Glory to Bezruč
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00100595%3A_____%2F17%3AN0000039" target="_blank" >RIV/00100595:_____/17:N0000039 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Bezručovi sláva
Original language description
V rámci projektu byla zpracována problematika budování kultu Petra Bezruče v rámci území České republiky v průběhu celého 20. století, s přihlédnutím k výtvarným uměleckým památkám. Předmětem analýzy se staly především fondy Památníku Petra Bezruče a Památníku národního písemnictví. Zohledněny byly i umělecké památky s bezručovskou tematikou, které byly vědecky zpracovány v rámci publikace Bezruč a umění, která byla výsledkem grantového projektu řešitele v roce 2016. Budování Bezručova kultu bylo sledováno na základě dochovaných materiálů, jakými jsou diplomy čestného občanství, členství, medailí, poštovních známek či sochařských realizací, ale i prostřednictvím publikací a novinových článků, odrážejících sílící zájem o básníka Petra Bezruče ve veřejném životě. Výsledkem projektu je monografie Bezručovi sláva (200 stran, 306 obrazových příloh). Kniha přináší chronologický přehled poct udělených básníkovi a obsah oslav jeho narozenin, s větším příklonem k narozeninám jubilejním, které jsou vždy předmětem samostatné kapitoly. Petr Bezruč vstoupil na scénu náhle a nečekaně v roce 1899, kdy byly otištěny Janem Herbenem v Beletristické příloze Času jeho první básně. Již tehdy vyvolal vlnu emocí a vášní, česká veřejnost se snažila všemi prostředky zjistit, kdo se pod pseudonymem skrývá a kdo je skutečným básníkem těchto bouřlivých veršů. Básník však mlčel, na výzvy v tisku nereagoval, čímž nevědomky a neúmyslně vytvořil prostor pro dohady, smyšlenky a pro možnost vykreslit si tuto neznámou postavu české poezie po svém. Pseudonym byl odkryt až v roce 1910, kdy se na scénu dostal Vladimír Vašek, poštovní úředník z brněnské nádražní pošty, který ovšem nechtěl být vidět, chtěl zůstat mimo zájem veřejnosti a stranou všeobecnému ruchu panujícímu kolem Slezských písní. Ze soukromého života Petra Bezruče toho česká veřejnost věděla velmi málo, o to víc bylo možné si jej přetvořit k obrazu svému. Z Petra Bezruče se v průběhu 20. století stal fenomén. Bez nadsázky lze označit vzrůstající zájem o život a dílo básníka za budování kultu osobnosti, které je spojováno obvykle s představiteli politického života, nikoli toho kulturního. Budování kultu bylo pozvolné; v prvních letech minulého století byli jeho strůjci vydavatelé, literáti a první Bezručovi ctitelé, ke kterým se po první světové válce přidávaly další vrstvy obyvatelstva. Ti všichni básníka opakovaně zahrnovali poctami, jakými byly oslavné večery jeho díla, veřejné recitace, propůjčení si Bezručova jména pro názvy ulic, budov či parků, udělování básníkovi titulu čestného občanství či členství a v neposlední řadě realizací exteriérových sochařských realizací či dedikací knih k jeho narozeninám. Změna nastala po druhé světové válce, kdy se Petr Bezruče stal národním umělcem a oslavy pozvolna přešly pod státní organizaci a dohled. K oslavám Bezručových narozenin byly zřizovány přípravné výbory, byl předem definován program oslav, aby byl básník adekvátně vzpomínán napříč celou republikou. Bezručovy básně byly masově vydávány a distribuovány do všech škol a knihoven. Ačkoli byl rok 1967 u příležitosti 100. výročí narození Petra Bezruče prohlášen mezinárodním výročím v rámci UNESCO a Bezručovy narozeniny slaveny celosvětově, po smrti básníka v roce 1958 začal zájem o jeho osobu pozvolna upadat. Uprostřed všech těchto poct, ačkoliv se jim snažil celý život vyhýbat, stál Vladimír Vašek, poštovní úředník, který v roce 1928 odešel do penze. Celonárodní bezručovské oslavy by se daly definovat souslovím „o něm bez něj“. Všeobecně se ve společnosti vědělo, že se Petr Bezruč jakýchkoli oslav své osobnosti neúčastní a nese je s nelibostí, přesto byly každé září pořádány oslavy jeho narozenin formou divadelních představení, matiné či vzpomínkových večerů, u nichž se ani jeho účast neočekávala. Po roce 1989 zájem o Petra Bezruče ze strany veřejnosti zcela opadl. Čtyřicet let státní organizace kulturního života způsobilo, že se z básníka, píšícího na přelomu 19. a 20. století, stala svébytná součást totalitního komunistického režimu. Dá se říci, že až v posledních letech vstává původní obraz básníka jako Fénix z popela a je na něj opět pohlíženo bez patosu minulého režimu. Každá doba a každý režim ve 20. století si básníka Petra Bezruče přisvojil a poupravil k obrazu svému. Zbývá jen doufat, že se v budoucnu toto již dít nebude a česká veřejnost v jeho verších objeví krásu poezie, jejich dobovou aktuálnost a bude se zamýšlet nejen nad obsahem jednotlivých slov, ale i nad osobností tvůrce. Začne si všímat i Vladimíra Vaška, nechá se inspirovat jeho životní cestou a vnitřní silou, jakou vzdoroval celému oslavnému veselí. I když, samotný Vladimír Vašek by si možná přál stát nadále zcela stranou…..
Czech name
Bezručovi sláva
Czech description
V rámci projektu byla zpracována problematika budování kultu Petra Bezruče v rámci území České republiky v průběhu celého 20. století, s přihlédnutím k výtvarným uměleckým památkám. Předmětem analýzy se staly především fondy Památníku Petra Bezruče a Památníku národního písemnictví. Zohledněny byly i umělecké památky s bezručovskou tematikou, které byly vědecky zpracovány v rámci publikace Bezruč a umění, která byla výsledkem grantového projektu řešitele v roce 2016. Budování Bezručova kultu bylo sledováno na základě dochovaných materiálů, jakými jsou diplomy čestného občanství, členství, medailí, poštovních známek či sochařských realizací, ale i prostřednictvím publikací a novinových článků, odrážejících sílící zájem o básníka Petra Bezruče ve veřejném životě. Výsledkem projektu je monografie Bezručovi sláva (200 stran, 306 obrazových příloh). Kniha přináší chronologický přehled poct udělených básníkovi a obsah oslav jeho narozenin, s větším příklonem k narozeninám jubilejním, které jsou vždy předmětem samostatné kapitoly. Petr Bezruč vstoupil na scénu náhle a nečekaně v roce 1899, kdy byly otištěny Janem Herbenem v Beletristické příloze Času jeho první básně. Již tehdy vyvolal vlnu emocí a vášní, česká veřejnost se snažila všemi prostředky zjistit, kdo se pod pseudonymem skrývá a kdo je skutečným básníkem těchto bouřlivých veršů. Básník však mlčel, na výzvy v tisku nereagoval, čímž nevědomky a neúmyslně vytvořil prostor pro dohady, smyšlenky a pro možnost vykreslit si tuto neznámou postavu české poezie po svém. Pseudonym byl odkryt až v roce 1910, kdy se na scénu dostal Vladimír Vašek, poštovní úředník z brněnské nádražní pošty, který ovšem nechtěl být vidět, chtěl zůstat mimo zájem veřejnosti a stranou všeobecnému ruchu panujícímu kolem Slezských písní. Ze soukromého života Petra Bezruče toho česká veřejnost věděla velmi málo, o to víc bylo možné si jej přetvořit k obrazu svému. Z Petra Bezruče se v průběhu 20. století stal fenomén. Bez nadsázky lze označit vzrůstající zájem o život a dílo básníka za budování kultu osobnosti, které je spojováno obvykle s představiteli politického života, nikoli toho kulturního. Budování kultu bylo pozvolné; v prvních letech minulého století byli jeho strůjci vydavatelé, literáti a první Bezručovi ctitelé, ke kterým se po první světové válce přidávaly další vrstvy obyvatelstva. Ti všichni básníka opakovaně zahrnovali poctami, jakými byly oslavné večery jeho díla, veřejné recitace, propůjčení si Bezručova jména pro názvy ulic, budov či parků, udělování básníkovi titulu čestného občanství či členství a v neposlední řadě realizací exteriérových sochařských realizací či dedikací knih k jeho narozeninám. Změna nastala po druhé světové válce, kdy se Petr Bezruče stal národním umělcem a oslavy pozvolna přešly pod státní organizaci a dohled. K oslavám Bezručových narozenin byly zřizovány přípravné výbory, byl předem definován program oslav, aby byl básník adekvátně vzpomínán napříč celou republikou. Bezručovy básně byly masově vydávány a distribuovány do všech škol a knihoven. Ačkoli byl rok 1967 u příležitosti 100. výročí narození Petra Bezruče prohlášen mezinárodním výročím v rámci UNESCO a Bezručovy narozeniny slaveny celosvětově, po smrti básníka v roce 1958 začal zájem o jeho osobu pozvolna upadat. Uprostřed všech těchto poct, ačkoliv se jim snažil celý život vyhýbat, stál Vladimír Vašek, poštovní úředník, který v roce 1928 odešel do penze. Celonárodní bezručovské oslavy by se daly definovat souslovím „o něm bez něj“. Všeobecně se ve společnosti vědělo, že se Petr Bezruč jakýchkoli oslav své osobnosti neúčastní a nese je s nelibostí, přesto byly každé září pořádány oslavy jeho narozenin formou divadelních představení, matiné či vzpomínkových večerů, u nichž se ani jeho účast neočekávala. Po roce 1989 zájem o Petra Bezruče ze strany veřejnosti zcela opadl. Čtyřicet let státní organizace kulturního života způsobilo, že se z básníka, píšícího na přelomu 19. a 20. století, stala svébytná součást totalitního komunistického režimu. Dá se říci, že až v posledních letech vstává původní obraz básníka jako Fénix z popela a je na něj opět pohlíženo bez patosu minulého režimu. Každá doba a každý režim ve 20. století si básníka Petra Bezruče přisvojil a poupravil k obrazu svému. Zbývá jen doufat, že se v budoucnu toto již dít nebude a česká veřejnost v jeho verších objeví krásu poezie, jejich dobovou aktuálnost a bude se zamýšlet nejen nad obsahem jednotlivých slov, ale i nad osobností tvůrce. Začne si všímat i Vladimíra Vaška, nechá se inspirovat jeho životní cestou a vnitřní silou, jakou vzdoroval celému oslavnému veselí. I když, samotný Vladimír Vašek by si možná přál stát nadále zcela stranou…..
Classification
Type
B - Specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60401 - Arts, Art history
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2017
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
ISBN
978-80-87789-49-0
Number of pages
196
Publisher name
Slezské zemské muzeum
Place of publication
Opava
UT code for WoS book
—