The Growth of Power of the Lords Berka of Dubá in the turbulent times of the Fifteenth Century 1. part
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F21%3A10417112" target="_blank" >RIV/00216208:11210/21:10417112 - isvavai.cz</a>
Result on the web
<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=w6fkCCoGQi" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=w6fkCCoGQi</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Vzestup moci Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století 1. část
Original language description
Ronovci patřili k významným českým panským rodům, které se na vysoké politické úrovni po několik set let podílely na utváření dějin českého státu. Přestože historici této šlechtické rodině již věnovali určitou pozornost, zaměřovala se většinou na počátky rodu a dobu jeho největší slávy, tedy na 13. a první polovinu 14. století. Další, neméně zajímavé osudy jednotlivých ronovských větví v pozdějších časech zůstávají ovšem nadále opomíjeny, ačkoliv si i tehdy jejich zástupci zachovávali vliv a místo v celozemské politice. Tato diskrepance je patrná zvláště v případě Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století. Ve svém bádání jsem se proto zaměřil na několik generací části početného panského rozrodu Berků z Dubé, pro niž se mezi historiky vžilo označení milštejnská podlinie.1/ S vypuknutím husitských válek se totiž její členové po několik desítek let trvající pasivitě svých předchůdců za vlády Karla IV. a Václava IV. opět aktivizovali v politice a v průběhu jedné generace zaznamenali rychlý růst své moci, k jehož vyvrcholení došlo ve druhé polovině 15. století obsazením několika nezanedbatelných zemských a dvorských úřadů na dvorech Ladislava Habsburského, Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Jagellonského. Práce tak představuje prosopografické zdokumentování osudů sedmi zástupců milštejnské podlinie v průběhu 15. století, ale také, a to především, analýzu jejich politického působení. Jaké byly důvody vzestupu postavení právě těchto šlechticů a proč se natolik vyzdvihli nad ostatní členy rodu Berků z Dubé? Jaké politické a majetkové strategie uplatňovali vůči panovníkovi či regionálním mocnářům oblasti severních Čech a Horní Lužice? Podařilo se předat vydobyté postavení následující generaci, nebo bylo vázáno pouze na konkrétní jedince? To jsou stěžejní otázky, na které odpovídá následující text. Jeho cílem je tedy nalézt kořeny mocensko-politického vzestupu milštejnské podlinie, sledovat jeho vývoj a na základě toho ho vysvětlit. Přestože se práce primárně zaměřuje na milštejnskou podlinii, jejímž zakladatelem byl Hynek Dubský (4), vlastní výzkum zahrnul i jeho otce, Jindřicha Jednookého (3), a počíná se tak v polovině 14. století. K tomu bylo přistoupeno, neboť roku 1348 zemřel Jindřichův otec Hynek Berka (1), což se stalo pro celou podvětev Berků z Dubé významným milníkem. Jak se později ukázalo, byl tím dán počátek majetkového štěpení a politického úpadku celé podvětve, tedy vývoje, který se podařilo překonat až desítky let poté. Ronovci patřili k významným českým panským rodům, které se na vysoké politické úrovni po několik set let podílely na utváření dějin českého státu. Přestože historici této šlechtické rodině již věnovali určitou pozornost, zaměřovala se většinou na počátky rodu a dobu jeho největší slávy, tedy na 13. a první polovinu 14. století. Další, neméně zajímavé osudy jednotlivých ronovských větví v pozdějších časech zůstávají ovšem nadále opomíjeny, ačkoliv si i tehdy jejich zástupci zachovávali vliv a místo v celozemské politice. Tato diskrepance je patrná zvláště v případě Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století. Ve svém bádání jsem se proto zaměřil na několik generací části početného panského rozrodu Berků z Dubé, pro niž se mezi historiky vžilo označení milštejnská podlinie.1/ S vypuknutím husitských válek se totiž její členové po několik desítek let trvající pasivitě svých předchůdců za vlády Karla IV. a Václava IV. opět aktivizovali v politice a v průběhu jedné generace zaznamenali rychlý růst své moci, k jehož vyvrcholení došlo ve druhé polovině 15. století obsazením několika nezanedbatelných zemských a dvorských úřadů na dvorech Ladislava Habsburského, Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Jagellonského. Práce tak představuje prosopografické zdokumentování osudů sedmi zástupců milštejnské podlinie v průběhu 15. století, ale také, a to především, analýzu jejich politického působení. Jaké byly důvody vzestupu postavení právě těchto šlechticů a proč se natolik vyzdvihli nad ostatní členy rodu Berků z Dubé? Jaké politické a majetkové strategie uplatňovali vůči panovníkovi či regionálním mocnářům oblasti severních Čech a Horní Lužice? Podařilo se předat vydobyté postavení následující generaci, nebo bylo vázáno pouze na konkrétní jedince? To jsou stěžejní otázky, na které odpovídá následující text. Jeho cílem je tedy nalézt kořeny mocensko-politického vzestupu milštejnské podlinie, sledovat jeho vývoj a na základě toho ho vysvětlit. Přestože se práce primárně zaměřuje na milštejnskou podlinii, jejímž zakladatelem byl Hynek Dubský, vlastní výzkum zahrnul i jeho otce, Jindřicha Jednookého, a počíná se tak v polovině 14. století. K tomu bylo přistoupeno, neboť roku 1348 zemřel Jindřichův otec Hynek Berka, což se stalo pro celou podvětev Berků z Dubé významným milníkem. Jak se později ukázalo, byl tím dán počátek majetkového štěpení a politického úpadku celé podvětve, tedy vývoje, který se podařilo překonat až desítky let poté.
Czech name
Vzestup moci Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století 1. část
Czech description
Ronovci patřili k významným českým panským rodům, které se na vysoké politické úrovni po několik set let podílely na utváření dějin českého státu. Přestože historici této šlechtické rodině již věnovali určitou pozornost, zaměřovala se většinou na počátky rodu a dobu jeho největší slávy, tedy na 13. a první polovinu 14. století. Další, neméně zajímavé osudy jednotlivých ronovských větví v pozdějších časech zůstávají ovšem nadále opomíjeny, ačkoliv si i tehdy jejich zástupci zachovávali vliv a místo v celozemské politice. Tato diskrepance je patrná zvláště v případě Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století. Ve svém bádání jsem se proto zaměřil na několik generací části početného panského rozrodu Berků z Dubé, pro niž se mezi historiky vžilo označení milštejnská podlinie.1/ S vypuknutím husitských válek se totiž její členové po několik desítek let trvající pasivitě svých předchůdců za vlády Karla IV. a Václava IV. opět aktivizovali v politice a v průběhu jedné generace zaznamenali rychlý růst své moci, k jehož vyvrcholení došlo ve druhé polovině 15. století obsazením několika nezanedbatelných zemských a dvorských úřadů na dvorech Ladislava Habsburského, Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Jagellonského. Práce tak představuje prosopografické zdokumentování osudů sedmi zástupců milštejnské podlinie v průběhu 15. století, ale také, a to především, analýzu jejich politického působení. Jaké byly důvody vzestupu postavení právě těchto šlechticů a proč se natolik vyzdvihli nad ostatní členy rodu Berků z Dubé? Jaké politické a majetkové strategie uplatňovali vůči panovníkovi či regionálním mocnářům oblasti severních Čech a Horní Lužice? Podařilo se předat vydobyté postavení následující generaci, nebo bylo vázáno pouze na konkrétní jedince? To jsou stěžejní otázky, na které odpovídá následující text. Jeho cílem je tedy nalézt kořeny mocensko-politického vzestupu milštejnské podlinie, sledovat jeho vývoj a na základě toho ho vysvětlit. Přestože se práce primárně zaměřuje na milštejnskou podlinii, jejímž zakladatelem byl Hynek Dubský (4), vlastní výzkum zahrnul i jeho otce, Jindřicha Jednookého (3), a počíná se tak v polovině 14. století. K tomu bylo přistoupeno, neboť roku 1348 zemřel Jindřichův otec Hynek Berka (1), což se stalo pro celou podvětev Berků z Dubé významným milníkem. Jak se později ukázalo, byl tím dán počátek majetkového štěpení a politického úpadku celé podvětve, tedy vývoje, který se podařilo překonat až desítky let poté. Ronovci patřili k významným českým panským rodům, které se na vysoké politické úrovni po několik set let podílely na utváření dějin českého státu. Přestože historici této šlechtické rodině již věnovali určitou pozornost, zaměřovala se většinou na počátky rodu a dobu jeho největší slávy, tedy na 13. a první polovinu 14. století. Další, neméně zajímavé osudy jednotlivých ronovských větví v pozdějších časech zůstávají ovšem nadále opomíjeny, ačkoliv si i tehdy jejich zástupci zachovávali vliv a místo v celozemské politice. Tato diskrepance je patrná zvláště v případě Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století. Ve svém bádání jsem se proto zaměřil na několik generací části početného panského rozrodu Berků z Dubé, pro niž se mezi historiky vžilo označení milštejnská podlinie.1/ S vypuknutím husitských válek se totiž její členové po několik desítek let trvající pasivitě svých předchůdců za vlády Karla IV. a Václava IV. opět aktivizovali v politice a v průběhu jedné generace zaznamenali rychlý růst své moci, k jehož vyvrcholení došlo ve druhé polovině 15. století obsazením několika nezanedbatelných zemských a dvorských úřadů na dvorech Ladislava Habsburského, Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Jagellonského. Práce tak představuje prosopografické zdokumentování osudů sedmi zástupců milštejnské podlinie v průběhu 15. století, ale také, a to především, analýzu jejich politického působení. Jaké byly důvody vzestupu postavení právě těchto šlechticů a proč se natolik vyzdvihli nad ostatní členy rodu Berků z Dubé? Jaké politické a majetkové strategie uplatňovali vůči panovníkovi či regionálním mocnářům oblasti severních Čech a Horní Lužice? Podařilo se předat vydobyté postavení následující generaci, nebo bylo vázáno pouze na konkrétní jedince? To jsou stěžejní otázky, na které odpovídá následující text. Jeho cílem je tedy nalézt kořeny mocensko-politického vzestupu milštejnské podlinie, sledovat jeho vývoj a na základě toho ho vysvětlit. Přestože se práce primárně zaměřuje na milštejnskou podlinii, jejímž zakladatelem byl Hynek Dubský, vlastní výzkum zahrnul i jeho otce, Jindřicha Jednookého, a počíná se tak v polovině 14. století. K tomu bylo přistoupeno, neboť roku 1348 zemřel Jindřichův otec Hynek Berka, což se stalo pro celou podvětev Berků z Dubé významným milníkem. Jak se později ukázalo, byl tím dán počátek majetkového štěpení a politického úpadku celé podvětve, tedy vývoje, který se podařilo překonat až desítky let poté.
Classification
Type
J<sub>ost</sub> - Miscellaneous article in a specialist periodical
CEP classification
—
OECD FORD branch
60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Result continuities
Project
—
Continuities
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Others
Publication year
2021
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Name of the periodical
Bezděz
ISSN
1211-9172
e-ISSN
—
Volume of the periodical
30.
Issue of the periodical within the volume
1
Country of publishing house
CZ - CZECH REPUBLIC
Number of pages
26
Pages from-to
35-60
UT code for WoS article
—
EID of the result in the Scopus database
—