The Šembera case

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00094943%3A_____%2F20%3AN0000007" target="_blank" >RIV/00094943:_____/20:N0000007 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Případ Šembera

Original language description

Publikace je věnována pozapomenuté, nicméně zajímavé a rozporuplné osobnosti Vratislava Kazimíra Šembery. Nejde však o ucelenou monografii jeho života a díla, byť by si ji tento obratný a dobově ceněný novinář zasloužil. Zorný úhel publikace je specifický a zabývá se dvěma navzájem spolu souvisejícími problémy. Tím prvním je rozporuplnost Šemberovy existence na hraně mezi dvěma antagonistickými národními společenstvími – českým a rakousko-německým. Tato pozice byla dána dvěma klíčovými okolnostmi jeho života: byl synem významného obrozeneckého učence Aloise Vojtěcha Šembery, a předpokládalo se tudíž, že i on se stane horlivým vlastencem. Zároveň však celý život prožil ve Vídni a tento odstup od české společnosti spolu s jeho obecným sklonem ke kritičnosti jej vedly k opakovanému poukazování na nedostatky českého politického života a na nízkou úroveň české kultury, zejména literatury. Uvedená hraniční pozice byla dlouhodobě neudržitelná a vedla posléze Šemberu k příklonu na stranu rakouských liberálů a západoevropské kultury. Souběžně s Šemberovým postupným distancováním se od české společnosti text sleduje proces budování jeho mediálního obrazu, jehož uzlovým bodem se stal satirický seriál Intime Briefe aus Prag, otiskovaný v letech 1870–1871 ve vídeňském časopisu Montagsrevue. Šembera skrytý pod pseudonymem Intimus v něm nevybíravě ironizoval nízkou úroveň českého společenského života. Jeho autorství bylo posléze prozrazeno a staročeský tisk jej označil za zrádce českého národa. Toto označení bylo sice mediálně působivé, ale (jak se tato publikace snaží doložit) realitě ne zela odpovídající, neboť Šembera nikdy aktivním vlastencem nebyl a vůči české společnosti byl kritický od počátku svého veřejného působení. Nedlouho před publikováním seriálu v Montagsrevui se však zviditelnil tím, že namísto pozastavených Národních listů v době výjimečného stavu vydával ve Vídni opoziční periodika, za což byl posléze odsouzen k dvouměsíčnímu vězení. Mladočeský tisk tuto skutečnost patřičně mediálně zužitkoval a Šemberu označil za hrdinu v boji za česká práva. Touto jednorázovou akcí, vymykající se z logiky jeho konzistentně zastávaných postojů, tak Šembera bezděčně sám založil svůj mediální příběh. Publikaci lze rovněž vnímat jako případovou studii, neboť oba sledované problémy mají obecnější platnost. Šemberův marný boj za právo kritizovat „malé české poměry“ dokládá, že ve formujícím se národním společenství, nejistém si svým potenciálem obstát v konkurenci větších a etablovanějších národů, nebylo místo pro nezávislé intelektuály Šemberova typu. Dosud nezralá česká společnost je ze sebezáchovných důvodů vylučovala ze svého středu. Prostor pro otevírání tabuizovaných témat nastal až na konci 19. století. Šembera je v tomto smyslu předchůdcem Huberta Gordona Schauera, Tomáše Garrigue Masaryka či Josefa Svatopluka Machara. Sledování geneze příběhu Šemberovy zrady a srovnání tohoto příběhu s jeho reálnými názory a skutky vypovídá o mechanismech konstrukce mediálních emblémů, nahrazujících posléze ve veřejném prostoru skutečné osoby. Ukazuje se, že tyto emblémy jsou vždy podstatně schematičtější než realita, která jejich tvůrcům pouze poskytuje materiál. Ten přitom určuje charakter emblému jen zčásti; často jich z něj lze vytvořit několik, leckdy i zcela protikladné. O tom, která z možných variant zvítězí, rozhodují společenské zájmy tvůrců emblému, v obecnějším pohledu pak myšlenkový horizont a hodnotový žebříček dané doby. Lze předpokládat, že uvedená zjištění neplatí jen pro českou společnost 2. poloviny 19. století, nýbrž pro utváření veřejného mínění v jakékoli společnosti.

Czech name

Případ Šembera

Czech description

Publikace je věnována pozapomenuté, nicméně zajímavé a rozporuplné osobnosti Vratislava Kazimíra Šembery. Nejde však o ucelenou monografii jeho života a díla, byť by si ji tento obratný a dobově ceněný novinář zasloužil. Zorný úhel publikace je specifický a zabývá se dvěma navzájem spolu souvisejícími problémy. Tím prvním je rozporuplnost Šemberovy existence na hraně mezi dvěma antagonistickými národními společenstvími – českým a rakousko-německým. Tato pozice byla dána dvěma klíčovými okolnostmi jeho života: byl synem významného obrozeneckého učence Aloise Vojtěcha Šembery, a předpokládalo se tudíž, že i on se stane horlivým vlastencem. Zároveň však celý život prožil ve Vídni a tento odstup od české společnosti spolu s jeho obecným sklonem ke kritičnosti jej vedly k opakovanému poukazování na nedostatky českého politického života a na nízkou úroveň české kultury, zejména literatury. Uvedená hraniční pozice byla dlouhodobě neudržitelná a vedla posléze Šemberu k příklonu na stranu rakouských liberálů a západoevropské kultury. Souběžně s Šemberovým postupným distancováním se od české společnosti text sleduje proces budování jeho mediálního obrazu, jehož uzlovým bodem se stal satirický seriál Intime Briefe aus Prag, otiskovaný v letech 1870–1871 ve vídeňském časopisu Montagsrevue. Šembera skrytý pod pseudonymem Intimus v něm nevybíravě ironizoval nízkou úroveň českého společenského života. Jeho autorství bylo posléze prozrazeno a staročeský tisk jej označil za zrádce českého národa. Toto označení bylo sice mediálně působivé, ale (jak se tato publikace snaží doložit) realitě ne zela odpovídající, neboť Šembera nikdy aktivním vlastencem nebyl a vůči české společnosti byl kritický od počátku svého veřejného působení. Nedlouho před publikováním seriálu v Montagsrevui se však zviditelnil tím, že namísto pozastavených Národních listů v době výjimečného stavu vydával ve Vídni opoziční periodika, za což byl posléze odsouzen k dvouměsíčnímu vězení. Mladočeský tisk tuto skutečnost patřičně mediálně zužitkoval a Šemberu označil za hrdinu v boji za česká práva. Touto jednorázovou akcí, vymykající se z logiky jeho konzistentně zastávaných postojů, tak Šembera bezděčně sám založil svůj mediální příběh. Publikaci lze rovněž vnímat jako případovou studii, neboť oba sledované problémy mají obecnější platnost. Šemberův marný boj za právo kritizovat „malé české poměry“ dokládá, že ve formujícím se národním společenství, nejistém si svým potenciálem obstát v konkurenci větších a etablovanějších národů, nebylo místo pro nezávislé intelektuály Šemberova typu. Dosud nezralá česká společnost je ze sebezáchovných důvodů vylučovala ze svého středu. Prostor pro otevírání tabuizovaných témat nastal až na konci 19. století. Šembera je v tomto smyslu předchůdcem Huberta Gordona Schauera, Tomáše Garrigue Masaryka či Josefa Svatopluka Machara. Sledování geneze příběhu Šemberovy zrady a srovnání tohoto příběhu s jeho reálnými názory a skutky vypovídá o mechanismech konstrukce mediálních emblémů, nahrazujících posléze ve veřejném prostoru skutečné osoby. Ukazuje se, že tyto emblémy jsou vždy podstatně schematičtější než realita, která jejich tvůrcům pouze poskytuje materiál. Ten přitom určuje charakter emblému jen zčásti; často jich z něj lze vytvořit několik, leckdy i zcela protikladné. O tom, která z možných variant zvítězí, rozhodují společenské zájmy tvůrců emblému, v obecnějším pohledu pak myšlenkový horizont a hodnotový žebříček dané doby. Lze předpokládat, že uvedená zjištění neplatí jen pro českou společnost 2. poloviny 19. století, nýbrž pro utváření veřejného mínění v jakékoli společnosti.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7051-297-5

Number of pages

187

Publisher name

Moravská zemská knihovna v Brně

Place of publication

Brno

UT code for WoS book

—