Czech Rorate Chants: On the Desiderata and Challenges of Czech Literary HIstoriography

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F19%3A10406667" target="_blank" >RIV/00216208:11210/19:10406667 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=xZoJbolqul" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=xZoJbolqul</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

České roráty. K dezideratům a výzvám českého literárního dějepisectví

Original language description

Stať resumuje dosavadní bádání o tzv. rorátních zpěvech, tj. svým původem liturgických zpěvech určených pro ranní votivní mši k poctě Panny Marie slouženou v adventní době, jež se podle svého incipitu nazývala mše Rorate. Naším cílem je především představit české roráty jako zajímavé téma pro (české) literární dějepisectví i pro srovnávací hymnologii. Přestože polymediální povaha rorátních zpěvů přímo vybízí k interdisciplinárně koncipovanému výzkumu, je jedním z nejnápadnějších rysů dosavadního studia českých rorátů nevyváženost zájmu jednotlivých hymnologických disciplín. Na jedné straně lze sledovat téměř úplnou absenci bádání literárního dějepisectví: v první části stati analyzujeme, jak a za jakých okolností k tomuto zneviditelnění rorátů českými literárními historiky došlo. Na straně druhé lze sledovat dlouhou historii muzikologického bádání, které naopak rorátům v dějinách české hudby vyhradilo významné místo, ba dokonce jim přímo přiřklo status specificky české hudby. České roráty tedy disponovaly - jak ukazujeme ve druhé části stati - jistým sebeidentifikačním potenciálem pro českou společnost, která se k nim v různých dobách s různou intenzitou hlásila jako k produktu své minulosti a nejednou je přímo instrumentalizovala jako svůj sebeidentifikátor. Vytváření specifického zpěvního repertoáru vázaného na mši Rorate je ovšem doloženo také v dalších (středo)evropských oblastech. Otázkou, čím se od nich odlišují české rorátní zpěvy, se zabývá třetí část naší stati. Odlišnost mezi jednotlivými rorátními tradicemi totiž zjevně nespočívala (pouze) v jazyce, tradičně zdůrazňovaném monolingválně definovanými národními filologiemi. Nabízí se též studium českých rorátů i v kontextu celoevropského procesu etablování konfesijně vymezených církví v raném novověku, tedy ptaní se po specifikách českých rorátů z hlediska konfesijně liturgického, ale též např. církevně správního nebo sociálně-kulturního. Podivuhodně početné prameny bohemikální provenience označené jako &quot;officium Rorate&quot;, &quot;Rorate&quot;, &quot;rorátní zpěvy&quot; apod. pocházejí z poměrně dlouhého časového období (od pozdního středověku až do současnosti). Jejich různorodý charakter poukazuje na rozmanité funkce, na různé způsoby (re)produkce, distribuce a uchovávání v nich zaznamenaného repertoáru i na rozdílné významy, které s ním byly spojovány. To vše umožňuje sledovat, jakými proměnami (jazykovými, hudebními, konfesijními, liturgickými, materiálně mediálními ad.) tento repertoár i přes svou značnou stabilitu procházel a prochází, jak mnohokrát a jak různými způsoby byl a je rekontextualizován, reinterpretován a významově přepisován. České roráty tak jsou nepochybně vhodným materiálem vyzývajícím k propracovávání metod a nástrojů pro psaní dějin a pro studium komemorativního potenciálu lidských výtvorů minulých generací. Studium dějin (re)produkce a recepce českých rorátních zpěvů umožňuje především sledovat, pomocí jakých technik a strategií se pečovalo a pečuje o materiální uchování i o smysl zpřístupňovaného &quot;starého&quot; literárně-hudebního výtvoru, a též jak aktivním procesem sama recepce (včetně recepce odborné) je, jak velkým potenciálem generování nového disponuje a jak se podílí na budování a utvrzování i na proměnách kolektivní identity recipujících společenství.

Czech name

České roráty. K dezideratům a výzvám českého literárního dějepisectví

Czech description

Stať resumuje dosavadní bádání o tzv. rorátních zpěvech, tj. svým původem liturgických zpěvech určených pro ranní votivní mši k poctě Panny Marie slouženou v adventní době, jež se podle svého incipitu nazývala mše Rorate. Naším cílem je především představit české roráty jako zajímavé téma pro (české) literární dějepisectví i pro srovnávací hymnologii. Přestože polymediální povaha rorátních zpěvů přímo vybízí k interdisciplinárně koncipovanému výzkumu, je jedním z nejnápadnějších rysů dosavadního studia českých rorátů nevyváženost zájmu jednotlivých hymnologických disciplín. Na jedné straně lze sledovat téměř úplnou absenci bádání literárního dějepisectví: v první části stati analyzujeme, jak a za jakých okolností k tomuto zneviditelnění rorátů českými literárními historiky došlo. Na straně druhé lze sledovat dlouhou historii muzikologického bádání, které naopak rorátům v dějinách české hudby vyhradilo významné místo, ba dokonce jim přímo přiřklo status specificky české hudby. České roráty tedy disponovaly - jak ukazujeme ve druhé části stati - jistým sebeidentifikačním potenciálem pro českou společnost, která se k nim v různých dobách s různou intenzitou hlásila jako k produktu své minulosti a nejednou je přímo instrumentalizovala jako svůj sebeidentifikátor. Vytváření specifického zpěvního repertoáru vázaného na mši Rorate je ovšem doloženo také v dalších (středo)evropských oblastech. Otázkou, čím se od nich odlišují české rorátní zpěvy, se zabývá třetí část naší stati. Odlišnost mezi jednotlivými rorátními tradicemi totiž zjevně nespočívala (pouze) v jazyce, tradičně zdůrazňovaném monolingválně definovanými národními filologiemi. Nabízí se též studium českých rorátů i v kontextu celoevropského procesu etablování konfesijně vymezených církví v raném novověku, tedy ptaní se po specifikách českých rorátů z hlediska konfesijně liturgického, ale též např. církevně správního nebo sociálně-kulturního. Podivuhodně početné prameny bohemikální provenience označené jako &quot;officium Rorate&quot;, &quot;Rorate&quot;, &quot;rorátní zpěvy&quot; apod. pocházejí z poměrně dlouhého časového období (od pozdního středověku až do současnosti). Jejich různorodý charakter poukazuje na rozmanité funkce, na různé způsoby (re)produkce, distribuce a uchovávání v nich zaznamenaného repertoáru i na rozdílné významy, které s ním byly spojovány. To vše umožňuje sledovat, jakými proměnami (jazykovými, hudebními, konfesijními, liturgickými, materiálně mediálními ad.) tento repertoár i přes svou značnou stabilitu procházel a prochází, jak mnohokrát a jak různými způsoby byl a je rekontextualizován, reinterpretován a významově přepisován. České roráty tak jsou nepochybně vhodným materiálem vyzývajícím k propracovávání metod a nástrojů pro psaní dějin a pro studium komemorativního potenciálu lidských výtvorů minulých generací. Studium dějin (re)produkce a recepce českých rorátních zpěvů umožňuje především sledovat, pomocí jakých technik a strategií se pečovalo a pečuje o materiální uchování i o smysl zpřístupňovaného &quot;starého&quot; literárně-hudebního výtvoru, a též jak aktivním procesem sama recepce (včetně recepce odborné) je, jak velkým potenciálem generování nového disponuje a jak se podílí na budování a utvrzování i na proměnách kolektivní identity recipujících společenství.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60205 - Literary theory

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Slovo a smysl / Word &amp; Sense [online]

ISSN

2336-6680

e-ISSN

—

Volume of the periodical

16

Issue of the periodical within the volume

32

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

34

Pages from-to

127-160

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—