The madman: an (auto)biography : Identity and the inner world of the mentally ill based on pre-1948 admission protocols and case reports from a Prague psychiatric hospital

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F22%3A10449823" target="_blank" >RIV/00216208:11210/22:10449823 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00216208:11210/22:10455656

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Blázen: (vlastní) životopis. Identita a vnitřní svět duševně nemocných na základě přijímacích protokolů a kazuistik z pražské psychiatrické léčebny v předbřeznové době

Original language description

Studie se zabývá tematizací vlastního života a duševní poruchy na základě přijímacích protokolů pro pražský Ústav choromyslných ze 30. let 19. století. V té době platila pražská psychiatrická léčebna, v jejímž vedení se vystřídali W. Rilke, A. Nowak, K. D. Schroff aj. G. Riedel, za jedno z nejlepších zařízení svého druhu v Evropě.Materiálově se studie opírá především o anamnézy (Krankheitsgeschichten, Krankensgeschichten), které za účelem hospitalizace vyhotovovali venkovští a městští lékaři (častěji však prostí ranhojiči), a dále o kazuistiky vyhotovené již primáři a sekundáři samotného Ústavu pro choromyslné.Autorka se soustředila především na následující okruhy, které byly relevantní k otázce sebe-tematizace, tematizace vlastního &quot;já&quot; pacientů: Které chování bylo okolím potenciálního pacienta označováno za &quot;pomatené&quot;, &quot;bláznivé&quot; a kdo a z jakých důvodů vydal podnět k jeho hostpitalizaci? Jakým způsobem sami pacienti vysvětlovali okolnosti a příčiny svého &quot;pomatení&quot; ? Jak byla následně nemoc klasifikována a jak jí odpovídala &quot;léčba&quot;, prohlašovaná lékaři pražského ústavu za &quot;individualizovanou&quot;?Rozhovor se zdravotníkem, který sestavoval první anamnézu, a následně s ústavním lékařem nutil potenciální pacienty pražské psychiatrie vytvořit jakousi autoreflexi vlastního života i svého současného stavu. Potenciální pacient měl tematizovat vztahy v rodině, traumata z dětství a dospívání, stejně jako vztahy k sobě samému i vlastní tělesnosti; uspořádat vlastní, často právě neuspořádané, nelogické, zmatené myšlenky. I pojmosloví, včetně obrazného líčení, jimiž se &quot;pacienti&quot; snažili uchopit někdy stěží pojmenovatelný stav, jsou pro nás vzácnými doklady subjektivní reflexe, vnímání vlastního já. Výroky či vidiny zaznamenané dobovými zdravotníky jako doklady chorobného duševního stavu v nás koneckonců mohou probouzet i jiné otázky po způsobu dobového prožívání nějaké formy existenciální úzkosti.V obecnější rovině však můžeme konstatovat, že ranhojičské &quot;Krankengeschichten&quot; jsou i dokladem rostoucí moci &quot;moderního&quot;, post-osvícenského státu, která se stále více opírá také o různé formy &quot;expertního vědění&quot;, které je relevantní pro ekonomiku i veřejnou správu. Vědění, kterému podléhají všichni občané bez rozdílu stavu a pohlaví, protože každý život má pro stát nějaký ekonomický význam. Proto narůstá zájem i o &quot;obyčejné&quot;, dosud marginalizované sociální skupiny. (Post)osvícenský stát, jakkoli stále stavovsky uspořádaný, tak projevuje své rovnostářské a současně i individualizující tendence; stejně tak je i nemocniční psychiatrická péče, o níž jsme zde hovořili, na jedné straně individualizující, na druhé straně unifikující.

Czech name

Blázen: (vlastní) životopis. Identita a vnitřní svět duševně nemocných na základě přijímacích protokolů a kazuistik z pražské psychiatrické léčebny v předbřeznové době

Czech description

Studie se zabývá tematizací vlastního života a duševní poruchy na základě přijímacích protokolů pro pražský Ústav choromyslných ze 30. let 19. století. V té době platila pražská psychiatrická léčebna, v jejímž vedení se vystřídali W. Rilke, A. Nowak, K. D. Schroff aj. G. Riedel, za jedno z nejlepších zařízení svého druhu v Evropě.Materiálově se studie opírá především o anamnézy (Krankheitsgeschichten, Krankensgeschichten), které za účelem hospitalizace vyhotovovali venkovští a městští lékaři (častěji však prostí ranhojiči), a dále o kazuistiky vyhotovené již primáři a sekundáři samotného Ústavu pro choromyslné.Autorka se soustředila především na následující okruhy, které byly relevantní k otázce sebe-tematizace, tematizace vlastního &quot;já&quot; pacientů: Které chování bylo okolím potenciálního pacienta označováno za &quot;pomatené&quot;, &quot;bláznivé&quot; a kdo a z jakých důvodů vydal podnět k jeho hostpitalizaci? Jakým způsobem sami pacienti vysvětlovali okolnosti a příčiny svého &quot;pomatení&quot; ? Jak byla následně nemoc klasifikována a jak jí odpovídala &quot;léčba&quot;, prohlašovaná lékaři pražského ústavu za &quot;individualizovanou&quot;?Rozhovor se zdravotníkem, který sestavoval první anamnézu, a následně s ústavním lékařem nutil potenciální pacienty pražské psychiatrie vytvořit jakousi autoreflexi vlastního života i svého současného stavu. Potenciální pacient měl tematizovat vztahy v rodině, traumata z dětství a dospívání, stejně jako vztahy k sobě samému i vlastní tělesnosti; uspořádat vlastní, často právě neuspořádané, nelogické, zmatené myšlenky. I pojmosloví, včetně obrazného líčení, jimiž se &quot;pacienti&quot; snažili uchopit někdy stěží pojmenovatelný stav, jsou pro nás vzácnými doklady subjektivní reflexe, vnímání vlastního já. Výroky či vidiny zaznamenané dobovými zdravotníky jako doklady chorobného duševního stavu v nás koneckonců mohou probouzet i jiné otázky po způsobu dobového prožívání nějaké formy existenciální úzkosti.V obecnější rovině však můžeme konstatovat, že ranhojičské &quot;Krankengeschichten&quot; jsou i dokladem rostoucí moci &quot;moderního&quot;, post-osvícenského státu, která se stále více opírá také o různé formy &quot;expertního vědění&quot;, které je relevantní pro ekonomiku i veřejnou správu. Vědění, kterému podléhají všichni občané bez rozdílu stavu a pohlaví, protože každý život má pro stát nějaký ekonomický význam. Proto narůstá zájem i o &quot;obyčejné&quot;, dosud marginalizované sociální skupiny. (Post)osvícenský stát, jakkoli stále stavovsky uspořádaný, tak projevuje své rovnostářské a současně i individualizující tendence; stejně tak je i nemocniční psychiatrická péče, o níž jsme zde hovořili, na jedné straně individualizující, na druhé straně unifikující.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

<a href="/en/project/GA22-04258S" target="_blank" >GA22-04258S: Anatomy of Suffering Souls. From Passions of Souls and Empirical Psychology to Psychiatric Hospitals in Czech Lands (1770-1914)</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Výpravy k já: Projevy individualismu v české kultuře 19. století

ISBN

978-80-200-3326-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

20

Pages from-to

269-288

Publisher name

Academa

Place of publication

Praha

Event location

17.06.2021

Event date

Jul 19, 2021

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—