině devadesátých let minulého století bylo literatury pro dospělé dvojnásobek ve srovnání s rokem 1989, došlo k vyčlenění beletrie polských autorů do samostatného oddílu. Je z něho patrné, že díla polských autorů postupně převažují nad překladovou tvorbou. V překladové literatuře z více než poloviny převládá beletrie amerických autorů, z dalších států mají výrazné zastoupení angličtí, francouzští, italští, japonští nebo korejští autoři. Polská literární věda ovšem sleduje novou produkci i z jiných států a s významnými díly se snaží v překladech polské čtenáře seznámit. Ze slovanských literatur je postavení české literatury v polských překladech poměrně dobré, lze ji početně srovnat s množstvím překladů ruské literatury. V dětské literatuře se množství produkce polských autorů pohybuje ročně okolo 80 % z celkového počtu vydávaných titulů, z poloviny jde ovšem o leporela a drobné kreslené knížky v rozsahu okolo jednoho tiskového archu. Vedle klasické literatury našly své uplatnění také komiksy, k nimž stále patří díla např. D. Defoa nebo J. Verna. Také polské děti zažily sérii knih Zdeňka Milera o Krtečkovi. Ve sledovaném období posledních třiceti let patří mezi stálice v překladové literatuře dílo Bohumila Hrabala a Milana Kundery. Nové vydání Haškova Švejka vychází v průměru každým druhým rokem a nejčastěji vydávaným titulem je román Proces, v němž Franz Kafka předjímá události pozdějšího fašistického teroru a jenž se stal pro polské středoškoláky mimočítankovou četbou. Dobré zastoupení v polské literatuře má také básnická tvorba českých autorů, a to nejen v překladech lyrických děl Rainera Marii Rilka, který významně ovlivnil moderní poezii. Již před rokem 1989 byla česká literatura v polských překladech dobře zastoupena. Zatímco knižní tvorba Milana Kundery, Ludvíka Vaculíka a mnohých dalších „zakázaných“ autorů byla po roce 1970 stažena z českých knihoven, v polských knihovnách mohla být čtenářům volně k dispozici. Již v roce 1989 vzniklo nakladatelství Solidarności Polsko-Czeskiej k vydávání české do té doby oficiálně zakázané tvorby a polská čtenářská obec je seznamována v překladech s dílem Václava Havla, Pavla Kohouta, Milana Kundery, Josefa Škvoreckého a mnoha dalších autorů, jejichž díla v předchozích dvaceti letech ve státních nakladatelstvích u nás ani v Polsku nevycházela. Podobně jako v jiných státech vznikl v roce 1998 na podporu překladové tvorby českých autorů na Ministerstvu kultury ČR dotační program. Komise literárních odborníků každoročně vyhodnocuje žádosti vydavatelů z mnoha zemí a s touto podporou vychází také v polských překladech od roku 2000 každoročně několik titulů. V letech 2000–2018 získala takto polská vydavatelství finanční příspěvek na vydání 90 českých knih. Zájem polských nakladatelů pochopitelně každoročně převyšuje počet vybraných dotovaných titulů. Tak např. v roce 2017 vyšlo v Polsku 33 titulů české literatury v překladu, z toho šest titulů získalo podporu českého ministerstva kultury (další tři tituly jsou ještě ve výrobě). Na rok 2018 bylo podáno 27 návrhů na udělení finanční podpory ze strany polských vydavatelů, z nichž bylo finančně podpořeno 18 titulů z devíti nakladatelství. S pomocí státní dotace se tak polská veřejnost systematicky seznamuje s tvorbou českých autorů, zejména těch, kteří získávají za svou tvorbu ocenění v soutěžích, jako je Magnesia Litera, Státní cena za literaturu, Cena Evropské unie za literaturu a Cena Česká kniha.

Czech name

Česká literatura v polských překladech (1989–2020) = Literatura czeska v tłumaczeniach polskich (1989–2020)

Czech description

Bibliografie české literatury v polských překladech zachycuje knihy českých autorů a antologie, v nichž jsou obsaženy jejich texty. Předmětem pozornosti je především česká próza, poezie a drama a také dětská literatura včetně obrázkových knih, pokud texty k ilustracím vytvořili čeští autoři. Základem evidence polské literatury je národní bibliografie Przewodnik Bibliograficzny (Bibliografický průvodce), kterou na základě povinného výtisku zpracovává Biblioteka Narodowa ve Varšavě. Záznamy o knižní produkci byly v období let 1946 až 2009 vydávané tiskem v sešitech Przewodnik Bibliograficzny v týdenní periodicitě, od tohoto roku jsou sešity ve stejné podobě publikovány elektronicky ve formátu PDF a jsou volně dostupné na internetu. Všechny záznamy, zpracovávané v katalogizačním formátu MARC 21, jsou z této bibliografie současně vedeny v katalogu Biblioteki Narodowej. Uspořádání záznamů je v sešitech věcné do skupin podle mezinárodního desetinného třídění, uvnitř skupin abecedně. Bibliograficky je vydavatelská produkce polských nakladatelství podchycena v národní bibliografii Przewodnik Bibliograficzny a v souborném katalogu vědeckých knihoven NUKAT v relativní úplnosti. Z těchto zdrojů se dostávají záznamy do světového souborného katalogu OCLC WorldCat, stejně jako do katalogu překladové literatury Index Translationum, který buduje UNESCO. Excerpcí polské národní bibliografie a polských i světových souborných katalogů jsme zpracovali bibliografický přehled polských překladů české literatury, jak v jednotlivých letech vycházela v polských nakladatelstvích. Podchyceny jsou ovšem také překlady německy píšících autorů, k nimž patří např. pražští rodáci Franz Kafka a Rainer Maria Rilke, které polská bibliografie považuje za rakouské spisovatele. Na rozdíl od světových souborných katalogů, jež u jednotlivých děl uvádějí překlad podle jazyka, je pro polskou bibliografii kritériem příslušnosti země původu autora (v případě F. Kafky či R. M. Rilkeho tedy Rakousko-Uhersko, i když publikovali ještě po vzniku ČSR). Do našeho přehledu jsme zařadili také české autory, kteří publikovali polsky a jejichž díla vycházela polsky v českých i polských nakladatelstvích (jako Věra Kopecká, Renata Putzlacher). Zařazeni jsou také čeští autoři, kteří přijali také jiné státní občanství a píší i v jiném jazyce (např. Milan Kundera nebo Martina Navrátilová). Struktura bibliografického záznamu v našem soupisu obsahuje: jméno autora (tučně), název, příp. podnázev (kurzívou), název díla v češtině doplněný rokem jeho prvního vydání, příp. rokem vydání, z něhož vycházel překladatel (v hranaté závorce), jméno překladatele, případně jméno upravovatele nebo ilustrátora, pořadí vydání, je-li uvedeno, impresum (místo vydání, vydavatel, rok vydání), rozsah podle poslední číslované strany, název edice (v kulaté závorce), ISBN. Bibliografické záznamy mají stručnou podobu, která vychází z platných mezinárodních standardů. Řazení záznamů je chronologické a v rámci jednoho roku abecední podle autorů, resp. editorů. Jako ve všech státech východního bloku došlo i v Polsku po roce 1989 k enormnímu publikačnímu boomu, od poloviny devadesátých let zde narůstá každým rokem počet vydaných titulů v průměru o jeden tisíc. Svůj podíl na této informační explozi má rovněž krásná literatura, které ve srovnání s rokem 1989 přibývá v každém sledovaném roku o jednu až dvě třetiny ve srovnání s obdobím předcházejícím. Podle statistiky UNESCO patří Polsko na sedmé místo ve světě v množství titulů překladové literatury. Krásnou literaturu třídí polská národní bibliografie na literaturu pro dospělé a literaturu pro děti a mládež. Když v polovině devadesátých let minulého století bylo literatury pro dospělé dvojnásobek ve srovnání s rokem 1989, došlo k vyčlenění beletrie polských autorů do samostatného oddílu. Je z něho patrné, že díla polských autorů postupně převažují nad překladovou tvorbou. V překladové literatuře z více než poloviny převládá beletrie amerických autorů, z dalších států mají výrazné zastoupení angličtí, francouzští, italští, japonští nebo korejští autoři. Polská literární věda ovšem sleduje novou produkci i z jiných států a s významnými díly se snaží v překladech polské čtenáře seznámit. Ze slovanských literatur je postavení české literatury v polských překladech poměrně dobré, lze ji početně srovnat s množstvím překladů ruské literatury. V dětské literatuře se množství produkce polských autorů pohybuje ročně okolo 80 % z celkového počtu vydávaných titulů, z poloviny jde ovšem o leporela a drobné kreslené knížky v rozsahu okolo jednoho tiskového archu. Vedle klasické literatury našly své uplatnění také komiksy, k nimž stále patří díla např. D. Defoa nebo J. Verna. Také polské děti zažily sérii knih Zdeňka Milera o Krtečkovi. Ve sledovaném období posledních třiceti let patří mezi stálice v překladové literatuře dílo Bohumila Hrabala a Milana Kundery. Nové vydání Haškova Švejka vychází v průměru každým druhým rokem a nejčastěji vydávaným titulem je román Proces, v němž Franz Kafka předjímá události pozdějšího fašistického teroru a jenž se stal pro polské středoškoláky mimočítankovou četbou. Dobré zastoupení v polské literatuře má také básnická tvorba českých autorů, a to nejen v překladech lyrických děl Rainera Marii Rilka, který významně ovlivnil moderní poezii. Již před rokem 1989 byla česká literatura v polských překladech dobře zastoupena. Zatímco knižní tvorba Milana Kundery, Ludvíka Vaculíka a mnohých dalších „zakázaných“ autorů byla po roce 1970 stažena z českých knihoven, v polských knihovnách mohla být čtenářům volně k dispozici. Již v roce 1989 vzniklo nakladatelství Solidarności Polsko-Czeskiej k vydávání české do té doby oficiálně zakázané tvorby a polská čtenářská obec je seznamována v překladech s dílem Václava Havla, Pavla Kohouta, Milana Kundery, Josefa Škvoreckého a mnoha dalších autorů, jejichž díla v předchozích dvaceti letech ve státních nakladatelstvích u nás ani v Polsku nevycházela. Podobně jako v jiných státech vznikl v roce 1998 na podporu překladové tvorby českých autorů na Ministerstvu kultury ČR dotační program. Komise literárních odborníků každoročně vyhodnocuje žádosti vydavatelů z mnoha zemí a s touto podporou vychází také v polských překladech od roku 2000 každoročně několik titulů. V letech 2000–2018 získala takto polská vydavatelství finanční příspěvek na vydání 90 českých knih. Zájem polských nakladatelů pochopitelně každoročně převyšuje počet vybraných dotovaných titulů. Tak např. v roce 2017 vyšlo v Polsku 33 titulů české literatury v překladu, z toho šest titulů získalo podporu českého ministerstva kultury (další tři tituly jsou ještě ve výrobě). Na rok 2018 bylo podáno 27 návrhů na udělení finanční podpory ze strany polských vydavatelů, z nichž bylo finančně podpořeno 18 titulů z devíti nakladatelství. S pomocí státní dotace se tak polská veřejnost systematicky seznamuje s tvorbou českých autorů, zejména těch, kteří získávají za svou tvorbu ocenění v soutěžích, jako je Magnesia Litera, Státní cena za literaturu, Cena Evropské unie za literaturu a Cena Česká kniha.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60204 - General literature studies

Project

<a href="/en/project/DG18P02OVV036" target="_blank" >DG18P02OVV036: Czech Literature in the World and the Foreign Literature in Czechia in 1989-2020</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7051-291-3

Number of pages

231

Publisher name

Moravská zemská knihovna

Place of publication

Brno

UT code for WoS book

—