Long-term follow-up of patients after acute hypercapnic respiratory failure

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00098892%3A_____%2F24%3A10159039" target="_blank" >RIV/00098892:_____/24:10159039 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/61989592:15110/24:73627702

Result on the web

<a href="https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/2463/5-2024/" target="_blank" >https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/2463/5-2024/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Dlouhodobé sledování pacientů po akutním hyperkapnickém respiračním selhání

Original language description

Úvod: Akutní hyperkapnické respirační selhání (AHRS) je stav, kdy respirační ústrojí není schopno plnit svoji základní funkci, tedy obohacování krve kyslíkem a vylučování oxidu uhličitého. Jeho přítomnost znamená malé ventilační rezervy, a proto je důležité pacienty po jeho prodělání komplexně vyšetřit a dlouhodobě sledovat. Metody: Pacienti zahrnutí do analýzy byly konsekutivní případy hospitalizované na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy, FN Olomouc s diagnózou akutního hyperkapnického respiračního selhání za období 2015-2022. U všech případů byla doplněna data demografická, antropometrická a přítomnost komorbidit. Pomocí statistických metod byly identifikovány protektivní a rizikové faktory časné mortality. Výsledky: Do sledování bylo celkem zahrnuto 127 osob (63 mužů) s průměrným věkem 69,3 ± 12,1 let. Průměrné BMI bylo 29,6 ± 9,2 kg/m2. Nejčastějším dominantně etiologickým faktorem pro vznik AHRS byla diagnóza CHOPN (56,7 %) a nejčastějším zhoršujícím kofaktorem pneumonie (50,4 %). Celkem 74 % osob mělo více než jeden chorobný stav, vedoucí ke vzniku AHRS. 86 pacientů (67,7 %) v průběhu sledování zemřelo. Úmrtnost do 30 dnů při AHRS byla 24,4 %, do 90 dní 33,9 % a do 1 roku 47,2 %. Aproximovaný výpočet průměrné délky přežití pro celý soubor dosahuje 45 měsíců (95% interval spolehlivosti je 31,9-58,2). Nižší BMI predikovalo mortalitu do 30 i 90 dnů. Přítomnost pneumonie zvyšuje 90denní mortalitu. Léčený syndrom spánkové apnoe (OSAS) a hypoventilační syndrom při obezitě (OHS) pravděpodobnost úmrtí v 90 dnech a 1 roku snižovaly s poměrem rizik pro léčený OSAS: RR 0,406 (95% CI 0,199 – 0,827) a léčený OHS: RR 0,372 (95% CI 0,190 – 0,727). Závěr: U pacientů po AHRS je velmi vysoká krátkodobá i dlouhodobá mortalita. Diagnostikou a správnou léčbou vyvolávajících příčin je možné významně zlepšit prognózu nemocných, což prokazuje redukce rizika mortality u pacientů s léčeným OHS a OSAS.

Czech name

Dlouhodobé sledování pacientů po akutním hyperkapnickém respiračním selhání

Czech description

Úvod: Akutní hyperkapnické respirační selhání (AHRS) je stav, kdy respirační ústrojí není schopno plnit svoji základní funkci, tedy obohacování krve kyslíkem a vylučování oxidu uhličitého. Jeho přítomnost znamená malé ventilační rezervy, a proto je důležité pacienty po jeho prodělání komplexně vyšetřit a dlouhodobě sledovat. Metody: Pacienti zahrnutí do analýzy byly konsekutivní případy hospitalizované na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy, FN Olomouc s diagnózou akutního hyperkapnického respiračního selhání za období 2015-2022. U všech případů byla doplněna data demografická, antropometrická a přítomnost komorbidit. Pomocí statistických metod byly identifikovány protektivní a rizikové faktory časné mortality. Výsledky: Do sledování bylo celkem zahrnuto 127 osob (63 mužů) s průměrným věkem 69,3 ± 12,1 let. Průměrné BMI bylo 29,6 ± 9,2 kg/m2. Nejčastějším dominantně etiologickým faktorem pro vznik AHRS byla diagnóza CHOPN (56,7 %) a nejčastějším zhoršujícím kofaktorem pneumonie (50,4 %). Celkem 74 % osob mělo více než jeden chorobný stav, vedoucí ke vzniku AHRS. 86 pacientů (67,7 %) v průběhu sledování zemřelo. Úmrtnost do 30 dnů při AHRS byla 24,4 %, do 90 dní 33,9 % a do 1 roku 47,2 %. Aproximovaný výpočet průměrné délky přežití pro celý soubor dosahuje 45 měsíců (95% interval spolehlivosti je 31,9-58,2). Nižší BMI predikovalo mortalitu do 30 i 90 dnů. Přítomnost pneumonie zvyšuje 90denní mortalitu. Léčený syndrom spánkové apnoe (OSAS) a hypoventilační syndrom při obezitě (OHS) pravděpodobnost úmrtí v 90 dnech a 1 roku snižovaly s poměrem rizik pro léčený OSAS: RR 0,406 (95% CI 0,199 – 0,827) a léčený OHS: RR 0,372 (95% CI 0,190 – 0,727). Závěr: U pacientů po AHRS je velmi vysoká krátkodobá i dlouhodobá mortalita. Diagnostikou a správnou léčbou vyvolávajících příčin je možné významně zlepšit prognózu nemocných, což prokazuje redukce rizika mortality u pacientů s léčeným OHS a OSAS.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

30203 - Respiratory systems

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Studia pneumologica et phtiseologica

ISSN

1213-810X

e-ISSN

—

Volume of the periodical

84

Issue of the periodical within the volume

5

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

6

Pages from-to

155-160

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85216241869