For the Emperor! Infantry Regiment No. 1 “Kaiser” and Opava

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00100595%3A_____%2F25%3AN0000007" target="_blank" >RIV/00100595:_____/25:N0000007 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Za císaře pána! Pěší pluk č. 1 "Kaiser" a Opava

Original language description

Dějiny 1. pěšího pluku „Kaiser“ sahají do druhého desetiletí 18. století. Když Karel Ignác, vévoda lotrinský, kurfiřt trevírský a biskup osnabrücký, získal roku 1715 od císaře Karla VI. povolení k založení pěšího pluku, obdržel tento útvar název Alt-Lothringen. Roku 1726 pluk zdědil František Štěpán Lotrinský, pozdější manžel císařovny Marie Terezie. Po své korunovaci římským císařem (1745) jej přejmenoval na Kaiser Franz; od té doby až do pádu monarchie byli čestnými majiteli pluku sami římsko-němečtí, později rakouští císaři. V rámci rakouské a posléze rakousko-uherské armády si tak pluk vysloužil přízvisko Kaiser či Kaiserinfanterie. Po zavedení číslování rakouských jednotek v roce 1769 obdržel „císařský“ pluk pořadové číslo jedna. Během více než dvousetleté existence se zúčastnil téměř všech významných bitev habsburské monarchie, často za cenu značných ztrát. Nejslavnějším dnem pluku byl 27. červen 1866, kdy v probíhající prusko-rakouské válce dobyl Janský vrch u Trutnova a donutil pruské jednotky k ústupu. Vítězství u Trutnova však představovalo jeden z mála světlých okamžiků rakouské armády v tomto konfliktu. O několik dní později byla habsburská monarchie definitivně poražena v rozhodující bitvě u Hradce Králové. Císař František Josef I. přesto úspěch 1. pěšího pluku ocenil a jednu ze svých prvních cest po uzavření míru směřoval do Opavy, kde byl pluk tehdy dislokován. Opava byla hlavním městem rakouského Slezska a přítomnost elitního císařského pěšího pluku zde byla považována za velkou poctu. Vztah mezi místním obyvatelstvem a „jejich“ plukem dále posílila několik desetiletí trvající mírová éra, přerušená pouze epizodickým nasazením jednotky při okupaci a pacifikaci Bosny a Hercegoviny v letech 1878–1882. Tento rozsáhlý vojenský útvar výrazně ovlivnil podobu města i každodenní život jeho obyvatel. Kasárna a další vojenské objekty byly rozesety po celé Opavě. Některé dodnes slouží svému původnímu účelu, jiné byly zbořeny či zničeny během druhé světové války. Část budov dnes plní nevojenské funkce, například bývalé velitelství (dnes rektorát Slezské univerzity) či Rainerova kasárna (dnešní opavská radnice). Pouze zlomek původního počtu objektů je dosud využíván armádou (bývalá vozatajská kasárna a původní vojenská nemocnice v Jaselské ulici). Příslušníci 1. pěšího pluku tvořili významnou část obyvatelstva města a zejména početný důstojnický sbor byl považován za elitu tehdejší společnosti, vyznačující se nákladným životním stylem a účastí na většině společenských a kulturních událostí. Velké oblibě se těšily koncerty plukovní hudby, která pod vedením Kaplona a Hötzela představovala špičkové hudební těleso s širokým repertoárem. Přítomnost armády zároveň znamenala významný hospodářský impuls. Pro městskou samosprávu znamenala nejen nezbytné finanční výdaje, ale i příležitosti pro místní stavební firmy a realitní trh. Vzhledem k tomu, že západní část rakouského Slezska byla určena jako doplňovací obvod císařského pluku, sloužila v jeho uniformách značná část místního mužského obyvatelstva, což dále posilovalo vazbu mezi jednotkou a jejím domovským regionem. Není proto překvapivé, že odchod podstatné části pluku včetně štábu z Opavy do Krakova v březnu 1912 byl vnímán jako zásadní společenská událost. Právě v Krakově zastihl 2. a 3. prapor pluku počátek světového konfliktu, zatímco 1. prapor byl tehdy dislokován v Bosně a Hercegovině. Toto rozdělení jednotky znamenalo, že po bojích v Srbsku byl 1. prapor v roce 1915 přesunut na italskou frontu, kde bojoval až do konce války; teprve roku 1918 se k němu připojily 2. a 3. prapor, které do míru v Brestu Litevském působily na východní frontě. Přestože byl závěr první světové války pro pěší pluk č. 1 poznamenán těžkými boji na frontě, uspořádala jednotka v září a říjnu 1918 v opavském Muzeu císaře Františka Josefa pro umění a průmysl rozsáhlou vojenskou a uměleckou výstavu. Ta představila nejen historické i současné zbraně, uniformy a výstroj, ale poskytla také významný prostor umělcům z řad pluku či umělcům úzce spjatým se Slezskem. Byla zde vystavena díla Engelberta Kapse, Fritze Quidena, Helmuta Krommera, Carryho Hausera, Heleny Scholzové-Železné, Adolfa Zdrazily a Richarda Assmanna. Po skončení války byl pluk rozpuštěn a zbývající vojáci byli začleněni do nově vzniklého 34. střeleckého pluku Jana Čapka. Předměty z výstavy pravděpodobně zůstaly v muzeu, které od roku 1921 do druhé světové války neslo název Slezské zemské muzeum. Jelikož legionáři a legionářská tradice tvořili jeden z pilířů tzv. první republiky, ocitli se příslušníci 1. pěšího pluku spíše v pozici tolerovaných účastníků války než oslavovaných hrdinů. V meziválečném období se bývalí členové pluku pravidelně setkávali, přičemž jedno z největších setkání proběhlo roku 1931 v Bruntále, a mnozí z nich působili ve veteránských spolcích. Epilog existence pluku nastal v květnu 1939 slavnostním předáním praporu bývalého císařského pluku 28. pěšímu pluku německého Wehrmachtu, nově dislokovanému v Opavě po mnichovské dohodě z roku 1938. Šlo patrně o poslední velké setkání tzv. „Einsers“, jak si sami říkali, přičemž jednu z ústředních rolí zde sehrál bývalý rakousko-uherský polní maršál Eduard von Böhm-Ermolli, který se po roce 1918 přestěhoval do Opavy. Tato publikace byla vydána s cílem představit co nejširší soubor předmětů souvisejících s 1. pěším plukem, nacházejících se nejen ve sbírkách Slezského zemského muzea, ale i v dalších českých a zahraničních institucích. Během přípravy knihy se podařilo identifikovat řadu předmětů, jejichž existence či vazba k tomuto pluku nebyla dosud širší veřejnosti známa. Jedná se zejména o archivní materiály ze Zemského archivu v Opavě a Okresního archivu v Opavě, například mapu dějin 1. pěšího pluku, dokumenty a rejstřík k plukovním albům, fotografie a další písemnosti. Ve spolupráci s Muzeem v Bruntále je v katalogu poprvé představen plukovní protokol a portrét podplukovníka Rudolfa Schmeissera od malíře Fritze Quidena. V Heeresgeschichtliches Museum ve Vídni byl identifikován prapor 3. praporu 1. pěšího pluku, zatímco stužka k tomuto praporu se nachází v historické podsbírce Slezského zemského muzea. Nově byly určeny i další předměty ze sbírek muzea, jejichž souvislost s 1. pěším plukem „Kaiser“ nebyla dříve, zejména v důsledku událostí po druhé světové válce, známa. Kniha je rozdělena do šesti částí. První kapitola shrnuje dějiny jednotky od jejího založení roku 1715 až do zániku monarchie, včetně účasti v významných vítězných i prohraných bitvách. Druhá a třetí kapitola se věnují osudům jednotlivých kasárenských budov a roli armády v životě hlavního města rakouského Slezska. Čtvrtá kapitola je zaměřena na přípravu, realizaci a dozvuky opavské výstavy 1. pěšího pluku na konci první světové války a pokouší se naznačit další osudy sbírky tzv. plukovního muzea. Pátá kapitola popisuje vnímání pluku a jeho příslušníků po pádu monarchie a během dalších historických zlomů 20. století. Šestá kapitola si klade za cíl přiblížit osudy některých bývalých příslušníků císařského pěšího pluku. Dějiny pěšího pluku č. 1 byly až do zániku habsburské monarchie opakovaně zpracovávány v němčině, převážně samotnými příslušníky pluku, takže se v tomto ohledu nelišil od ostatních jednotek rakousko-uherské armády. Tato publikace, koncipovaná jako kritický katalog s důrazem na vizuální prezentaci pramenného materiálu, tedy exponátů, představuje doplněk starších českých prací o dějinách jednotlivých pluků rakousko-uherské armády. Dosavadní publikace rozšířily naše poznání dějin několika plukovních jednotek, charakteristických například specifickým národnostním složením mužstva či vazbou na český literární kánon. Je třeba dodat, že autoři těchto prací se soustředili především na období první světové války. Omezený počet monografií na toto téma zahrnuje práce regionálních badatelů i profesionálních historiků. Ve srovnání s uvedenými publikacemi se tento katalog vyznačuje důrazem na vizuální prezentaci a kritickou interpretaci pramenů uložených v archivních i muzejních fondech. Věříme, že tato kniha přispěje k ucelenému přehledu více než dvousetleté historie 1. pěšího pluku a že se jí na základě současného stavu poznání podařilo soustředit všechny relevantní informace dokumentující dějiny této vojenské jednotky.

Czech name

Za císaře pána! Pěší pluk č. 1 "Kaiser" a Opava

Czech description

—

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-53000-10-9

Number of pages

255

Publisher name

Slezské zemské muzeum

Place of publication

Opava

UT code for WoS book

—