Pesidential amnesties in 1960-1969. Preparations, course, outcomes
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00101435%3A_____%2F20%3AN0000021" target="_blank" >RIV/00101435:_____/20:N0000021 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Amnestie prezidenta republiky v letech 1960-1969. Přípravy, průběh, výsledky
Original language description
Studie se zabývá problematikou amnestií prezidenta republiky v 60. letech 20. století a to v celé jejich šíři. Jejich řešení nebylo jednoduché a neobešlo se bez mnohých problémů. Také jejich výsledek lze hodnotit jako přinejmenším velmi rozpačitý, neuspokojující v konečné fázi ani jednu ze stran, tj. na jedné straně především ty, kteří byli často bezdůvodně postiženi odnětím svobody na různě dlouhou dobu a na straně druhé ty, kteří z moci úřední a zejména politické rozhodovali o těchto velmi složitých otázkách. Samozřejmě, že vládnoucí režim dělal z celé problematiky vysoce politický problém, který se odrážel v mnoha vládních a stranických vyhlášeních, novinové články nevyjímaje. Amnestie a milosti, které byly zakotveny v Ústavě 9. května z roku 1948 a od roku 1960 také v Ústavě Československé socialistické republiky jako jedny z významných a důležitých ústavních pravomocí prezidenta republiky, vycházely sice z tradice vyhlašování amnestií a udílení milostí v době tzv. 1. republiky a navenek působily jako jeden z prvků kontinuity prvorepublikového právního řádu. Při bližším zkoumání však vidíme, že to byl jen pouhý klam, který měl obyvatelům v komunistickém Československu, dle názoru nejvyšších vládních a stranických orgánů, ukázat vlídnou tvář a důkaz humanity režimu, reagující tímto aktem na hrubé pošlapání právního systému a právního řádu v podobě rozsáhlé vlny politických procesů zejména v tzv. zakladatelském období režimu po únoru 1948. Již samotný výběr osob, které měly být zařazovány do jednotlivých amnestií, byl vázán na úzkou skupinu mocných. Neprávem odsouzení tak byli vydáni napospas těm, kteří o nich rozhodovali. Ze strany odsouzených pak mnohdy docházelo k celkem pochopitelnému zklamání a rozčarování, když se dozvěděli, že se jejich jméno nenachází na seznamech těch, na které se příslušná amnestie vztahovala. Nelze se tedy divit, že se pro mnohé, kteří i nadále museli snášet život za zamřížovanými okny, stával téměř nesnesitelným. Jako memento působí pak rovněž fakt, že někteří političtí vězni opustili zdi nápravných zařízení až v době tzv. Pražského jara v roce 1968. Navíc se takto postižení, i když oficiální dokumenty, novinové články a prohlášení vedoucích představitelů režimu hovořily o opaku, po svém propuštění na svobodu, nestávali plnoprávnými občany, ale bylo na ně i nadále pohlíženo jako na občany druhé kategorie, kteří se přece těžce provinili proti lidově demokratickému zřízení, a toto osudové stigma jim v mnoha případech bránilo v jejich zařazení do normálního života včetně pracovní pozice. Také někteří lidé žijící vedle amnestovaných či přímo nejbližší rodinní příslušníci se změnili. Přátelské či rodinné vztahy, které byly normální před zatčením, se rázem vytratily a mnozí amnestování cítili, alespoň zpočátku po svém propuštění z vězeňských zařízení, chlad či přímo nepřátelství svého okolí. S těmito naznačenými obtížemi tedy amnestovaní lidé vstupovali do občanského života po svém propuštění.
Czech name
Amnestie prezidenta republiky v letech 1960-1969. Přípravy, průběh, výsledky
Czech description
Studie se zabývá problematikou amnestií prezidenta republiky v 60. letech 20. století a to v celé jejich šíři. Jejich řešení nebylo jednoduché a neobešlo se bez mnohých problémů. Také jejich výsledek lze hodnotit jako přinejmenším velmi rozpačitý, neuspokojující v konečné fázi ani jednu ze stran, tj. na jedné straně především ty, kteří byli často bezdůvodně postiženi odnětím svobody na různě dlouhou dobu a na straně druhé ty, kteří z moci úřední a zejména politické rozhodovali o těchto velmi složitých otázkách. Samozřejmě, že vládnoucí režim dělal z celé problematiky vysoce politický problém, který se odrážel v mnoha vládních a stranických vyhlášeních, novinové články nevyjímaje. Amnestie a milosti, které byly zakotveny v Ústavě 9. května z roku 1948 a od roku 1960 také v Ústavě Československé socialistické republiky jako jedny z významných a důležitých ústavních pravomocí prezidenta republiky, vycházely sice z tradice vyhlašování amnestií a udílení milostí v době tzv. 1. republiky a navenek působily jako jeden z prvků kontinuity prvorepublikového právního řádu. Při bližším zkoumání však vidíme, že to byl jen pouhý klam, který měl obyvatelům v komunistickém Československu, dle názoru nejvyšších vládních a stranických orgánů, ukázat vlídnou tvář a důkaz humanity režimu, reagující tímto aktem na hrubé pošlapání právního systému a právního řádu v podobě rozsáhlé vlny politických procesů zejména v tzv. zakladatelském období režimu po únoru 1948. Již samotný výběr osob, které měly být zařazovány do jednotlivých amnestií, byl vázán na úzkou skupinu mocných. Neprávem odsouzení tak byli vydáni napospas těm, kteří o nich rozhodovali. Ze strany odsouzených pak mnohdy docházelo k celkem pochopitelnému zklamání a rozčarování, když se dozvěděli, že se jejich jméno nenachází na seznamech těch, na které se příslušná amnestie vztahovala. Nelze se tedy divit, že se pro mnohé, kteří i nadále museli snášet život za zamřížovanými okny, stával téměř nesnesitelným. Jako memento působí pak rovněž fakt, že někteří političtí vězni opustili zdi nápravných zařízení až v době tzv. Pražského jara v roce 1968. Navíc se takto postižení, i když oficiální dokumenty, novinové články a prohlášení vedoucích představitelů režimu hovořily o opaku, po svém propuštění na svobodu, nestávali plnoprávnými občany, ale bylo na ně i nadále pohlíženo jako na občany druhé kategorie, kteří se přece těžce provinili proti lidově demokratickému zřízení, a toto osudové stigma jim v mnoha případech bránilo v jejich zařazení do normálního života včetně pracovní pozice. Také někteří lidé žijící vedle amnestovaných či přímo nejbližší rodinní příslušníci se změnili. Přátelské či rodinné vztahy, které byly normální před zatčením, se rázem vytratily a mnozí amnestování cítili, alespoň zpočátku po svém propuštění z vězeňských zařízení, chlad či přímo nepřátelství svého okolí. S těmito naznačenými obtížemi tedy amnestovaní lidé vstupovali do občanského života po svém propuštění.
Classification
Type
J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical
CEP classification
—
OECD FORD branch
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Result continuities
Project
—
Continuities
V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju
Others
Publication year
2020
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Aborník Archivu bezpečnostních složek
ISSN
2336-1387
e-ISSN
—
Volume of the periodical
18
Issue of the periodical within the volume
prosinec
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
49
Pages from-to
43-91
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
—