The possibility of studying prehistoric roads based on sources about horses in the Bronze and Iron Age
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F19%3A10406054" target="_blank" >RIV/00216208:11210/19:10406054 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Možnost studia prehistorických cest na základě pramenů o koních v době bronzové a železné
Original language description
Morava náleží k oblastem, který díky své geografické poloze při východním okraji Karpatské kotliny, která je východním okrajem stepní zóny, jež se táhne od Číny po Maďarsko, sehrával v předhistorických, ale i historických obdobích úlohu "stykové či nárazníkové zóny" mezi autochtonním usedlými a alochtonními nomádskými či také polousedlými kulturami. S "železnou pravidelností" po této ose od východu po hedvábné stezce migrovala etnika, jejichž životní filozofií byl život uzpůsobený koňskému hřbetu (ve směru do minulosti: Mongolové, Maďaři, Avaři, Hunové, Sarmaté, Skýtové, Kimmeriové). Zatímco Karpatská kotlina (zejména Maďarsko, Rumunsko nebo jižní Slovensko) se pravidelně stávala jejich domovem, oblasti na okraji jejich usídlení byly novými kulturními schématy ovlivněny a autochtoni převzali jen část z jejich odlišné kultury. Morava, se svojí polohou na křižovatce Jantarové a Pannonsko-labské stezky je tedy regionem přechodu dvou civilizačních rozhraní. Kulturní odkaz migračních či polonomádských etnik se v hmotných pramenech odrazil především v problematice nálezů s koňmi, kdy je zde zanechávají či ovlivňují místní výrobu a způsob použití. Předkládaný příspěvek monitoruje veškeré archeologické prameny s tématikou koně od doby bronzové po konec doby železné. Sesbíraná data pak autorka ve spolupráci s Janem Martínkem konfrontuje a propojuje s tématem prehistorických komunikací, na kterých transport na vozech a koňském hřbetě úzce závisel.
Czech name
Možnost studia prehistorických cest na základě pramenů o koních v době bronzové a železné
Czech description
Morava náleží k oblastem, který díky své geografické poloze při východním okraji Karpatské kotliny, která je východním okrajem stepní zóny, jež se táhne od Číny po Maďarsko, sehrával v předhistorických, ale i historických obdobích úlohu "stykové či nárazníkové zóny" mezi autochtonním usedlými a alochtonními nomádskými či také polousedlými kulturami. S "železnou pravidelností" po této ose od východu po hedvábné stezce migrovala etnika, jejichž životní filozofií byl život uzpůsobený koňskému hřbetu (ve směru do minulosti: Mongolové, Maďaři, Avaři, Hunové, Sarmaté, Skýtové, Kimmeriové). Zatímco Karpatská kotlina (zejména Maďarsko, Rumunsko nebo jižní Slovensko) se pravidelně stávala jejich domovem, oblasti na okraji jejich usídlení byly novými kulturními schématy ovlivněny a autochtoni převzali jen část z jejich odlišné kultury. Morava, se svojí polohou na křižovatce Jantarové a Pannonsko-labské stezky je tedy regionem přechodu dvou civilizačních rozhraní. Kulturní odkaz migračních či polonomádských etnik se v hmotných pramenech odrazil především v problematice nálezů s koňmi, kdy je zde zanechávají či ovlivňují místní výrobu a způsob použití. Předkládaný příspěvek monitoruje veškeré archeologické prameny s tématikou koně od doby bronzové po konec doby železné. Sesbíraná data pak autorka ve spolupráci s Janem Martínkem konfrontuje a propojuje s tématem prehistorických komunikací, na kterých transport na vozech a koňském hřbetě úzce závisel.
Classification
Type
O - Miscellaneous
CEP classification
—
OECD FORD branch
60102 - Archaeology
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2019
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů