Repetitive transcranial magnetic stimulation in treatment of binge eating disorder. A double blind placebo controlled study
Result description
Introduction: Among eating disorders, the binge eating is the most common disorder with prevalence to 7,8%. It is frequently connected with overweight, or obesity. Current treatment of binge eating is based on psychotherapy, pharmacotherapy and regime approach. Recently, repetitive transcranial magnetic stimulation appears as hopeful therapeutic method, for example used with success as an alternative therapy to treatment of resistant major depresion. Because of its non-invasiveness, good tolerability and minimal side effects, new options of its use are studied. It seems to be a promising therapeutic method for treatment of eating disorders. Dorsolateral prefrontal cortex is considered as main experimental target of stimulation for treatment of binge eating disorder. The target of study was to prove that rTMS can significantly reduce craving for food in patients with binge eating disorder. Methods: Study was conceived randomized double-blind placebo controlled. The active group was stimulated by high-frequency rTMS, with stimulation parameters: frequency 10Hz, 1500 pulses, 107s inter-train, 100% minimal motor threshold and 10 sessions of stimulation. The control grooup was stimulated by sham rTMS coil. Both groups completed FCQ-S and FCQ-T questionnaire before stimulation, after 10. session and one month after 10. session. Results: We noticed statistically significant decrease of craving in FCQ-S questionnaire after 10. session of stimulation (p = 0,0168) and non-significant decrease after a month (p = 0,2184). For FCQ-T questionnaire, the change in craving was significant in both cases, after 10. session and after a month (p = 0,0114, p = 0,0368). When we compared results with control group, they were insignificant, except the situation after month in FCQ-T evaluation, when in control group, craving was significantly more reduced, than in stimulated group (p = 0,0111). Conclusion: We are able to tell, that the therapy by high-frequency rTMS can significantly reduce craving among patient with binge eating disorder. However, the difference between real rTMS and sham rTMS group was insignificant.
Keywords
repetitive transcranial magnetic stimulationcravingbinge eating disorder
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
Alternative codes found
RIV/00064165:_____/20:10411943
Result on the web
https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=gjGL9mqciJ
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Použití repetitivní transkraniální magnetické stimulace v terapii psychogenního přejídání. Dvojitě slepá randomizovaná studie
Original language description
Cíl: Psychogenní přejídání je nejčastější nemocí ze spektra poruch příjmu potravy s prevalencí až 7,8 %. Jedná se o onemocnění často spojené s nadváhou až obezitou. Terapie psychogenního přejídání spočívá zejména v režimové terapii, psychoterapii, případně farmakoterapii. Recentně se jako nadějná léčebná metoda jeví repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která je v současnosti účinně využívána například k terapii rezistentní deprese. Vzhledem k její neinvazivnosti, dobré snášenlivosti a minimu nežádoucích účinků se hledá její další využití. Jednou z cílových skupin jsou právě poruchy příjmu potravy. Hlavním experimentálním místem stimulace u psychogenního přejídání je levý dorsolaterální prefrontální kortex, který je zodpovědný za kontrolu impulzů a bažení po jídle. Cílem studie bylo prokázání účinnosti rTMS na snížení bažení po jídle u psychogenního přejídání. Materiál a metoda: Jde o randomizovanou dvojitě zaslepenou placebo kontrolovanou studii. Aktivní skupina byla stimulována vysokofrekvenční rTMS, s parametry stimulace: frekvence 10 Hz, 1500 pulzů, 107s meziinterval, 100 % minimálního motorického prahu, 10 stimulačních sezení. Kontrolní skupina byla stimulována shamovou cívkou. Obě skupiny vyplnily dotazníky FCQ-S a FCQ-T před stimulací, po 10. sezení a měsíc po ukončení stimulace. Výsledky: Pro dotazník FCQ-S jsme zaznamenali statisticky významný pokles bažení ihned po ukončení stimulace (p = 0,0168), zatímco v měsíčním sledování byl pokles bažení nesignifikantní (p = 0,2184). Při sledování poklesu bažení pomocí dotazníku FCQ-T dochází k statisticky významné změně jak hned po ukončení stimulace (p = 0,0114), tak po měsíci (p = 0,0368). V porování s placebem jde však o nevýznamné rozdíly, kromě měsíčního sledování bažení dotazníkem FCQ-T, kdy je pokles bažení u kontrolní skupiny signifikantní proti aktivně stimulovaným pacientům (p = 0,0111). Závěr: Lze konstatovat, že po terapii vysokofrekvenční transkraniální magnetickou stimulací došlo k poklesu bažení po jídle, avšak rozdíl mezi skupinou pacientů stimulovaných reálnou a shamovou cívkou byl nesignifikantní.
Czech name
Použití repetitivní transkraniální magnetické stimulace v terapii psychogenního přejídání. Dvojitě slepá randomizovaná studie
Czech description
Cíl: Psychogenní přejídání je nejčastější nemocí ze spektra poruch příjmu potravy s prevalencí až 7,8 %. Jedná se o onemocnění často spojené s nadváhou až obezitou. Terapie psychogenního přejídání spočívá zejména v režimové terapii, psychoterapii, případně farmakoterapii. Recentně se jako nadějná léčebná metoda jeví repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která je v současnosti účinně využívána například k terapii rezistentní deprese. Vzhledem k její neinvazivnosti, dobré snášenlivosti a minimu nežádoucích účinků se hledá její další využití. Jednou z cílových skupin jsou právě poruchy příjmu potravy. Hlavním experimentálním místem stimulace u psychogenního přejídání je levý dorsolaterální prefrontální kortex, který je zodpovědný za kontrolu impulzů a bažení po jídle. Cílem studie bylo prokázání účinnosti rTMS na snížení bažení po jídle u psychogenního přejídání. Materiál a metoda: Jde o randomizovanou dvojitě zaslepenou placebo kontrolovanou studii. Aktivní skupina byla stimulována vysokofrekvenční rTMS, s parametry stimulace: frekvence 10 Hz, 1500 pulzů, 107s meziinterval, 100 % minimálního motorického prahu, 10 stimulačních sezení. Kontrolní skupina byla stimulována shamovou cívkou. Obě skupiny vyplnily dotazníky FCQ-S a FCQ-T před stimulací, po 10. sezení a měsíc po ukončení stimulace. Výsledky: Pro dotazník FCQ-S jsme zaznamenali statisticky významný pokles bažení ihned po ukončení stimulace (p = 0,0168), zatímco v měsíčním sledování byl pokles bažení nesignifikantní (p = 0,2184). Při sledování poklesu bažení pomocí dotazníku FCQ-T dochází k statisticky významné změně jak hned po ukončení stimulace (p = 0,0114), tak po měsíci (p = 0,0368). V porování s placebem jde však o nevýznamné rozdíly, kromě měsíčního sledování bažení dotazníkem FCQ-T, kdy je pokles bažení u kontrolní skupiny signifikantní proti aktivně stimulovaným pacientům (p = 0,0111). Závěr: Lze konstatovat, že po terapii vysokofrekvenční transkraniální magnetickou stimulací došlo k poklesu bažení po jídle, avšak rozdíl mezi skupinou pacientů stimulovaných reálnou a shamovou cívkou byl nesignifikantní.
Classification
Type
JSC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database
CEP classification
—
OECD FORD branch
30215 - Psychiatry
Result continuities
Project
NV17-28905A: The Role of Gut Microbiome and Autoimmune Mechanisms in Patients with Anorexia Nervosa
Continuities
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2020
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Česká a slovenská psychiatrie
ISSN
1212-0383
e-ISSN
—
Volume of the periodical
116
Issue of the periodical within the volume
1
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
9
Pages from-to
7-15
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
2-s2.0-85082681109
Basic information
Result type
JSC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database
OECD FORD
Psychiatry
Year of implementation
2020