Macedonian Question in Relations between Czechoslovakia and Yugoslavia in 70s and 80s of the 20th Century

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F20%3A10421456" target="_blank" >RIV/00216208:11210/20:10421456 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Makedonská otázka ve vztazích mezi Československem a Jugoslávií v 70. a 80. letech 20. století

Original language description

K problémům komplikujícím v letech 1969-1989 vztahy Československa s Jugoslávií patřil přístup Husákova vedení k makedonské otázce. Normalizační špičky se ve vztahu k tomuto problému snažily manévrovat. Především se pokoušely Sofii i Bělehrad přesvědčit o tom, že jde o záležitost, která se výlučně týká bulharsko-jugoslávských vztahů. Praha se zavazovala závěry, na kterých se obě země dohodnou, akceptovat. Živkovovo a Titovo vedení v této souvislosti nabádalo ke vstřícnosti, toleranci a velkorysosti. Oba státy však toto stanovisko ignorovaly, s kolísající intenzitou se snažily pražské vedení přesvědčit, aby se identifikovalo s jeho stanoviskem. Postupem doby Husákova skupina více vycházela vstříc tlaku přicházejícímu z Bělehradu. V roce 1973 se tak uskutečnil, na nátlak Bulharska odkládaný, festival makedonské kultury, o pět let později byl na Filozofické fakultě UK V Praze zřízen makedonský lektorát, v 80. letech československé vedení na jugoslávský nátlak opakovaně cenzurovalo bulharské filmy a televizní seriály, v nichž byly historické události v Makedonii vylíčeny podle bulharského dějinného narativu. Postupnou změnuv přístupu Husákova vedení ke sporu o výklad makedonského problému zčásti ovlivnila přesvědčivost jugoslávské argumentace a osobní zkušenost funkcionářů KSČ a československých diplomatů s pobyty v Makedonii. Přispěla k ní postupně narůstající preference vztahů s Bělehradem, která zastiňovala potřebu rozvíjet kontakty s režimem Todora Živkova. Přátelské atmosféra ve vztazích s Jugoslávií otvírala další prostor pro hospodářskou spolupráci a zároveň specifickým způsobem posilovala nízkou legitimitu Husákova vedení jak v mezinárodní politice, tak především před vlastní veřejností.

Czech name

Makedonská otázka ve vztazích mezi Československem a Jugoslávií v 70. a 80. letech 20. století

Czech description

K problémům komplikujícím v letech 1969-1989 vztahy Československa s Jugoslávií patřil přístup Husákova vedení k makedonské otázce. Normalizační špičky se ve vztahu k tomuto problému snažily manévrovat. Především se pokoušely Sofii i Bělehrad přesvědčit o tom, že jde o záležitost, která se výlučně týká bulharsko-jugoslávských vztahů. Praha se zavazovala závěry, na kterých se obě země dohodnou, akceptovat. Živkovovo a Titovo vedení v této souvislosti nabádalo ke vstřícnosti, toleranci a velkorysosti. Oba státy však toto stanovisko ignorovaly, s kolísající intenzitou se snažily pražské vedení přesvědčit, aby se identifikovalo s jeho stanoviskem. Postupem doby Husákova skupina více vycházela vstříc tlaku přicházejícímu z Bělehradu. V roce 1973 se tak uskutečnil, na nátlak Bulharska odkládaný, festival makedonské kultury, o pět let později byl na Filozofické fakultě UK V Praze zřízen makedonský lektorát, v 80. letech československé vedení na jugoslávský nátlak opakovaně cenzurovalo bulharské filmy a televizní seriály, v nichž byly historické události v Makedonii vylíčeny podle bulharského dějinného narativu. Postupnou změnuv přístupu Husákova vedení ke sporu o výklad makedonského problému zčásti ovlivnila přesvědčivost jugoslávské argumentace a osobní zkušenost funkcionářů KSČ a československých diplomatů s pobyty v Makedonii. Přispěla k ní postupně narůstající preference vztahů s Bělehradem, která zastiňovala potřebu rozvíjet kontakty s režimem Todora Živkova. Přátelské atmosféra ve vztazích s Jugoslávií otvírala další prostor pro hospodářskou spolupráci a zároveň specifickým způsobem posilovala nízkou legitimitu Husákova vedení jak v mezinárodní politice, tak především před vlastní veřejností.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

<a href="/en/project/GA17-26471S" target="_blank" >GA17-26471S: Czechoslovakia and Yugoslavia in the 1970s and 80s. Political, Social and Cultural Interactions and Mutual Reflections in the Period of Late Socialism</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Ivanu Dorovskému ad honorem : příspěvky z kolokvia k 85. narozeninám prof. dr. Ivana Dorovského, DrSc

ISBN

978-80-210-9604-2

Number of pages of the result

21

Pages from-to

149-169

Number of pages of the book

214

Publisher name

Masarykova univerzita

Place of publication

Brno

UT code for WoS chapter

—