Wallachia‘s Living Heritage: The Ethnographic Festival „The Wallachian Year 1925“ and Its Legacy

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00098604%3A_____%2F25%3AN0000009" target="_blank" >RIV/00098604:_____/25:N0000009 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://nemá" target="_blank" >http://nemá</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Valašsko sobě a národu. Národopisná slavnost Valašský rok 1925 a její odkaz

Original language description

Folklor a Valašsko – dva kulturní fenomény, které jsou pro stovky členů dnešních folklorních souborů, muzik či mužských a ženských pěveckých skupin důvodem a také cílem veškerého snažení. Jako jednotlivci se s nimi v různé míře ve svém životě identifikují a věnují jim velké množství času. Zcela samozřejmě na svá vystoupení oblékají lidový kroj, zpívají a hrají lidové písně, tančí lidové tance. A velmi často jsou přesvědčeni o tom, že stejným či velmi podobným způsobem je vnímali lidé na Valašsku v minulosti. Málokdo si však umí představit, jak rychle folklorní tradice i kroj mizely z valašských městeček, vsí i pasek v posledních desetiletích 9. století, jak ochotně se jich naši předkové zbavovali a přijímali v oblasti každodenní i sváteční kultury inovace a nové módní trendy. Když před sto lety v Rožnově pod Radhoštěm tisíce diváků 18. až 20. července 1925 sledovaly průvod krojovaných účinkujících z různých částí Valašska a posléze zhlédli také jejich pestrý jevištní program, museli mít všichni zúčastnění až euforický pocit, že Valašsko je živou studnicí tradiční lidové kultury. Spolu s nimi je sdíleli i autoři novinových článků, které o národopisné slavnosti referovaly. „A Valašsko vykřiklo. Valašsko nechalo rozezvučet své cimbály a fujary. Valašsko zazpívalo světu. Zazpívalo mu tak, že dlouho nevymizí z mysli a ze srdcí těch, kteří dosud byli hluší a nevidoucí. Valaši našli sama sebe.“ „19. července se probudilo Valašsko. To staré Valašsko se svými obyčeji a zvyky, zpěvy a tanci, hudbou, upřímným veselím. V Rožnově pod starobylým Radhoštěm upořádán byl »Valašský rok«, velká národní slavnost, jíž se súčastnilo přes 20.000 osob z blízka i daleka. Pěkná to myšlenka, ukázat dnešnímu pokolení, jež dávno zapomnělo pěkných, starých zvyků, jejich krásu a malebnost. A myšlenka se úplně podařila.“ Ve skutečnosti se všichni stali svědky události, která byla důležitým krokem k oživení zájmu o kulturní projevy, jež byly svými nositeli vnímány již tehdy jako archaické – mnohé z nich představovaly pouhá kulturní rezidua, jiné byly oživovány, či dokonce rekonstruovány. Právě snahy o jejich obnovení a úspěch Valašského roku 1925 roku představují zásadní mezník dalšího vývoje folklorního hnutí na Valašsku a předznamenaly mnohé přístupy, které se pro prezentaci folkloru na jevišti v podání folklorních kolektivů staly v dalších letech typickými. Zcela specifické symbiózy přitom doznaly v prostředí muzea v přírodě, v jehož kulisách se slavnost v červenci 1925 odbývala. Valašské muzeum v přírodě dostalo hned od počátku do vínku na dlouhou dobu jedinečnou devizu opírající se o koncept zformulovaný Bohumírem Jaroňkem do prostého, ale výstižného dvousloví museum vivum čili živé, resp. živoucí muzeum. „Tance, lidové obřadnosti, veselí a hry nedají se však v museích uchovat. Žijí jen, jsou-li zatančeny a znovu prožity. A proto se na nádvoří musejní vědou zbudované dědiny občas rozvíří radostný projev národní vášně i vážná obřadnost valašské svajby a jiných zvyků lidu našeho, vše zpestřeno pravými valašskými kroji.“ Až s odstupem let se ukázalo, jak zásadní vliv měl Valašský rok nejen na způsob prezentace lidové kultury celého Valašska, ale např. i na podobu kroje na Rožnovsku. Převodem výnosu slavnosti na účet muzejního spolku, vyřešením neshod s Cyrilem Kašparem a konečným vyúčtováním všech výdajů a příjmů byla existence Valašského roku několik měsíců po jeho skončení již definitivně uzavřena. Muzejní spolek pod novým vedením pokračoval dle svých finančních možností v naplňování a rozvíjení prvotní myšlenky muzea v přírodě, byť i ona musela s plynoucím časem procházet aktualizacemi a úpravami. Areál v městském parku Hájnici při různých příležitostech znovu ožíval hudebními a tanečními produkcemi, valašskou svatbou i dalším scénických ztvárněním folklorního materiálu. Žádná z těchto akcí však nedosáhla rozměrů slavnosti z července 1925. Vyvstala proto otázka: Bude mít Valašský rok v budoucnu pokračování, nebo se jednalo o jedinečný a už nikdy neopakovatelný projekt? Dlouhých deset let trvalo, než se podařilo připravit Valašský rok s pořadovým číslem dva. Organizátoři mohli čerpat ze zkušeností roku 1925, program byl bohatší, proměnil se také i organizační tým. Dominoval mu činorodý vlastivědný a národopisný pracovník Miloš Kulišťák podepsaný pod scénáři a režií hned několika programových bodů. Tentokrát ale počasí pořadatelům nepřálo, slavnost propršela, což se negativně promítlo do návštěvnosti a v neposlední řadě i ekonomické bilance akce. Čas opět musel zhojit rány. Teprve poválečná euforie dala v roce 1947 vzniknout v pořadí třetímu Valašskému roku. Na dlouhou dobu byl poslední. Jeho poslání převzal folklorní festival Rožnovské slavnosti, areály Valašského muzea v přírodě ožívaly od šedesátých let 20. století akcemi Národopisného léta. Název Valašský rok se do programové nabídky vrátil mimořádně v letech 1985 a 1995 u příležitosti kulatých jubileí jeho prvního ročníku. Až v roce 1995 pronesl tehdejší ředitel Valašského muzea v přírodě Jaroslav Štika kouzelnou formuli: „Sbohem, naše milé Národopisné léto, […] vítám tedy Valašský rok 1996!“ Valašský rok není od té doby již jednorázovou několikadenní akcí, ale zastřešuje celoroční programovou nabídku muzea, v níž si každý nalezne to své. I po sto letech je tak naplňováno heslo: Valašsko sobě a národu.

Czech name

Valašsko sobě a národu. Národopisná slavnost Valašský rok 1925 a její odkaz

Czech description

—

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60500 - Other Humanities and the Arts

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-53040-15-0

Number of pages

187

Publisher name

Národní muzeum v přírodě

Place of publication

Rožnov pod Radhoštěm

UT code for WoS book

—