Effect of clinical parameters on second- and third-line erlotinib treatment of EGFR wild type patients with advanced NSCLC

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00209805%3A_____%2F19%3A00080979" target="_blank" >RIV/00209805:_____/19:00080979 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00216208:11130/19:10404987 RIV/61989592:15110/19:73600954 RIV/00064211:_____/19:S0002020 RIV/00179906:_____/19:10404987 and 5 more

Result on the web

<a href="https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/1545/6-2019/" target="_blank" >https://www.plicnilekarstvi.cz/cislo/1545/6-2019/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vliv klinických parametrů na výsledky léčby erlotinibem ve 2. a 3. linii léčby pacientů bez prokázané EGFR mutace s pokročilým NSCLC

Original language description

Úvod: Léčba erlotinibem u pacientů bez EGFR senzitivních mutací ve vyšších liniích léčby nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) je úspěšná pouze u minoritní skupiny pacientů. Je proto vhodné hledat případné prediktivní markery, určující efektivitu podání této léčby. Mezi ně mohou patřit i některé klinické parametry, kterým se věnuje naše práce. Pacienti a metody: V naší retrospektivní práci z (pneumo-)onkologických center v České republice jsme vyhodnocovali záznamy u 2 700 pacientů z registru TULUNG, kteří neměli prokázanou EGFR mutaci a byli léčeni erlotinibem ve 2./3. linii léčby pro pokročilý NSCLC. Byl vyhodnocován vliv věku, pohlaví, stavu výkonnosti (ECOG PS), kouření (ex-/kuřáci vs. nekuřáci), stadia onemocnění (IIIB vs. IV), histologie (adenokarcinom vs. skvamózní karcinom vs. ostatní), EGFR stavu (negativní vs. neznámo) a linie léčby erlotinibem (2. vs. 3. linie léčby) na progression-free survival (PFS), resp. overall survival (OS). Pro univariantní analýzu byly k tomuto vypracovány Kaplan-Meirovy křivky a log-rank test. Dále byla vypracována multivariační analýza pomocí Coxova modelu. Hladina významnosti byla stanovena na α = 0.05. Výsledky: V multivariační analýze se jako signifikantně významné faktory pro OS jevilo stadium onemocnění, ECOG PS a pohlaví pacientů. Všechny námi zkoumané parametry pak měly signifikantní vliv na PFS, vyjma histologie NSCLC. Linie léčby již nevykazovala signifikantní vliv na PFS, resp. OS v univariační analýze. Závěr: Vzhledem k metaanalýze, prokazující lepší PFS podávané chemoterapie vůči erlotinibu ve 2. linii léčby u EGFR-wt pacientů, je naším důležitým zjištěním, že podávání erlotinibu až ve 3. linii léčby nemá vliv na PFS. Zde mohou patrně vybrané skupiny pacientů profitovat z této léčby více, ale naše závěry mohou být ovlivněny nemalou skupinou nemocných bez známého EGFR stavu. Celkově lze tedy říci, že jediná klinická skupina, ve které se podání erlotinibu ve 3. linii léčby ukazuje jako nevhodné pro velmi nízké PFS, jsou pacienti s horším stavem výkonnosti (ECOG PS GREATER-THAN OR EQUAL TO 2).

Czech name

Vliv klinických parametrů na výsledky léčby erlotinibem ve 2. a 3. linii léčby pacientů bez prokázané EGFR mutace s pokročilým NSCLC

Czech description

Úvod: Léčba erlotinibem u pacientů bez EGFR senzitivních mutací ve vyšších liniích léčby nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) je úspěšná pouze u minoritní skupiny pacientů. Je proto vhodné hledat případné prediktivní markery, určující efektivitu podání této léčby. Mezi ně mohou patřit i některé klinické parametry, kterým se věnuje naše práce. Pacienti a metody: V naší retrospektivní práci z (pneumo-)onkologických center v České republice jsme vyhodnocovali záznamy u 2 700 pacientů z registru TULUNG, kteří neměli prokázanou EGFR mutaci a byli léčeni erlotinibem ve 2./3. linii léčby pro pokročilý NSCLC. Byl vyhodnocován vliv věku, pohlaví, stavu výkonnosti (ECOG PS), kouření (ex-/kuřáci vs. nekuřáci), stadia onemocnění (IIIB vs. IV), histologie (adenokarcinom vs. skvamózní karcinom vs. ostatní), EGFR stavu (negativní vs. neznámo) a linie léčby erlotinibem (2. vs. 3. linie léčby) na progression-free survival (PFS), resp. overall survival (OS). Pro univariantní analýzu byly k tomuto vypracovány Kaplan-Meirovy křivky a log-rank test. Dále byla vypracována multivariační analýza pomocí Coxova modelu. Hladina významnosti byla stanovena na α = 0.05. Výsledky: V multivariační analýze se jako signifikantně významné faktory pro OS jevilo stadium onemocnění, ECOG PS a pohlaví pacientů. Všechny námi zkoumané parametry pak měly signifikantní vliv na PFS, vyjma histologie NSCLC. Linie léčby již nevykazovala signifikantní vliv na PFS, resp. OS v univariační analýze. Závěr: Vzhledem k metaanalýze, prokazující lepší PFS podávané chemoterapie vůči erlotinibu ve 2. linii léčby u EGFR-wt pacientů, je naším důležitým zjištěním, že podávání erlotinibu až ve 3. linii léčby nemá vliv na PFS. Zde mohou patrně vybrané skupiny pacientů profitovat z této léčby více, ale naše závěry mohou být ovlivněny nemalou skupinou nemocných bez známého EGFR stavu. Celkově lze tedy říci, že jediná klinická skupina, ve které se podání erlotinibu ve 3. linii léčby ukazuje jako nevhodné pro velmi nízké PFS, jsou pacienti s horším stavem výkonnosti (ECOG PS GREATER-THAN OR EQUAL TO 2).

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

30204 - Oncology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Studia pneumologica et phthiseologica

ISSN

1213-810X

e-ISSN

—

Volume of the periodical

79

Issue of the periodical within the volume

6

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

9

Pages from-to

214-222

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85103325882